Mnozí studenti nestudují, co chtěli ****************************************************************************************** * Mnozí studenti nestudují, co chtěli ****************************************************************************************** Každý desátý student podává po prvním ročníku přihlášku na jinou školu Překvapivá čísla přinesl výzkum studentů prvních ročníků vysokých škol v Česku. Z výsledků dozvídáme, že nemalá část vysokoškoláků nestuduje to, co chtěli a že náklady na studium na činí průměrně tři a půl tisíce měsíčně. Prostředky na vysoké školy nejsou vynakládány vždycky nejúčelnějším způsobem. Dokazuje to studentů mezi obory a školami. Čtyřicet procent těch, kdo se v Česku hlásí na vysoké školy dříve odmítnutí uchazeči, dvacet procent přijatých studuje něco jiného, než si přáli a des vysokoškoláků podává v prvním ročníku novou přihlášku někam jinam. Vyplynulo to z reprezen studentů prvních ročníků vysokých škol v ČR, který provedl Sociologický ústav Akademie věd Šetření se však týkala i dalších aspektů, jako je například sociální složení studentů. Uká stejných studijních předpokladech volí děti z dělnických rodin a z rodin méně vzdělaných r střední odborné vzdělání a zcela rezignují na podání přihlášky na vysokou školu. Podíl studentů prvních ročníků vysokých škol pocházejících z rodin s nejvyšším sociálně-ek statusem je dvakrát vyšší, než odpovídá podílu této skupiny na příslušné populaci. Totéž p rodičů s vysokoškolským vzděláním. Soukromé školy nejsou jen pro bohaté Někoho přitom možná překvapí, že na soukromých vysokých školách není situace příliš rozdíl veřejných. Sociální původ studentů soukromých škol je sice mírně vychýlen směrem ke skupin ostatní skupiny jsou tam však zastoupeny jen s nepatrnými odchylkami od profilu veřejných se tedy teze, že soukromé vysoké školy jsou jen pro bohaté. Výzkum se zabýval i otázkou financování studia a náklady spojenými se studiem. Vyplynulo z průměrné celkové (přímé i nepřímé) měsíční výdaje spojené se studiem činí na veřejné škole soukromé pak 9700 korun. Mnozí si přivydělávají. Formou pracovního úvazku (často jde o úvazek částečný) získává pen čtyřicet procent studentů soukromých škol a devět procent studentů škol veřejných. Studenti veřejných škol si v průměru vydělávají 1700 korun měsíčně, studenti soukromých šk víc, 6700 korun. Systém financování bydlení nevyhovuje Problémem je bydlení. O ubytování na koleji žádá podle výsledků výzkumu šedesát procent st ročníků, čtvrtina žadatelů zůstává neuspokojena. Odmítnutý uchazeč pak vydává ve srovnání bydlícím na koleji zhruba o tisíc korun měsíčně víc. A to buď za bydlení (bydlí-li v podná dopravu, jestliže bydlí u rodičů a dojíždí. Zatím jsou totiž koleje stále dotované. Uvažuje se však o změně tohoto systému tak, aby st neplynuly ubytovacím institucím, nýbrž přímo studentům samým, kteří by je potom mohli inve Buď do kolejného, nebo do podnájmu. Pracovníci Sociologického ústavu se proto zaměřili i na postoje vysokoškoláků k připravova Ukázalo se, že současný systém dotací si přeje zachovat 22 procent studentů, navrhovanou z procent. Stejně tak se výzkum zajímal o názory studentů na eventuální školné. Opět se potvrdilo, že finanční spoluúčasti na nákladech za studium nebrání tak vehementně, jak by mnozí předpokl tří forem (přímé školné, odložené školné, absolventská daň) by akceptovala těsná většina s Mezi obory, ale i pohlavími je však v tomto ohledu určitý rozdíl. Nadprůměrnou ochotu přij takového vyjadřují především studenti (muži) práv, ekonomických, lékařských a přírodovědný Nejmenší ochotu pak daly najevo studentky (ženy) ekonomických oborů a studenti (muži) peda zemědělských oborů.