Jaderní fyzikové dostanou gigantický urychlovač












            ******************************************************************************************

            * Jaderní fyzikové dostanou gigantický urychlovač
            ******************************************************************************************


            Projekt obřího urychlovače pro nukleární výzkum odsouhlasili účastníci mezinárodní konfere
            Zařízení, které bude patřit k největším vědeckým projektům 21. století, má fyzikům pomoci 
            vesmíru.

            "Dospěli jsme k rozhodnutí o tom, jaká technologie bude pro nový urychlovač použita," uved
            médií fyzik Michael Witherell, ředitel americké Fermi National Accelerator Laboratory. "Ny
            s návrhem celkového uspořádání urychlovače. Budeme muset udělat ještě mnoho kroků, než se 

            realitou, ale dnešní rozhodnutí patří k těm obzvlášť významným."
            Podobný přístroj již stavějí evropští vědci pod názvem Large Hadron Collider (LHC) ve švýc

            Tento urychlovač bude uveden do provozu kolem roku 2007. Přesto mezinárodní vědecká komuni
            nedávno sešla na pekingské konferenci věnované fyzice vysokých energií, usoudila, že bude 
            ještě větší přístroj. Projekt dostal název International Linear Collider (ILC) a jeho cena

            miliardám dolarů.
            V podstatě půjde o dva 15 kilometrů dlouhé podzemní tunely, v nichž elektromagnety proti s
            rychlostí vystřelí elektrony a pozitrony. Při jejich srážkách vznikne sprška trosek částic

            jejichž vlastnosti budou měřit citlivé přístroje. Výsledky mají pomoci odhalit formy hmoty
            pro dnešní výzkumné postupy neviditelné a které podle všeho tvoří největší podíl celkové h
            Gigantický urychlovač se tak stane mocným nástrojem pro ověřování teorií o struktuře hmoty

            vesmíru.
            Na přípravě návrhu ILC již jaderní fyzikové mnoha zemí pracují 10 let. Pekingská konferenc
            především rozhodnout, zda se pro urychlování částic využijí "studené" technologie vyvinuté

            nebo konkurenční postupy používané v USA a Japonsku. Zvítězily německé urychlovací magnety
            laboratoř DESY a které pracují při teplotě -271 stupňů.
            "Přenos energie na elektronový svazek je u studené technologie účinnější," konstatoval pro

            Kalmus z Rutheford Appleton Laboratory ve Velké Británii.
            Dosud nepadlo rozhodnutí, kde bude obří urychlovač postaven. Mezi nejvážnější kandidáty pa
            a Německo.


            Urychlovače pomáhají hledat odpovědi na základní otázky o stavbě hmoty a vesmíru.
            Foto CERN