České hlavy: za techniku, chemii a astronomii ****************************************************************************************** * České hlavy: za techniku, chemii a astronomii ****************************************************************************************** Vědeckou cenu Česká hlava dostali technik, chemik, astronom Českou vědu je třeba ještě víc popularizovat, kupříkladu veřejným oceňováním vědců, usoudi lety dva podnikaví nadšenci. Vyhlásili podmínky, sehnali sponzory (jak snadno se to napíše!) a už v listopadu 2002 našl první ceny Česká hlava za vynikající výkony ve vědě a technice. Od té doby to funguje pořád líp, což dokazuje jak výše příslušných finančních prémií (za t se částky zečtyřnásobily), tak stoupající společenský význam cen (hlavní z nich předá prem připadly skutečným legendám české vědy a techniky. Záznam slavnostního předání bude dnes v televize. Specialista proti průšvihům Národní cenu Česká hlava 2004 (a prémii 400 000 korun) získal Jaroslav Němec (* 1921 v Hor Pošumaví), dlouholetý pedagog ČVUT a ředitel Ústavu Akademie věd, průkopník oboru materiál (a také výtečný malíř). V 60. letech dostala plzeňská Škodovka za úkol vyrobit tlakovou nádobu pro Jadernou elektr Jaslovských Bohunicích. Válec uzavírající jaderný reaktor, vysoký přes dvacet metrů, s pět průměru a tloušťkou stěn přes dvacet centimetrů, měl desítky let vydržet teplotu 400 stupň atmosfér, navíc pod silným neutronovým zářením, které způsobuje křehnutí materiálu. Reakto konstruktéři pod vedením experta z Leningradu (dnešní Petrohrad). „Když jsem uviděl výkresy té nádoby, zhrozil jsem se,“ vzpomíná pan profesor. „Byla totiž obyčejný, klasický kotel!“ Jaroslav Němec tedy společně se škodováky postavil největší trhačku na světě, která silou metr široké a dvacet centimetrů tlusté svařované desky jako papír. Po experimentech i ve světě bezkonkurenčních Němec zdokonalil konstrukci, výrobu i kontrol tak předešel malému českému Černobylu. Další případ, „snad nejsložitější v celé mé kariéře“, názorně ilustruje znalosti, pohotovo které Jaroslavu Němcovi vynesly obdivnou přezdívku „průšvihový profesor“. Počátkem 70. let byly v rourách již položeného a zasypaného tranzitního plynovodu z Ruska zjištěny nebezpečné trhliny. Vykopávat a vyměňovat všechny roury by obnášelo nejen obrovsk náklady, ale i příšernou mezinárodní ostudu. A tak Němec, samozřejmě po nezbytných měřeníc a zkouškách, provedl gigantickou „léčbu šokem“: rozdělil plynovod na úseky a každý natlako sto atmosfér, tedy na tlak jen o něco nižší než destrukční. Napětí v materiálu způsobilo m deformace, kterými se trhliny „zatáhly“. Plynovod slouží dodnes. Mistr chemie ve velkém Cenu Sazky za mimořádný výkon v oblasti aplikovaného výzkumu (a 300 000 korun) dostal Jose v Mrtníku na Plzeňsku), profesor organické technologie na pražské VŠCHT. Na území bývalého běží jen několik chemických procesů s větší než průměrnou světovou výrobní kapacitou, kter výsledcích domácího výzkumu. Josef Pašek je hlavním autorem hned tří z nich; největší „jeho“ linka už skoro dvacet let a svou promyšleností, účinností i šetrností k prostředí takřka nemá ve světě konkurenci. P 000 tun anilinu ročně, to je vlak cisteren denně! (Z anilinu se dnes vyrábějí především po automobilový průmysl, ale také třeba léčiva sulfonamidy.) Výrobu nedávno koupili Japonci, bude desetina světového anilinu pocházet tak říkajíc z Paškovy hlavy. Pokračování na straně C9 Dokončení ze strany C7 Profesor Pašek je jedním z mála lidí u nás i ve světě, který zásadním způsobem ovlivnil ja průmyslovou praxi. I když vystudoval ještě ve starém stylu, kde prim hrála zkušenost a pod žákům začal vštěpovat i význam chemické teorie a výpočetních metod; koneckonců jeho kniha anglickém a francouzském překladu. „Své“ výroby pak s přilbou na hlavě a plány v ruce osobně v továrnách zaváděl a piloval. O jeho práce svědčí fakt, že těsně před rozpadem Československa dosáhl objem výrob, na který přes 2 miliardy tehdejších korun. Od té doby až dodnes realizuje nejméně jeden nový provoz ročně. Lovec komet a planetek: Čech, anebo „Japonec“? Cenu Unipetrolu Patria za mimořádný vědecký výkon českého občana v zahraničí (a 100 000 Kč Luboš Kohoutek (* 1935 v Zábřehu u Šumperka). Existuje mizivě málo posrpnových emigrantů, kteří se venku proslavili tak, že je musel uzn nejtvrdší normalizační režim... Doktor Kohoutek se uvedl jedinečným katalogem více než tis galaktických planetárních mlhovin (některé sám objevil), ale potom se vrhl na studium plan objevil V březnu 1973, už na observatoři v Hamburku, fotografoval noční oblohu, aby zpřesnil dráhu z nich. Na jednom snímku si všiml „hvězdičky“, která nefigurovala v žádném atlase. „Třebaže na snímcích to byla pouze malá, nejasná a ne zcela ohraničená tečka, objev mě vzr fotografování ukázaly, že tento bod zvětšuje své rozměry, a já jsem pochopil, že se přibli Předpokládal jsem, že to je kometa...“ Byla, dokonce superstar mezi těmi pěti, které dohromady objevil! Komety bývají zpravidla o až tři měsíce před průchodem u Slunce, takže k přípravám na jejich pozorování není moc čas však měla projít přísluním až za devět měsíců, takže se stačil zorganizovat koordinovaný v světových observatoří včetně té vesmírné - na orbitě totiž právě kroužila americká Skylab. Kometa Kohoutek 1973f vyvolala ve světě takový ohlas, že se ani u nás nedala ignorovat oso objevitele. Jedny noviny sice zkoušely tvrdit, že Kohoutek je japonský astronom, ale nakon „Japonec“ dostal český vystěhovalecký pas ještě dřív, než „jeho“ kometa dorazila ke Slunci nám spoustu exkluzivních informací. Textilní Prometheus 21. století Cenu Transgasu Industrie firmě, která v poslední době přišla s novým výrobkem či technolog Výzkumného ústavu textilních strojů v Liberci vedený Josefem Dvořákem (* 1946 v Jablonném žákem a pokračovatelem fenomenálního vynálezce tryskových stavů Vladimíra Svatého. Docent Dvořák vytvořil stav označený CAM EL, který znamená další svétovou revoluci v tkaní tradice, důvtipu a české šikovnosti je plně elektronizovaný, s minimem mechanických součás Prohazováním „nití“ pomocí vzduchových trysek dokáže tkát i těžké technické tkaniny, kupří nebo čedičových vláken. Na loňské světové výstavě textilních strojů v anglickém Birminghamu vyvolal CANM EL senzac Tato cena není spojena s finanční prémií. Ocenění v dalších kategoriích: Cena Doktorandus za práci na stupni doktorského studia (75 000 Kč): MUDr. Josef Zámečník z fakulty UK za výzkum zhoubných nádorů mozku. Cenu Chance Gaudeamus za práci na stupni baka magisterském (75 000 Kč): Dr. Pavel Strnad, nyní na Stanfordově univerzitě v USA, za výzku Cena nadačního fondu Veolia Naděje za práci středoškolského studenta (30 000 Kč): Petr Kuč za studii Boj o Karlín aneb Moderní architektura versus historické prostředí. Cena Media z vědy a techniky (50 000 Kč): Josef Tuček z Hospodářských novin. Zvláštní cena poroty a obč Buněčná terapie (60 000 Kč): doc. Lenka Lhotská, ing. Marcela Fejtová a ing. Jan Fejt z ČV ovládání osobního počítače pohyby očí. FRANTIŠEK HOUDEK