Trénovaný mozek stárne pomaleji ****************************************************************************************** * Trénovaný mozek stárne pomaleji ****************************************************************************************** Bojíte se stárnutí a s ním spojené zapomnětlivosti? Skotští vědci zjistili, jak udržet lid nejdéle svěží. Stárnout můžeme několika způsoby. Obvyklé stárnutí se projevuje trochou roztržitosti, zapo vštípivostí. Stárnutí úspěšné zachovává tvořivost do vysokého věku. Smutné je patologické které může hlavně Alzheimerova nemoc a další choroby. Většina z nás stárne obvyklým způsobem. Kdybyste nakreslili křivku duševní výkonnosti směř úspěšného stárnutí k patologickému, viděli byste nepěkný pád. Hlavní proměnnou veličinou j bychom, že čím jsme starší, tím se stav zhoršuje. Ale není to vždy pravda. Jestliže sleduj výkonnosti dostatečně velké skupiny stejně starých lidí dostatečně dlouhou dobu, zjistíme Lidé mohou být stejně staří, jejich poškození mozku související s věkem se může nacházet n místech a mít stejný rozsah, přesto se jejich duševní výkonnost výrazně liší. Nejen ve slo testech a v testu neslovní inteligence, ale i v běžném životě. U některých zůstává vynikaj jiných směřuje do stínu patologického stárnutí. Proč? Stárnutí a jeho doprovodné změny mohou lidem ujídat mozek a tím i duševní výkonnost zhruba by u některých osob existovala větší "mozková rezerva" než u ostatních, projevilo by se u později, případně vůbec ne. Co mozková rezerva znamená? Podle teorie by její pasivní část mohl tvořit větší objem zachované mozkové tkáně, snad v větší odolnosti. Aktivní částí rezervy by mohly být, podobně jako je tomu u svalů, výsledk čemu se v životě naučíme. Mozek umí velmi rychle proměňovat údaje z vnějšího i vnitřního prostředí na nové informačn buňky pod vlivem signálů prodlužují a rozvětvují své výběžky a budují synapse, místa vzáje výběžky jiných nervových buněk. Potřebují na to jen několik desítek sekund. Podle odhadů j v lidském mozku jeden trilion. Podstatná část jich trvale vzniká učením a zkušeností. Lze že schopnost stavět synapse u jedinců se z genetických důvodů liší, podobně jako vrozená č výkonnosti. Trénink však dělá zázraky - jak se svaly, tak s nervovými buňkami. Jak najít důkaz Tato teoretická úvaha by se dala ověřit na větším souboru stejně starých lidí, jimž by věd duševní výkonnost na prahu dospívání. K tomu by znali druh a délku jejich vzdělání. Nadto co tito lidé dělali v dalším životě, ve svém zaměstnání. Pak by se jim změřil objem mozku poškození. A prošli by testy ověřujícími paměť a inteligenci. Nic jednoduchého. Lidé jsou různě velcí, rozličně velké jsou i jejich mozky. Protože se al objem lebeční dutiny nemění, je možné vyjádřit pasivní část rezervy poměrem objemů mezi le a mozkovou hmotou. U lidí, jejichž mozek se z jakéhokoli důvodu zmenšil (nevěřili byste, j denního pití alkoholu po dobu několika let k tomu stačí), tento poměr poroste. Magnetická kromě objemu mozku i jeho ložiskové poškození. Pro stárnutí je typické poškození systémů n v hloubce mozku. Je obvykle důsledkem tepenných změn, například při vysokém krevním tlaku. poškození odpovídá poruše duševní činnosti - jak paměti, tak inteligence. Jak je tomu s aktivní částí mozkové rezervy, to současné metody přímo dokázat nedovedou. M dohadovat. Předpokládáme, že lidé, kteří se duševně namáhají více a déle, zejména pokud jd novým věcem, si během života postaví větší počet synapsí, případně jsou jejich synapse výk obojí současně. Chce to dřinu Skotským vědcům se podařilo získat ke spolupráci a vyšetřit 92 dobrovolníků, kteří se naro Všichni prošli ve svých 11 letech psychologickými testy. Školní vzdělávání trvalo u mužů i devět let. Jen tři ze zkoumaných osob dosáhly univerzitního vzdělání. Nezapomínejme, že pr hospodářská krize všech dob. Británie dělí zaměstnance na bílé a modré límečky. Mezi první patří manažeři, kvalifikovan řídících systémů továren, obchodních firem, úřadů, ale i sekretářky. Modré límečky jsou kv nekvalifikovaní dělníci. V souboru figuroval přibližně stejný počet bílých a modrých límeč Ve věku 79 let vyšetřili experti tyto osoby znovu. Magnetická rezonance určila poměr mezi lebeční dutiny a míru případného poškození mozkové tkáně. Psychologické testy určily jejic neslovní inteligenci. Na základě tohoto výzkumu vědci objevili, že na pasivní části mozkové rezervy nezáleží zda jako na její aktivní části. Míra vzdělání se ve stáří projevovala na rozptylu paměťového s pěti až šesti procent. Zajímavým, nicméně očekávaným zjištěním bylo, že paměť nemá vztah k inteligence. Slovní inteligence závisí na paměti mnohem víc. Druh zaměstnání se podílí na paměťového skóre ve stáří také ve výši pěti procent, na rozptylu skóre neslovní inteligenc až osmi procent. Jednodušeji řečeno: čím vyšší je úroveň školního vzdělání a čím je vaše p náročnější, tím vyšší máte mozkovou rezervu. Zdá se vám pětiprocentní rozdíl malý? Jestliže se týká tak důležitých funkcí, jakými jsou inteligence, může to být právě tento rozdíl, jenž ve stáří uchrání vaši soběstačnost. Čím vyšší je délka a úroveň vašeho vzdělání, tím vyšší máte aktivní mozkovou rezervu František Koukolík; NEUROPATOLOG