Jak se změnila česká medicína

Česká medicína udělala OBROVSKÝ POKROK. Lidé mají daleko větší šanci přežít infarkt nebo zhoubný nádor. Lékaři umějí pomoci neplodným párům. Čtěte, jak se změnilo vyšetřování a operace.

Šance, že přežijete infarkt, je mnohem větší než před patnácti lety. Ani rakovina už není takovým strašákem. Česká medicína drží krok se světem.

Tři tisíce lidí. Celé menší městečko lidí s infarktem přežije rok co rok navíc ve srovnání s dobou před deseti patnácti lety. "Největší změnou po roce 1989 bylo zavedení koronární angioplastiky," říká přednosta kardiologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Michael Aschermann. Při této metodě se zavádí do poškozené cévy výztuž. Srdeční selhání je přímo ukázkovým příkladem toho, jak moc se česká medicína za posledních patnáct let vyšvihla. Na rozdíl od doby minulé vesměs poskytuje pacientům péči srovnatelnou s vyspělým světem. V léčbě infarktů je mu dokonce vzorem.

Nádory zabíjí méně

Mílovými kroky se vyvíjí česká onkologie. Nemocných sice přibývá, což souvisí i s prodlužující se délkou života, úmrtnost však klesá. "Onkologové už dneska zkoumají nádory na molekulární úrovni, což jim mimo jiné umožňuje šít léčbu na míru pacientům," vysvětluje přednosta onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Luboš Petruželka. Příklad pokroku? Karcinom prsu, vůbec nejčastější nádorové onemocnění žen. Nemocných sice přibývá, ale stále méně žen umírá. "Podílí se na tom nejen mamografické prohlídky a sledování žen, které mají vyšší riziko, ale také nové možnosti léčby," vysvětluje onkolog Petruželka. Paří mezi ně zvláštní hormonální preparáty, protilátky přímo zasahující signální receptory na povrchu nádorových buněk a podobně. Zlepšily se i metody, jimiž se přímo likvidují nádory. Ani obávané ozařování už nemusí budit takovou hrůzu, neboť se používá mimo jiné moderní fotonová terapie s přesně upravenou intenzitou záření.

Lepší léky na depresi

Mnohem lépe než dříve jsou na tom i lidé s duševními nemocemi. Už proto, že se zlepšilo povědomí o těchto nemocech, které dříve byly tabu. "I proto byla dřív menší šance, že ten, kdo by mohl z psychiatrické péče profitovat, se k ní dostane," soudí profesor Cyril Höschl, ředitel Psychiatrického centra Praha. "Léky byly sice účinné, ale oplývaly řadou nepříjemných vedlejších účinků. Antidepresiva vyvolávala sucho v puse, kolapsy při změně polohy těla, poruchy zaostřování zraku, zácpu, nevolnost, útlum, a zejména u starých lidí a u kardiaků představovala riziko poruch srdečního rytmu," líčí psychiatr. Nové léky mají stejnou účinnost, pohybuje se mezi 60 a 80 procenty, ale menší a bezpečnější vedlejší účinky. "Navíc se propracovaly i postupy jako psychoterapie, magnetická stimulace, při níž se působí na mozek silným magnetickým polem a léčba světlem," doplňuje Höschl.

Co se zhoršilo

Je však pravda, že ne úplně všechno se změnilo k lepšímu. Zasvé vzal například systém dětských zubních prohlídek, což už se podle šéfa stomatologické komory Jiřího Pekárka projevuje neutěšeným stavem chrupu českých dětí. Zhoršilo se také sledování některých nemocí, třeba pohlavně přenosných chorob. Objevily se také nové, dříve neznámé problémy - například otázka eutanazie.