Průzkum: Studenti středních i vysokých škol nejsou proti školnému

PRAHA 22. října (ČTK) - Tři čtvrtiny středoškoláků a polovina vysokoškoláků se nebrání tomu, aby na vysokých školách byla zavedena některá z forem placení školného. Souhlasí s tím i většina studentů z nižších sociálních vrstev. "Není pravda, že školné zabrání studiu dětí z dělnických rodin. To se děje teď," řekl dnes novinářům vedoucí výzkumného projektu Studium na vysoké škole 2004 Petr Matějů.

Největší podporu, 60 procent, má nepřímá spoluúčast, kdy by studenti platili za studia až po jejich ukončení ze svého platu. Přímou formu, která počítá s platbou vždy na začátku roku nebo semestru, studenti zamítli. "Přímé školné, které by se platilo předem, zásadně odmítáme," uvedl předseda Studentské komory vysokých škol Jiří Nantl.

Z výzkumu také vyplývá, že sociální selekce od roku 1989 na českých vysokých školách vzrostla, a to v neprospěch dětí z dělnických rodin nebo z rodin méně vzdělaných rodičů. Nicméně finance v tom nehrají hlavní roli. "Absolventi středních škol, kam tyto děti většinou chodí, nejsou dostatečně motivováni k dalšímu studiu jako gymnazisté. Je třeba změnit přístup učitelů," uvedla koordinátorka výzkumu Jana Straková. Kromě toho se průzkum, kterého se zúčastnily čtyři tisíce studentů prvních ročníků vysokých škol, zabýval i náklady na studium. Zatímco studenta veřejné školy stojí měsíc studia se vším všudy 3500 korun, na soukromé škole je to 9700 korun. Polovinu z těchto nákladů platí rodiče, na polovinu si studenti veřejných i soukromých škol musejí vydělat sami. "Zjistili jsme, že 40 procent dotázaných by bylo vděčných za nějakou studentskou, rozumně úročenou půjčku," dodal Matějů.

Valná většina vysokoškoláků, 78 procent, také volá po změně systému dotací na bydlení. Těm, kteří nezískají ubytování na koleji, stoupnou výdaje o dalších tisíc korun, což je podle Matějů diskriminační. Sami studenti by raději chtěli dostávat příspěvek na bydlení, který by byl pro všechny stejný.

Zuzana Křesťanová kar