Školné na vysokých školách? Až tak za 15 let, říká Gross

Školné na českých vysokých školách si premiér Stanislav Gross umí představit až tak za patnáct let. Teď by to podle něj znamenalo pro průměrnou rodinu problém, pokud by měla se dvěma dětmi vynaložit 40 tisíc korun ročně.

"My se bojíme, aby nedocházelo k další sociální diverzifikaci, která by uzavřela vysokoškolské vzdělání určité sociální skupině lidí a izolovala by tvorbu elit," řekl Gross v pražské Betlémské kapli při zahájení nového akademického roku na ČVUT, kterého se účastnil jako první český premiér.

Gross zdůraznil, že studovat by měli mít právo všichni, kdo mají vůli, píli a nápady. Nemělo by podle něj rozhodovat, v jaké rodině se narodí.

Rektoři vysokých škol jsou však většinou pro školné. Rektor ČVUT Jiří Witzany si myslí, že kdyby vysokoškoláci přispívali na své studium, odpovědněji by si vybírali svůj obor a měli by také větši motivaci dokončit ho. "Průzkumy ukazují, že 60 až 80 procent lidí jde na techniku, aniž by měli jasno, že tu skutečně chtějí být. A jen asi 40 procent posluchačů technické obory skutečně dokončí," řekl Právu Witzany. Za únosnou sumu školného přitom považuje 5000-10 tisíc korun ročně.

Se školným by patnáct let nečekala rektorka Univerzity Palackého v Olomouci Jana Mačáková. Bylo by podle ní přijatelné, kdyby studenti platili 8000 až 10 tisíc korun ročně, jak navrhují v novele vysokoškolského zákona senátoři Václav Roubíček (klub ODS) a Jiří Zlatuška (Klub otevřené demokracie).

"Nevyřešilo by to finanční situaci vysokých škol. Studenti by si ale lépe rozmysleli, na které školy kam se budou hlásit, protože dnes jdou mnohdy studovat obory, o které nemají zájem," dodala rektorka.

Poplatky na vysokých školách neodmítá ani rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm. Je přesvědčen, že by pak studenti nejen lépe zvažovali výběr oboru, ale také by si neprodlužovali dobu studia.

Rektoři chtějí víc

Premiér včera zdůraznil, že stát vysoké školství podporuje. Pro příští rok má být podle něj rozpočet vysokých škol navýšen o 2,2 miliardy korun. Jak Právu upřesnila ministryně školství Petra Buzková, premiér uvedl částku bez navýšení pro výzkum a vývoj na vysokých školách, a to činí 0,8 miliardy korun.

Celkově tedy oproti letošku dostanou v roce 2005 vysoké školy tři miliardy navíc. V tomto roce podle náměstka ministryně Petra Koláře jejich rozpočet dělá 20,5 miliardy korun.

Rektoři očekávali větší přídavek, ale jsou rádi i za tento. "Umím si představit velkorysejší přidání, ale je třeba chápat současnou situaci. Vysoké školy, vzdělání a zdravotnictví jsou navíc chronickými problémy ve všech společenstvích, i tam, kde mají k dispozici víc prostředků," řekl Právu rektor Witzany. Nikdy v minulosti tu taková dynamika růstu financí ze státního rozpočtu do vysokého školství nebyla, prohlásil premiér.

Zdenka Látková