Vánoční výzdoba v ulicích je pro studenty neklamným znamením, že je čas pomýšlet na předvánoční brigádu. Kde si přivydělat mohou se mladí lidé dozvědět třeba z brožurky Průvodce prváka odkazující na hradecké pracovní agentury, které za ně zaplatí i pojištění. Výdělek ale budí ve tvářích studentů rozpačitý úsměv, proto jich mnohem víc upřednostňuje aktuální inzeráty na nástěnkách v chodbách škol či brigádu přes známé.

Ve zlínském Městském divadle začali zkoušet Shakespearovu komedii Něco za něco. Jedné z prvních zkoušek se zúčastnil také Martin Hilský, nejrespektovanější český překladatel Shakespearových titulů. Za šíření slávy díla anglického dramatika byl dokonce jmenován královnou Alžbětou II. čestným členem Řádu britského impéria.

Paměť je podmínka individuální existence i kolektivních dějin. Bez paměti není literatura ani politika. Mezi individuální a kolektivní pamětí existuje věčné napětí stejně jako mezi literaturou a politikou. Co označujeme jako dějiny či minulost, zásadním způsobem ovlivňuje naši přítomnost i budoucnost. A lze se vůbec někdy s minulostí vyrovnat, jak to dnes mnozí požadují? Není lépe naopak vše zapomenout a například celé 20. století s jeho vyhlazováním a zotročováním celých národů nebo společenských skupin vykázat z dějin lidstva? Proč potřebujeme vyrovnávat se morálně a politicky s minulostí a prosazovat paměť jako morální a kolektivní projekt?

Až 15 tisíc korun ročně by mělo podle rektora Univerzity Karlovy Ivana Wilhelma dělat školné na českých vysokých školách. Rektoři z německých škol, kde studenti stejně jako v Česku dosud neplatí, by rádi zavedli pro začátek poplatky 500 eur, což je zhruba také 15 tisíc korun, ale za semestr.

PRAHA 5. listopadu (ČTK) - Veřejnost je celkem spokojena s úrovní vzdělávání na českých školách, jejich kvalitu považuje většinou za dobrou. Nejlepší mínění mají lidé o gymnáziích a vysokých školách. Vyplynulo to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.

PRAHA 5. listopad (ČTK) - České a německé vysoké školství trápí společný problém - nedostatek peněz. Česko na tuto oblast dává 0,8 procenta hrubého domácího produktu ročně, Německo jedno procento, a s tím nejsou akademici obou zemí spokojeni, řekl dnes novinářům předseda České konference rektorů Ivan Wilhelm po společném zasedání s německými kolegy. Němečtí a čeští akademici se také shodli na tom, že by zavedení školného mohlo přispět k rozvoji vysokých škol. V ČR stejně jako u západních sousedů se za vysokoškolské studium neplatí.

Šanci získat stipendium Ústeckého kraje má všech 68 vysokoškolských studentů, kteří o něj požádali. Krajští radní totiž schválili pro akademický rok 2004/2005 stipendia ve výši 20.000 korun pro 90 lidí. "Nižší počet žadatelů znamená, že stipendium dostanou všichni, kteří splní stanovené podmínky," řekla ČTK mluvčí kraje Romana Žatecká.

Menší možnost uplatnění a větší konkurence na trhu práce. Takové jsou vyhlídky absolventů humanitních jednooborových studijních programů na českých vysokých školách. Ačkoli se jejich nabídka na univerzitách každoročně zvyšuje, čerství absolventi většinou zaměstnání v oboru nenajdou.

Vypadalo to neuvěřitelně. Novináři viděli na Oftalmologické klinice fakultní nemocnice na Královských Vinohradech špičkovou oční operaci v přímém přenosu. Kamery byly umístěné jak na operačním sále, tak v operačním mikroskopu. Obraz se přenášel na velkoplošnou projekci do přednáškového sálu Lionského mezinárodního vzdělávacího očního centra, které je součástí kliniky.

BRUSEL 15. listopadu (zpravodajové ČTK) - Česká republika sice podporuje úmysl EU snadněji zaměstnávat vědce z nečlenských zemí, avšak zároveň upozorňuje na stálé překážky, které většina "starých" členských zemí klade nováčkům v hledání práce mimo domov. Překážky se týkají i českých výzkumníků.

S nadhledem a pokud možno bez předsudků se studenti univerzit z Vídně, Mnichova a Prahy snažili rozebírat některé otázky česko-rakousko-německých dějin. Právě pokus o nestranný a zároveň tolerantní přístup ke společné historii je jedním z hlavních cílů mezinárodních seminářů mladých historiků, jehož druhá část zaměřená na období let 1918 až 1938 dnes v Praze skončila.

Českou vědu je třeba ještě víc popularizovat, kupříkladu veřejným oceňováním vědců, usoudili před třemi lety dva podnikaví nadšenci.

Vyhlásili podmínky, sehnali sponzory (jak snadno se to napíše!) a už v listopadu 2002 našly své laureáty první ceny Česká hlava za vynikající výkony ve vědě a technice.

Od té doby to funguje pořád líp, což dokazuje jak výše příslušných finančních prémií (za tři ročníky se částky zečtyřnásobily), tak stoupající společenský význam cen (hlavní z nich předá premiér). Letos připadly skutečným legendám české vědy a techniky. Záznam slavnostního předání bude dnes večer uvádět Česká televize.

PRAHA 30. listopadu (ČTK) - Odborům se nelíbí, že vláda stále ještě neprojednala návrh reformy vysokých škol, jejímž cílem je zvýšení jejich kvality a konkurenceschopnosti. Na programu vlády byl návrh ministerstva školství už dvakrát. Předložený materiál je prvním systematickým návrhem reformních kroků a odboráři je podporují, uvádí se v prohlášení Vysokoškolského odborového svazu, které má ČTK k dispozici.