Studovat by měla půlka populačního ročníku ****************************************************************************************** * Studovat by měla půlka populačního ročníku ****************************************************************************************** REKTOR UNIVERZITY KARLOVY IVAN WILHELM: * Loni v prosinci šli studenti a pedagogové vysokých škol do ulic, aby upozornili, že jeji chybějí peníze. Nakonec ale univerzity stejně nedostaly 5,2 miliardy korun, které žádaly n se říká, že pro rok 2005 ministerstvo financí nepočítá s žádným nárůstem peněz pro vysoké pro vás znamenalo? To by pak už opravdu znamenalo tragédii. Ale já si pořád myslím, že situace nakonec bude v * Studenti a učitelé kvůli tomu, abyste přídavek dostali, už teď mluví o protestech, odbor vyjednávat s ministryní i s premiérem. Co podniknou rektoři a vy osobně? Na konec února připravuje Česká konference rektorů zasedání. Pozvali jsme tam premiéra a o slíbil, že přijde. Chceme s ním jednat a přesvědčit ho, aby řekl: Ano, pánové a dámy, jste stále prioritou a já dám pokyn ministru financí, aby, až bude koncipovat rozpočet, dostaly oproti tomuto roku přidáno. Budeme od premiéra chtít co nejkonkrétněji vědět, nakolik vlád požadavky a jaké kroky v tom směru udělá. Nespokojíme se s odpovědí typu: nebojte se, to b uvidíte v říjnu. My nepotřebujeme peníze, abychom je projedli, ale abychom mohli uskutečni vysokých škol. * Jak vysokou částku budete tedy po premiérovi žádat na rok 2005? Ministryně Buzková zatím přídavek na rok 2005 mohl činit 3,5 miliardy korun. Stačí vám to, nebo budete chtít víc? My se musíme dostat na dvojnásobek částky, kterou dostáváme. Veřejné vysoké školy mají v p ročně k dispozici kolem 16 miliard korun a letos je to o ty 2,6 miliardy navíc. Ale my byc zhruba 36 miliard. (Pokračování na str. 5) (Pokračování ze str. 1) Jestliže se k nim ale budeme propracovávat tak, že každý další rok dostaneme miliardu naví za takových 18 až 19 let. Myslíte, že to je pro nás přijatelné? Není. * Takže když to zjednoduším, budete chtít přidat co nejdřív a co nejvíc… Určitě, protože každý rok je tu tříaž čtyřprocentní inflace, a čím později prostředky dost bude dražší. O tom, že se skutečně reformují vysoké školy, můžeme jako velcí kluci mluvit navýšení bude znát. Když to nebude o čtyři nebo o sedm procent, ale aspoň o patnáct procen dostali na rok 2005 aspoň oněch tři a půl miliardy, mohl bych si už myslet, že stát, respe pochopily, v jak vážné finanční situaci vysoké školy jsou. A doufat, že v dalším roce - kd reformovat finance, ekonomika půjde nahoru a my už nějakou dobu budeme v Evropské unii - b mohlo být ještě vyšší, třeba o pět miliard. A pak bychom se na přírůstek, který potřebujem čtyř až pěti let. * Někteří učitelé sami přiznávají, že jedním z důvodů, proč jsou vlády k potřebám vysokých laxní, je jejich pasivita: neumějí za své požadavky dost bojovat. Vždyť na demonstraci při set lidí a nejvíc slyšet bylo studenty. Akademici se hájí, že není důstojné, aby stávkoval není to spíš strach nebo i zbabělost? Ne, to si nemyslím. Je to věc naší ctižádosti ukázat, že slušní lidé nevymřeli a že lecčeh islušným způsobem. * Sám jste ale párkrát naznačil, že to asi nepůjde jinak než přitvrdit. Jak vyprávěl jeden Nizozemsku se v roce 1983 vysoké školy ocitly ve stejné situaci, a až když učitelé, studen demonstrovali pod okny ministerstva, začalo se něco dít… Vy říkáte - dokud nepřišli pod okna ministerstva - ale tam s námi v našich požadavcích sou ministryni jsme dokázali naprosto věcně přesvědčit. * Ministryni ano, ale vládu ne, ta vám dala pro tento rok méně, než jste očekávali… Dobře, všechny "slušné" možnosti a vláda vám neslíbí na příští rok znatelný přídavek, půjdete ted pod okna vlády? Nakonec možná ano, ale já pořád doufám, že to tak daleko nedojde. Jsem si skoro jist, že t To máte podobné jako s malým dítětem, které vám nerozumí, protože neumí komunikovat. Zkouš a po nějaké době ztratíte nervy a naplácáte mu na zadek. A ono to pomůže, ale jen pro ten drsnějšího, jaký silnější přesvědčovací argument než stávku máme? Když už se k ní jednou u budeme muset za každou věc, i méně důležitou, stávkovat. Uvedu příklad z Mexika: Tam v 80. školy také dlouho jednaly s vládou, a protože to nikam nevedlo, vyhlásily generální stávku celý rok - akademici neučili, nebádali, ale samozřejmě také nepobírali plat - vláda nakone všechny podmínky. Ale cena za to byla příliš vysoká. Kolik set tisíc studentů ztratilo rok * Když dostanete peníze navíc, jak s nimi naložíte? Co konkrétně přinese reforma, kterou s na školy učit víc mladých a budou muset horší učitelé odejít? Budou se pedagogové studentů jak je to běžné na Západě? Najdou studenti v knihovnách víc nových knih a v učebnách lepší podmínky? To vše nastane, když budeme mít 36 miliard. My všechno, o čem jste mluvila, neumíme změnit vláda nám zase během jednoho roku neposkytne oněch 36 miliard… * Ale můžete začít, nějaké peníze navíc jste už pro letošek dostali… Zvednete platy učitel Počítáme s tím. Odborní asistenti, kteří měli asi 15 tisíc korun hrubého, by měli mít zhru korun. Profesoři by si z dnešních 28 tisíc hrubého mohli také polepšit až o tři tisíce. * Dáte šanci studovat většímu počtu uchazečů? V tuto chvíli jde do vysokého školství 38 procent populace, ale to pořád není dost. My chc vysokých školách, a zejména v bakalářských programech studovalo 55 procent populačního roč 75 procent osmnáctiletých u nás docílí maturity a zhruba 60 procent má zájem studovat, ale třetina nedostane. Ale pak jsou tady idvacetiletí a pětadvacetiletí, a ti také chtějí stud USA studuje 63 procent populace - jde ale hlavně o bakalářské studium a magisterské nabízí škol jen přibližně 550, zatímco u nás jsou to všechny vysoké školy. * Budou mít pedagogové také větší nároky na sebe? Udělají s rektory něco pro to, aby se zv kvalitních oborů, a pokud to nepůjde, najdou odvahu zrušit je? O tom ta reforma je. Určitě se nikomu z nás nebude chtít rušit obory a katedry, ale pokud určité kvality, nedostanou zkrátka peníze. A o tom rozhodne ministerstvo školství na zákla se bude zohledňovat například i to, jak velký zájem je o tu kterou školu a její obor v zah něm vědí a kolik studentů či pedagogů sem na tuto školu přijíždí studovat či na stáže.