Tomáš Čermák: Školám chybí peníze, nemohou konkurovat ****************************************************************************************** * Tomáš Čermák: Školám chybí peníze, nemohou konkurovat ****************************************************************************************** Za osm deset let bude v zemi zhruba tolik maturantů, jako je počet míst na vysokých školác představitelé už si připravují dlouhodobé programy, v nichž se s úbytkem tak kvalitních zá dnes, musí vyrovnat. Tomáš Čermák, rektor Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě, vidí budoucnost ve výzkumu, jednak v poskytování kursů dospělým. HN: Proč se chcete zaměřit na dospělé? Počítám s rostoucí rolí celoživotního vzdělávání, neboť řada mladých lidí se ocitne v situ že podlehli falešným slibům a zvolili si ve svém vzdělání cestu nejmenšího odporu. A v ruc papír, který je neuživí. Musíme pak usilovat o to, předat jim takovou kvalifikaci, po kter strany průmyslu. Víte - průmysl je zdrojem bohatství Evropy a tím spíše musí být i zdrojem HN: V západní Evropě, kde si podobný významný demografický pokles "odbyli" už před pár let stalo, že elitní vysoké školy prakticky přestaly vzdělávat bakaláře, zato si pro sebe stah studenty z jiných univerzit k navazujícímu vzdělání. Čeká podobný scénář Česko? Diferenciace vysokých škol je nezpochybnitelný proces, musí však být proveden kvalifikovan Myslím si, že technická škola našeho typu v průmyslovém regionu má a bude mít své pevné mí inovacích. Doufám, že se podaří motivovat privátní sektor, firmy - a ty razantně vstoupí do inovačníc také školám umožní udržet si talenty pro realizaci projektů. Protože pochopitelně trh prác působit, takže kromě zajímavé práce musí být takový talentovaný výzkumník, vývojář nebo te zaplacen, nemá-li o něj vysoká škola přijít. HN: Nejde jen o trh práce, ale i o zázemí zahraničních univerzit. Jak obstojí české školy konkurenci? Do standardu elitních vysokých škol mají naše technické školy - hlavně z hlediska vybavení Přitom je jasné, že zejména v oblasti základního výzkumu přitahují špičkově vybavené školy V Česku je to těžké. Musíme si uvědomit, že rozpočet elitní zahraniční školy naší velikost například švýcarská ETH Zurich - je téměř dvacetinásobkem našeho rozpočtu. A rozpočet amer univerzity naší velikosti jen na výzkum byl srovnatelný s rozpočtem všech českých veřejnýc na vzdělání i na výzkum. HN: Proč říkáte - byl? Situace se zlepšila? Já jsem tyto údaje srovnával před dvěma lety a od té doby přece jen udělaly české vysoké š na druhé straně dolar výrazně poklesl. HN: I tak - dá se v konkurenci zahraničních elitních univerzit zabránit odlivu mozků? Nedávná evropská konference rektorů v Maastrichtu při debatě, jak zabránit úniku mozků, ko doby, kdy byly vynalezeny peníze, už tomu zabránit nelze. Já na to říkám, že přece je spou které chce talentovaný člověk žít v Česku. HN: Pomohla by změna systému, kterým dnes stát školy financuje? Myslím, že ano. Dosavadní dělení financí je přežitkem, který má svůj začátek v minulém rež logicky nezdůvodnitelné rozdíly - například proč dostáváme mnohem víc peněz na přípravu ch než na budoucího kybernetika? Před deseti lety mně to bylo zdůvodněno odpovědí, že sklo je pohled k zasmání, ale přetrvává to dodnes. Potřebnou změnu vidím v přechodu k vícezdrojové v členění státních peněz podle skupin oborů, nikoli na jednotlivé obory. Simona Holecová