Věda se vrací k normálu ****************************************************************************************** * Věda se vrací k normálu ****************************************************************************************** S Václavem Hořejším, čerstvým nositelem státního vyznamenání Medaili za zásluhy z rukou prezidenta převzal 28. října i imunolog Václav Hořejší z Ústavu genetiky Akademie věd ČR, výrazná postava naší vědy a jeden z našich nejcitovanějších vědc * Proč myslíte, že se letos dostalo zrovna na vás? Nemohu se přece sám chválit. V základním výzkumu se oceňuje, zda děláte práci na dobré neb mezinárodní úrovni, zda o vás dobře vědí kolegové ve stejném oboru, jestli jste schopen pu články v nejlepších mezinárodních žurnálech a vaše práce jsou dostatečně citovány, zda vás světové konference, abyste tam přednášel... Všichni vědci, kteří dostali toto vyznamenání kritéria splňovali - a i já do téhle kategorie snad spadám. * Jste určitě hrdý i na něco konkrétního. Budu mluvit za celý náš tým: Ano, v poslední době se nám vedlo mimořádně dobře - podařilo jako prvním na světě několik nových, a jak se zdá, dosti důležitých molekul imunitního sys dobrého základního výzkumu docela úspěšně děláme i jeho aplikovanou část. Už dlouhá léta s s malou biotechnologickou firmou Exbio při výrobě monoklonálních protilátek. Bez těchto lá jiné podobné laboratoře nedovedeme svoji práci představit - když objevíme nějaký nový prot důkladně zkoumat, jen s jejich pomocí jej vytáhneme z oné velmi složité směsi tisíců buněč tato firma s monoklonálními látkami, vedlejším produktem našeho výzkumu, dosti úspěšně obc má prospěch jak ta firma, tak náš ústav a naše laboratoř. * Licence, patenty, výrobky, to jsou výsledky dobrého aplikovanému výzkumu. Základní výzku barvách bojujete, však takto hmatatelné výstupy nemá. Jak byste veřejnosti a politikům vys dobré sem investovat? Základní výzkum opravdu bezprostřední užitek nepřináší. Už zní jako klišé, když řeknu, že přispívá k lepšímu poznání přírody, v našem případě poznání, jak funguje imunitní systém. jednou vyklube něco užitečného a možná taky ne, ale bez ohledu na to potřebujeme všechno z Někdy to může vypadat, že se bez základního výzkumu můžeme obejít a že stačí nakupovat lic dobré inženýry. Ale to by bylo strašně krátkozraké a žádný vyspělý stát si to nemůže dovol náš stát musí podporovat výzkum zvlášť na univerzitách a v akademických ústavech. Čím lepš kvalifikovanější lidi bude produkovat, tím lepší bude zázemí pro aplikovaný výzkum a průmy ostatní už se z toho bude líhnout skoro samo. * Vy jste takové "černé svědomí" základního výzkumu. Už dlouho nabádáte, aby se ústavy i v hodnotili podle objektivních kritérií, že nelze stále jen volat o peníze ze státního rozpo větší pozornost tomu, jak efektivně se vynakládají. Patrně nebudete u části vědecké komuni oblibě... To víte, že tato slova nejsou mezi některými kolegy příliš populární. Ale je skvělé, že li Akademie včetně paní předsedkyně, kteří by mohli mít řadu důvodů být na mě za moji kritičn jsou tak velkorysí, že mě přesto navrhli na ocenění, které jsem teď dostal. Dobře vím, že problémů vědomi stejně dobře jako já mně se to jen líp mluví, protože nemám tu zodpovědnos * A rozdělují se tedy u nás peníze podle kvality vědecké práce? Grantový systém u nás funguje, alespoň jak znám grantové agentury ČR, naší Akademie či min školství, relativně dobře. Na prvních místech se skutečně umisťují ty nejlepší projekty, n místech ty nejhorší, pochopitelně jako všude s jistým procentem sporných případů. Problém hranice kvality obecně posunutá o třídu níž než v nejvyspělejších zemích, takže se peníze ještě i na ty méně kvalitní výzkumné úkoly. Bylo by potřeba víc projektů dosahujících svět se na ty horší už nedostalo. Pak by se mělo říct "tohle už nestačí, pro takové týmy už nen ušetřených peněz více podporovat špičky a hlavně do naší vědy dostat víc nové krve. * Podpora pro navrátilce, to je také vaše věčné téma. Ano, pořád si myslím, že by se mělo dělat více pro mladé lidi, kteří se vracejí ze zahrani postdoktorálních pobytů třeba ve Spojených státech. Vrací se jich totiž poměrně dost, ale zrovna ideální podmínky. Případnému zájemci o návrat se často řekne: Tak my ti vyklidíme j a když si seženeš grant, tak si trochu přilepšíš k platu, to víš, ty platové tabulky... To moc nenadchne. Situace už se však pomalu zlepšuje, Akademie nastartovala programy pro mlad navrátilcům nabízí podporu v podobě velmi dobrého platu (na naše podmínky) na tři nebo pět načase se zamyslet, jak sem dostat cizince. * Vy si dovedete představit, že by sem chtěl jít americký profesor, aby pomohl pozvednout vědy? To asi ne, ale třeba v Německu je docela nouze o místa profesorů. Když se nabízejí místa v jsou podmínky možná podobné jako u nás, tak tam lidé ze Západu často rádi jdou. Nemyslím s Praze je životní úroveň o tolik horší. Fungují banky, nemusíte stát frontu v obchodě, už j zásadě jen o peníze. A jsou tady pořád ještě o dost nižší životní náklady. Takže kdyby tak plat dva až tři tisíce eur, mohlo by mu to stačit, i když na "západní" poměry by to bylo m že za současné situace je (a asi ještě dost dlouho bude) nerealistické čekat, že sem přijd Francie či Anglie, nemají-li k tomu nějaké speciální důvody, jako třeba rodinné. Ale jsem těm nejvyspělejším zemím stále přibližujeme a za nějaký čas se to vše vyrovná. Právě proto ve větší míře velkorysé programy a nabídky pro mladé, měly by být dobré možnosti pro dlouh vynikajících zahraničních vědců. Myslím, že mimořádný význam by pro naši vědu mělo, kdyby vybudovat malý mezinárodní ústav třeba právě v našich biologických vědách, které nyní prož rozvoj. Když něco podobného udělali před dvaceti lety v Rakousku, mělo to na jejich moleku účinek jako pohádková živá voda. * U nás dnes asi ani ti nejlepší vědci nedosahují na nobelovskou třídu. Myslíte si, že za nebude Nobelova cena tak nekonečně vzdálenou metou? Pokud byste stanovila časový horizont na 50 let, tak si myslím, že šance určitě je - a asi Zastavil se čtyřicetiletý úpadek a už se vracíme zpět. Poškození celé společnosti včetně v opravdu těžké, a proto náprava trvá tak dlouho. Vědecké týmy a vědecké školy se budují des už mám dobrý dojem, že už jsme přes všechny problémy v celkem normálních poměrech. Věřím, i na tu úplně špičkovou úroveň. Už dnes jsou tu lidé, kteří před deseti lety odešli do zah dokonalejších podmínkách a s dokonalejším zázemím, během poměrně krátké doby dosáhli oprav úspěchů. Takový tandem Jiří Bartek a Jiří Lukáš v Dánsku, to už je opravdu nobelovská kate doufám, že se jednou vrátí a převezmou třeba vedení toho kýženého mezinárodního ústavu. V ústavech a na fakultách je i poměrně dost lidí ve věku mezi třiceti a čtyřiceti lety, kteř velmi úspěšné několikaleté pobyty v nejlepších světových laboratořích a nyní rozjíždějí sv To jsou ti potenciální příští nobelisté. Nesmíme dopustit, aby tady zakrněli a zplaněli. EVA BOBŮRKOVÁ