PRAHA - Akademická dráha odbornice na archeologii a dějiny umění byla násilně přerušena poprvé nacistickou okupací - na jejím konci byla profesorka Růžena Vacková dokonce zatčena.
V roce 1948 se jako jediná univerzitní učitelka účastnila známého protestního pochodu studentů na Hrad, za což byla posléze z univerzity vyhozena.

Vědecká práce spočívá v hodinách strávených se zkumavkami v laboratoři, v archivech nad stohy knih nebo za rýsovacím prknem. Zdlouhavá, mravenčí práce. Pokud si ale zdatný mravenec (docent) najde spoustu pilných mravenečků (studentů), jde práce rázem od ruky. Zvlášť když jim za pomoc něco slíbí - například udělení zápočtu.

Vysoké školství skutečně zasluhuje reformu. Ovšem spojenou nejen s restrukturalizací a ekonomickou transformací, ale také s obnovou jeho základních hodnot a principů, mezi něž náleží mimo jiné také akademická etika, kterou nelze zaměňovat s politickou rétorikou. Po přečtení demonstrativního projevu nevole pana senátora Zlatušky z 2. 1. 2004 jsem o tom ještě pevněji přesvědčen.

Mladí politici, kteří ještě studují a jsou členy přidružených organizací oficiálních stran, na vysokých školách organizují konference, přednášky či semináře. A protože podle zákona o vysokých školách nesmějí na akademické půdě politické strany působit, činí tak pod názvem občanských sdružení. . .

Dvě události mi během mnoha let daly nahlédnout, že politika není jen prchavou hrou mocenských zájmů, nýbrž že v určitých okamžicích je ve hře otázka zásadní, otázka smyslu a pravdy. Tou první byla smrt Jana Palacha: tehdy mi s plnou vahou došlo, že v naší zemi už neběží jen o uchování zbytků "socialismu s lidskou tváří", o relativně nezajímavý spor, který vyplňoval "pražské jaro", budou-li u moci promoskevští starokomunisté, nebo reformní eurokomunisté - nyní šlo o mravní páteř národa.

Praha - Vysokoškoláci a pedagogové si včera připomněli 35 let od upálení studenta Jana Palacha. Po shromáždění v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, která sídlí na náměstí, jež nese Palachovo jméno, se studenti i učitelé vydali se svíčkami na tichý průvod k Národnímu muzeu. Toto místo si někdejší student filozofické fakulty vybral pro svůj burcující čin. Dvacetiletý Jan Palach se upálil 16. ledna 1969 na Václavském náměstí na protest proti tehdejší okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. O tři dny později zemřel.

Jan Palach se upálil. Blbá smrt. Strašně bolí. Stáli jsme potom za jeho rakví. Mnoho z nás fakticky, ještě více symbolicky. Žmoulali jsme kapesníky. "Kdo nepláče, není Čech!" Nikoho to tehdy nenapadlo, ale mohl to být dost dobrý slogan. Vedoucí mužové této země pronesli nějaké projevy. Zejména v nich vyzývali ke klidu a k nenásledování. Hlavně Ludvík Svoboda, tehdejší prezident (utajeně vzpurná část lidu přidělila mu později přízvisko "děda Zradílek"). Nasliboval, jak se v okupovaném Československu budou hájit "všechny demokratické svobody".

PRAHA - Památku Jana Palacha, který se jako dvacetiletý student upálil 16. ledna 1969 na protest proti okupaci Československa, uctily včera odpoledne v učebně Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze asi dvě stovky převážně mladých lidí. "Palach nám vrátil pocit vlastní ceny," prohlásil jako jediný řečník kněz Tomáš Halík. S Palachem sice chodil na fakultě do stejného ročníku, ale osobně jej neznal. Zavzpomínal na to, jak po mši, kterou za mrtvého spolužáka organizoval, přenášel jeho posmrtnou sádrovou masku pod zimníkem do budovy školy. "Jan Palach se upálil ve chvíli, kdy cítil, že ochabuje jednota národa a vnitřní odhodlanost," řekl Halík. Podle něj byla oběť signálem, že "existují určité hranice, za které nesmíme jít, jinak bychom tohoto člověka zradili, ale dneska musí mít protest jiný charakter". Účastníci vzpomínkové akce také zhlédli němý osmiminutový dokument Jan 69 se záběry z pohřbu a mše. Z Palachova náměstí se pak se svíčkami v ruce vydali k Národnímu muzeu.

Bouřlivé demonstrace uprostřed Prahy v lednu roku 1989 podle historika Oldřicha Tůmy neměly jednoznačný politický program. I když trvaly šest dní, byly spíše výrazem obecné nespokojenosti a zhnusení nad poměry.

Jeho čin všichni okamžitě pochopili, říká senátorka Jaroslava Moserová, která tehdy studenta ošetřovala Dodnes o tom nerada mluví. Ale bylo to něco, co nezapomene do konce života. Když do popáleninového centra, kde tehdy Jaroslava Moserová působila jako lékařka, přivezli Jana Palacha. Ano, poté, co TO udělal.

Studenti ve zkouškovém období využívají triky, jak se rychle naučit nebo jak neusnout. Už je dávno tma. Musíte se naučit na zítřejší zkoušku. Přepadá vás nervozita a vztek. Zase to učení nestíhám! Takovým stavům lze lehce předejít.

Liberec - Nové koleje pro vysokoškolské studenty v Liberci zřejmě nevzniknou. Kvůli připravované reformě přidělování dotací na ubytování studentů zastavila Technická univerzita v Liberci všechny přípravné práce na jejich výstavbu. "Nemáme teď žádnou jistotu, že by o ně studenti měli zájem a pustili bychom se do příliš velkého risku," vysvětlil rektor Vojtěch Konopa. Podle původních projektů mělo v okolí současných kolejí v Harcově vzniknout až patnáct set lůžek

Zahrádky - Byl posledním ředitelem střediska Karlovy univerzity pro zahraniční studenty na zámku v Zahrádkách na Českolipsku. Zámek zažil v době jeho největší slávy. Jako kantor, zástupce ředitele i ředitel tu strávil dvaadvacet let. Dnes pracuje Jiří Čech v zámeckém areálu jako správce a stará se o vyhořelé trosky zámku. "Vůbec jsem se nerozmýšlel.

Zahrádky u České Lípy - Promočené omítky padají, vzácným freskám hrozí akutní ohrožení, dřevěné dveře vlivem vody a mrazu nejdou otevírat a voda už prosakuje i v místech, které dříve byly úplně suché. Takový je dnešní stav barokního zámku v Zahrádkách na Českolipsku, který vloni na konci ledna vyhořel. Rok po požáru je stav unikátního zámku ještě horší než po požáru. "Další zimu už zámek nepřežije," říkají odborníci.

ZLÍN - Literární soutěží, která je určena pro studenty vysokých škol, začne ve Zlíně třetí ročník festivalu Literární květen. Organizátoři soutěž rozdělili do dvou bloků: na prózu a poezii. Studenti své práce mohou zasílat do 30. března na adresu Fakulty multimediálních komunikací zlínské univerzity, řekla včera mluvčí festivalu Jana Veselková.

Česká medicína udělala OBROVSKÝ POKROK. Lidé mají daleko větší šanci přežít infarkt nebo zhoubný nádor. Lékaři umějí pomoci neplodným párům. Čtěte, jak se změnilo vyšetřování a operace. Šance, že přežijete infarkt, je mnohem větší než před patnácti lety. Ani rakovina už není takovým strašákem. Česká medicína drží krok se světem.

Na konec února připravuje Česká konference rektorů zasedání. Pozvali jsme tam premiéra a on nám předběžně slíbil, že přijde. Chceme s ním jednat a přesvědčit ho, aby řekl: Ano, pánové a dámy, jste pro mě a vládu stále prioritou a já dám pokyn ministru financí, aby, až bude koncipovat rozpočet, dostaly vysoké školy oproti tomuto roku přidáno. Budeme od premiéra chtít co nejkonkrétněji vědět, nakolik vláda splní naše požadavky a jaké kroky v tom směru udělá. Nespokojíme se s odpovědí typu: nebojte se, to bude dobré, uvidíte v říjnu. My nepotřebujeme peníze, abychom je projedli, ale abychom mohli uskutečnit reformu vysokých škol.

V šedesátých letech, když jsem studoval bohosloví v Praze, byl mým učitelem. Svými přednáškami, kterých jsme si vážili, a svým osobním nasazením se mně (nám) stal duchovním otcem, který spoluvytvářel můj vnitřní život.

Byl to záměr poškodit pověst vysokoškolských pedagogů, nebo novinářský diletantismus? Jen tyto dvě otázky si může položit rozumný člověk, který si na studentské stránce v pátečních Lidových novinách (9. 1. 2004) přečetl nepodepsaný článek "Zneužívají učitelé práci studentů?".

Akademický senát Univerzity Karlovy v Praze chce uspořádat setkání zástupců akademických senátů všech vysokých škol v republice a jejich fakult. Do Prahy by se mohlo sjet až 200 lidí, řekl předseda senátu UK Václav Hampl. O programu a termínu akce se zatím jedná. Podle Hampla by se mohla konat na konci března.

Příspěvek na bydlení by už brzy mohlo dostávat více vysokoškoláků než dnes. Změna v přidělování příspěvku je na spadnutí a mohla by platit od 1. ledna 2005. Místo aby peníze dostávaly přímo vysoké školy, které z nich pak dotují bydlení na školních kolejích, příspěvek na ubytování obdrží přímo studenti. Sami se pak rozhodnou, jestli peníze použijí na bydlení na koleji, nebo si raději se spolužáky pronajmou byt.

Praha - Atmosféra mezi studenty prvního ročníku pražské právnické fakulty houstne. Škola kvůli chybám v přijímacích zkouškách musela přijmout o třetinu uchazečů více, než plánovala. A prváci se obávají, že právě teď přichází chvíle "zúčtování". Vedení fakulty ujišťuje, že žádné čistky nechystá, ale studenti tomu nevěří.

Praha - Vysoké školy lákají své budoucí studenty ke studiu různými způsoby. Jedním z nich jsou i kurzy, které by měly připravit studenta k přijímacím zkouškám. Ty pořádají nejen fakulty, ale také soukromé agentury. Slibují studentům, že po absolvování takového kurzu mají na přijetí na vysněnou vysokou školu větší šanci. Studenti tak mnohdy zaplatí nemalé částky, aby svoji šanci na přijetí zvýšili.

Praha - Stanislav Prokop byl agentem Státní bezpečnosti. Krycí jméno Slánský. Donášel na známé z disentu. Málokdo to však o muži, který na Univerzitě Karlově v Praze učí budoucí bohoslovce, ví. V oficiálním seznamu, vydaném ministerstvem vnitra, jeho jméno chybí. MF DNES má k dispozici dokumenty, které dokládají, že Prokop s StB spolupracoval

Praha - Jsou to celkem jednoduché počty. Když na medicínu, tak do Olomouce. Když na žurnalistiku, tak do Zlína. Šance na přijetí ke studiu zvoleného oboru je tam mnohem vyšší než třeba na univerzitách v Praze či Brně. A vysokoškolský diplom má přitom v Česku pořád stejnou cenu - ať je z prestižní, nebo méně vyhlášené školy.

Praha, Olomouc - Každý desátý maturant chce být právníkem. Co do počtu uchazečů je studium práv zjevně nejvíce elitním oborem. Kdyby se však jednotlivým školám vystavovalo vysvědčení podle jejich kvality, nedopadly by české právnické fakulty vůbec dobře. Ze čtyř škol, které existují, se dvě potýkají se závažnými problémy.

Anketa: Petra Buzková, ministryně školství Kdybych se rozhodovala dnes, volila bych asi stejně jako před lety, tedy studium práv. Odpovídá asi nejvíc mé mentalitě. Naučila jsem se díky němu uvažovat určitým způsobem, který mi teď dost pomáhá při orientaci v zákonech, což je pro mou práci velkou výhodou.

Praha - Recept, jak se vyhnout přijímacím zkouškám a přitom se dostat na vysokou školu, existuje. A je poměrně jednoduchý. Stačí mít na střední škole co nejlepší známky: nejlépe samé jedničky. Mnohé fakulty přijímačky studentům s dobrým prospěchem odpouštějí. Přesné podmínky, za jakých se lze přijímačkám vyhnout, mají školy popsané na svých internetových stránkách i s odhadem počtu uchazečů, kteří budou takto přijati.

„ Cvičím paměť a přijdu do společnosti většinou dobře upravených paní, které se jednou za 14 dní načinčají, poslouchají kvalitní přednašeče a mají zájem zůstat v obraze o dnešním světě,“ odpověděl Právu, proč se přihlásil na univerzitu třetího věku, čtyřiadevadesátiletý Oto Klíma z Jižního Města. Čiperný pán s hůlkou je nejstarším frekventantem kursů, jež se konají od roku 1987.