Profesoři nezneužívají práci studentů, tvrdí pedagog

POLEMIKA


Před třemi týdny uveřejnily Lidové noviny na této stránce  článek na kontroverzní téma vědeckých prací, pod kterými jsou sice podepsáni docenti a profesoři, ale na nichž se velkou měrou podíleli - často nevědomky i studenti, například v rámci svých seminárních prací. Reakci jednoho z vysokoškolských pedagogů uveřejňujeme dnes.

Byl to záměr poškodit pověst vysokoškolských pedagogů, nebo novinářský diletantismus? Jen tyto dvě otázky si může položit rozumný člověk, který si na studentské stránce v pátečních Lidových novinách (9. 1. 2004) přečetl nepodepsaný článek "Zneužívají učitelé práci studentů?".
Podle tendenčních příspěvků, z nichž se článek většinou skládal, byla odpověď na otázku v titulku naprosto jasná. Zneužívají, a to nehorázně! Podobný příspěvek nemůže napomoci ničemu jinému než dalšímu snižování důležitosti vysokoškolského vzdělání. Skoro jako by šlo o cílenou objednávku.
Celý problém "zneužívání práce studentů" lze velmi snadno obrátit. Stačí navštívit jednu z velmi populárních studentských internetových adres, která má jméno: www.seminárky.cz. Server nabízí téměř nevyčerpatelnou pokladnici všech možných textů ze všech oborů, na které si smrtelník i odborník pomyslí. Krátké i delší články mohou být staženy, editovány a předloženy jako vlastní práce bez jakýchkoli problémů.
Tedy až na jeden, který jsem zažil na vlastní kůži. Při pročítání eseje jednoho ze studentů mi byl text tak povědomý, že jsem neváhal a nalistoval jednu z kapitol své středoškolské učebnice. Text eseje doslova odpovídal tomu, co jsem před lety napsal. Autorem byl ale onen student.
Přesto si ani na základě této nepříjemné zkušenosti nemyslím, že takto postupují všichni studenti nebo jejich většina. Nepoctivci nebo "vydřiduši" mohou být stejnou měrou mezi učiteli i mezi jejich žáky. I když problémy podvádění nebo zneužívání nelze zanedbat, skutečnost není zdaleka tak beznadějná, jak čiší ze stížností serveru "academica".
Studenti jsou nejen našimi žáky, ale i mladšími kolegy. Nemusejí se v drtivé většině případů obávat dělat něco pro vědeckou nebo odbornou práci svých učitelů. Dokonce by měli vyžadovat, aby zadávané úkoly měly alespoň nějakou návaznost na to, co je předmětem zájmu a studia docenta nebo profesora.
I když je občas možné setkat se s mizerou, který ani nepoděkuje, je nutné si uvědomit, že podobným způsobem pracují studenti v Americe, Velké Británii a v jiných vyspělých státech. I oni si někdy stěžují na dril a enormní nároky učitelů (které jsou tam mnohdy daleko větší než u nás). Většina jich ale ví, že to je jediný způsob, jak se od počátku dozvědět, jak se věda a odborná práce dělá.
Žádný učitel by neměl ochudit svoje žáky o mravenčí práci v laboratoři, o ubíjející přepisování dat a kreslení "nesmyslných" čtverečků. Tak to totiž chodí a všichni poctiví učitelé si tím prošli. Bez získání zkušeností s touto zdánlivě podřadnou prací se nikdy neposunou poznatky studentů výše, tedy k vytouženému cíli, kterým je objev, patent, vědecká publikace v nějakém nezávisle recenzovaném mezinárodním časopise nebo kniha, z níž se další učí nebo dokonce opisují.
Studenti, nevěřte polovičatým a podmanivým článkům, že práce na vysokých školách je především otročina pro druhého bez výsledku nebo uznání. My potřebujeme vás a vy potřebujete nás. Bez tvrdé práce a vzájemného obohacování se vysokoškolská výuka v tomto státě, kde jsou skutečné problémy univerzitního vzdělávání pod rozlišovací schopností většiny politiků, nepozvedne.