Svět buněk mne uchvátil, říká biolog

Plzeňský vědec Josef Reischig líčí, že neobyčejně krásný je krystal drogy pervitin

Když před třemi lety vydal plzeňský biolog Josef Reischig na CD ROMu encyklopedii Videoatlas bezobratlých živočichů, slíbil, že část zisku věnuje na opravu zvonů na kostele Panny Marie Růžencové v Plzni. Rok se sešel s rokem a jeho přání se stalo realitou. Zvon sv. Josef bude 31. října dopledne vysvěcen.

Plzeň - Josefa Reischiga fascinuje svět, jenž není očím běžného člověka přístupný. Svět buněk, které zkoumá pod mikroskopem, fotografuje a filmuje. "Poprvé mě tenhle pohled uchvátil ještě jako studenta. Při přednášce profesora Pazourka z anatomie rostlin jsem viděl nádherně nabarvené buňky a to bylo něco neuvěřitelného," vzpomíná devětapadesátiletý muž, jenž dnes totéž ukazuje svým studentům.

"Všechny buňky nebo krystaly jsou krásné," poznamenává s trochou lítosti v hlase. "Na mých výstavách se například lidem nejvíc líbí krystaly cholesterolu. V návštěvní knize jsem si například přečetl: "když je cholesterol tak krásný, vůbec mi nevadí, že ho mám zvýšený". Moc pěkně vypadají i krystaly pervitinu. Pokud jejich fotografii někde zveřejním, nepíšu k ní, že jde o drogu. Mám strach, že by jejich krása mohla spíš lákat," dodává Josef Reischig.

Jako každý tvůrčí člověk měl i on svůj sen: vyfotit sněhovou vločku. To se mu už podařilo. Nyní jde za cílem dalším. "Naše lékařská fakulta UK v Plzni získala nový unikátní laserový konfokální mikroskop, jenž umožňuje sledování živých buněk. Proto bych rád natočil takové pochody uvnitř živých buněk, jaké dosud nikdo neudělal," říká s odhodláním.

Zkoumání nejmenších částic organismů a hmot je pro Josefa Reischiga víc než jen práce a koníček. Je to dennodenní dotýkání se sfér, ležících mimo realitu levných nákupů, mobilních telefonů a večeří z mikrovlnné trouby. "V mikroskopu vidíte, že celý svět je stvořen na určitém stavebním principu - od mikroorganismů po vesmír. Nemůžete jeden ten svět přeskočit, myslet si, že není důležitý. Kdosi mnohem chytřejší než já kdysi řekl: Čím více na vlastní oči vidíte, tím méně o skutečném stavu věcí víte. A já to mohu jen potvrdit. Tahle práce mi dává pokoru. A také jistotu, že nic na tomto světě nevzniklo náhodou," hlas Josefa Reischiga je sice tichý, ale pevný. Stejně jako jeho přesvědčení, jež právě vyslovil.

Právě proto se rozhodl penězi za videoatlas podpořit opravu kostelních zvonů. "Můj dávný prapředek byl v Malesicích u Plzně zvonařem. Tak jsem si řekl - proč ne zvon? Když zní zvony s výšky kostelních věží, snad si lidé aspoň na chvíli uvědomí, že je něco nad námi," uzavírá své úvahy sympatický vědec.