Buzková v debatě o podpoře vědy upozornila na pracovní omezení

BRUSEL 15. listopadu (zpravodajové ČTK) - Česká republika sice podporuje úmysl EU snadněji zaměstnávat vědce z nečlenských zemí, avšak zároveň upozorňuje na stálé překážky, které většina "starých" členských zemí klade nováčkům v hledání práce mimo domov. Překážky se týkají i českých výzkumníků. Problém přechodných období pro zaměstnávání nováčků nastolila česká ministryně školství Petra Buzková při dnešní debatě s resortními kolegy o takzvané lisabonské strategii Evropské unie, podle níž se má unie do roku 2010 přeměnit v nejvýkonnější světové hospodářství založené na znalostech. EU konkrétně připravuje směrnici, která by měla zajistit příliv "mozků" z nečlenských zemí do EU. Pokud však zůstane i omezení v přístupu na pracovní trh, které může trvat až sedm let, teoreticky by se mohlo stát, že například indický vědec získá v EU lepší možnosti uplatnění než český, připustila v rozhovoru s ČTK Buzková.

"Když se navrhuje směrnice o podpoře mobility výzkumných pracovníků, tuto věc je potřeba zmínit," řekla o pracovních omezeních většiny ze "starých" členů unie. Připustila však, že problém nastolila pouze sama.

Pochyby, zda se přijetím směrnice nedostane vědcům z třetích zemí větších výhod než výzkumníkům z nových členských zemí, vyjádřila ČR již při prvním květnovém projednávání direktivy. Klíčovým nástrojem růstu evropské ekonomiky má být právě věda a výzkum, avšak podle odhadů Evropské komise chybí unii půl milionu až 700.000 výzkumníků a vnitřní zdroje se zdají být už vyčerpané.

Pokud jde o finance pro evropský výzkum, nadále platí závazek, který si unie vytyčila v březnu 2000 v Lisabonu, tedy věnovat na tyto cíle v roce 2010 tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Průměr v někdejší patnáctce činil podle statistik dvě procenta, po rozšíření unie klesl na 1,9 procenta.

ČR zatím na vědu a výzkum vynakládá 1,2 procenta HDP. Podle ministryně se chystá jisté zvýšení a i daňové úlevy pro firmy, které budou investovat do výzkumu; zatím je však tato záležitost v raném stadiu.

Ministři se dotkli také unijních programů, které mají usnadnit pohyb studentů po evropských univerzitách a podpořit celoživotní vzdělávání. EK navrhuje investovat v období 2007 až 2013 do školských programů více než 13 miliard eur. Mezitím ale vyvstal právní problém jak zajistit, aby spolu se studenty po členských státech putovaly i studijní půjčky. Oříšek mají podle komisařky Viviane Redingové vyřešit právní experti.

lp msk boh mik