Spor o školné rozpoltil německou veřejnost ****************************************************************************************** * Spor o školné rozpoltil německou veřejnost ****************************************************************************************** Schröder před poplatky varoval * Spolkové země vedené CDU a CSU jsou naopak pro Rozhodnutí Ústavního soudu v Karlsruhe z 25. ledna, které dává spolkovým zemím právo stano vysokoškolské studium poplatek, rozdělilo Německo. Kancléř Schröder již před školným varov prohlásil, že SRN "nepotřebuje méně, ale více vysokoškolsky vzdělaných lidí". Soudci dali za pravdu šesti spolkovým zemím s vládami CDU či CSU, které počátkem roku 2004 spolkovou vládu za to, že zákonem zakázala zavádět školné pro studenty, kteří řádně studuj škole, a tím překročila své kompetence, jelikož vzdělání je záležitostí zemí. V právním sp o jedinou větu v paragrafu 27 vysokoškolského zákona: "Až do prvního absolutoria, které je povolání, je studium osvobozeno od poplatků." Bavorsko, Bádensko-Württembersko, Sársko, Sasko-Anhaltsko a Hamburk už oznámily, že poplat nejpozději od roku 2006, zatímco v Sasku, šesté žalující zemi, se od podání žaloby změnila člen tamní koalice s CDU je proti. Zemské vlády vedené SPD školné pro řádné studenty zatím což může znamenat, že zájem studentů se přenese právě k nim a zatíží tak více než dosud je Výše školného by se mohla pohybovat kolem 500 eur (15 tisíc Kč) za semestr - již nyní v ně školné (asi 500 eur za semestr) platí ti, kteří studují o více než čtyři semestry déle, ne nebo kteří studují více než jednu vysokou školu. Objevily se také úvahy vybírat 900 eur za dokonce 2500 (75 tisíc Kč), jak to listu Handelsblatt řekl šéf Německého institutu pro výz Klaus Zimmermann. Klesá počet vysokoškoláků Ministr kultury a vědy PorýníFalce Jürgen Zöllner postup zastánců školného kritizoval s tí zavedení školného existuje nebezpečí, že se ještě zvýší nynější sociální bariéry pro vysok studium". Zpravodajská televize N-tv informovala, že poprvé po mnoha letech poklesl v Něme vysokoškoláků - o tři procenta proti roku 2003, takže dnes studuje v SRN 1,96 miliónu mlad sjednocení v roce 1990 klesl v tomto školním roce i počet zahajujících první ročník - o še tisíc. Důvodem může být také loňské zavedení školného pro "věčné studenty" v dalších dvou zemích Porýní-Vestfálsku a Hesensku, což znamená, že za delší studium se již platí v 11 zemích, v eur. Tzv. věční studenti studují mnohdy déle proto, že si musí na studium částečně nebo zc Statistika uvádí, že asi 69 procent studentů je zapsáno na školách univerzitního typu, na uměleckých asi dvě procenta. Podíl žen na počtu studentů dosáhl loni nejvyššího čísla, a s Debata začala už za Kohla Po zrušení školného počátkem 70. let za vlády SPD/FDP se objevila diskuse o jeho znovuzave Helmuta Kohla v roce 1995, kdy konference rektorů konstatovala nedostatek financí. O rok p vysoké školy nedostatek peněz na tři miliardy eur ročně a začalo se uvažovat o poplatku 50 Proti se tehdy postavila Edelgard Bulmahnová, která se po volebním vítězství SPD a Zelenýc stala ministryní školství a po čtyřech letech se jí podařilo uzákonit zákaz školného. Proh "Jestliže je přístup na vysokou školu závislý na tom, zda rodiče mohou zaplatit školné, lo s jedním ze svých důležitých principů." Kam potečou peníze? Školné by mělo pomoci školám a zemské vlády na ně nemají mít nárok. Ale i zastánci poplatk otázku, kam vlastně peníze potečou? Na vybavení laboratoří a počítače, na získání nových o ztratí ve správě univerzit? Přemýšlel nad tím i rektor univerzity v Heidelbergu Peter Hommelhof, když řekl, že by nevy studentů všech oborů stejné peníze. Chtěl by je věnovat na delší pracovní dobu v knihovnác experimentálních ústavů, ale i na exkurze studentů. Kromě toho by nerad, aby studenti z fi náročných oborů takříkajíc připláceli třeba na studenty medicíny. Pokud by školné vybíralo všech 16 spolkových zemí, dalo by to dohromady kolem dvou miliard (60 mld. korun), což je jen deset procent částky, kterou na vysoké školy vydává stát. To z získání skutečně velkých prostředků by musel každý student platit ročně několik tisíc eur, reálně předpokládat. *** Kolik eur se kde platí za semestr Rakousko 360 Belgie 360 Nizozemsko 722 Španělsko 210 až 360 na státní univerzitě, na soukromých až 3000 Francie na státních 0, na soukromých 2750 Británie 800 Švédsko na státních 0 Dánsko na státních 0 Finsko na státních 0 USA na státních 1750 na soukromých až 10 tis. Čína 750 až 2850 Zdroj: Die Welt Jan Kovařík