Komu dát peníze na vědu? ****************************************************************************************** * Komu dát peníze na vědu? ****************************************************************************************** Odpovídají náměstek ministryně školství Petr Kolář a profesor Pavel Hobza V uplynulých týdnech jsme zveřejnili názory našich předních vědců na reformu financování v - program takzvaných Výzkumných záměrů. Dnes polemiku uzavíráme - na naše otázky odpovídaj ministerstva školství Petr Kolář a přední chemik z Ústavu organické chemie a biochemie AV Univerzity Karlovy Pavel Hobza. K nejkritizovanějším bodům reformy patřilo to, že hodnotitelé z různých zemí nepoužívali j že větší váha byla dána záměrům před výsledky minulých období, a proto mimo jiné prostředk nedostala i některá dlouhodobě nejlepší pracoviště v zemi. Vyšli jsme z víceméně přijímané skutečnosti, že reforma financování výzkumu na vysokých šk principu správná, avšak že je nutné vypilovat postup jejího uplatňování. Především ve dvou jednak odstranit váhu slibů (výzkumných záměrů) na úkor práce vykonané v poslední době (pu patenty), jednak sjednotit měřítka pro hodnocení a hodnotitele záměrů. Jak a dokdy budou jednorázově kompenzovány propady evidentně úspěšných pracovišť? P Kolář: Návrhy výzkumných záměrů byly hodnoceny nejen z hlediska dosažených výsledků, ale kvality předloženého strategického plánu výzkumu. Termín „záměr“ není v zákoně použit pouh Ministerstvo bude podporovat vysoké školy v tom, aby udržely především mladé vědecké praco jejichž působení na škole by bylo ohroženo v souvislosti s nepřiznáním výzkumného záměru a prokazatelně přinesla zmíněné „výsledky na světové úrovni“. Existuje více možností, jak je mohou využít masivního navýšení prostředků pro vzdělávací (a s ní spojenou tvůrčí) činnost prostředků na tzv. specifický výzkum nebo grantů či nových výzkumných programů vyhlašovaný ojedinělých případech může ministryně školství zvážit poskytnutí jednorázové dotace pro vy v roce 2005. Předpokládám, že forma, výše a případní adresáti dotace budou známi v březnu P. Hobza: Finanční propad je na některých pracovištích značný a není možné čekat na rok 20 která jsou „evidentně úspěšná“, je třeba neprodleně poskytnout „překlenovací dotaci“, aby mladých pracovníků. Vím, že toto už skutečně hrozí a je třeba jednat urychleně. Nemusím sa že by to mělo být skutečně jen pro ta nejlepší pracoviště, a také nemusím říkat, že někter špičková pracoviště záměr nedostala. Jak a dokdy budou provedeny takové systémové změny v pravidlech hodnocení, aby se podobné minimalizovaly? P.Kolář: Tvrdím, že použitý systém je principiálně správný, i když je vždy co zdokonalovat by měly směřovat k objektivizaci hledisek, která jsou při hodnocení využívána, a omezení s názorů těch, kteří se na hodnocení podílejí. Při hodnocení návrhů výzkumných záměrů se pod uplatňují dvě základní hlediska: dosažené výsledky za období předcházejících pěti let a kv předloženého výzkumného záměru, předpoklady k jeho realizaci a dosažení deklarovaných cílů Není pravda, že při hodnocení návrhů výzkumných záměrů nebylo uplatněno první z uvedených nahlédnout do postupu hodnocení, které ministerstvo zveřejnilo na internetu, a každý, kdo shledá, že posouzení dosavadních výsledků hrálo významnou roli. Neúspěšní uchazeči o podporu výzkumného záměru argumentují právě dosud dosaženými výsledky uvedené hledisko hodnocení opomíjejí. Ale i to musí hrát při hodnocení významnou roli, neb poskytována za minulé zásluhy, ale na výzkumný záměr, tedy do budoucnosti, na očekávané vý P. Hobza: Princip záměrů je správný, systém rozdělení již méně. Stručně: vědecká minulost rozhodující váhu (80-90 %) a budoucnost jen mnohem menší. Jestliže někdo za posledních 5-1 nevymyslel a nic řádného neudělal, tak samozřejmě také nic neudělá v budoucnu. Není možné oponentů pro řadu záměrů, musí být jeden orgán, který posoudí všechny záměry z jednoho obo měřeno stejným metrem. Komise toto absolutně nesplnily a ani podle zadání splnit nemohly. Ministerstvo by mělo tyto principy akceptovat a budoucí projekty takto posuzovat. Nevymýšl postupy a převezměme fungující. V minulých týdnech se často mluvilo o britském systému. To ono! A je absolutně nemyslitelné, že by mohlo v Británii dojít k něčemu podobnému jako u n nejúspěšnější pracoviště nedostane záměr). Proč je výzkum na vysokých školách, kde se má především učit, tak potřebný (nepostradateln P. Kolář: Představa, že „na vysokých školách se má především učit“, je pozůstatkem násilné od vysokoškolského vzdělávání, což bylo typické pro totalitní režim. Je zřejmé, že kvalitn vzdělávání není možné bez pěstování vědy. Platí též obrácená teze: kvalitní výzkum nelze p výuky studentů. P. Hobza: Plně souhlasím, ale potom musí ministerstvo školství neprodleně (dnes nebo raděj korigovat nejkřiklavější nedostatky. Není možné, aby fakulta, která dosahuje v české kotli vědeckých výsledků, srovnatelných, nebo dokonce lepších než pracoviště akademie věd, nedos jednou, je třeba jednat velmi rychle a neodkládat nápravu ani měsíc. Připouštíte vůbec, že první hodnocení výzkumných záměrů odhalilo nějaké slabiny, nebo jste bezvýhradně spokojen? P. Kolář: Odborné diskuse nejčastěji narážely na dvě kritická místa: poměr vlivu oponentů odborných komisí na výsledné hodnocení a poměr vlivu badatelské historie („co bylo dosud v vlivu plánu do dalšího období („co má býti vykonáno“). Napříště lze snížit vliv oponentů a meziresortních komisí (což povede k nařčení komisí ze subjektivismu a zaujatosti). Co se týče váhy dosažených výsledků, z důvodů již uvedených nepředpokládám, že by se v bud měnit. Pro celkové posílení objektivity hodnocení budeme moci využít i oficiální metodiku a vývoje, kterou přijala vláda v loňském roce. P. Hobza: Je mi líto, ale tento systém je třeba modifikovat. Podívejme se, jak se to dělá rozhodnout vědce (myslím aktivní vědce, kteří vědí, co to věda vlastně je, a ne takové, kt publikaci sepsali před mnoha lety). Proč se ministerstvo školství nezeptá třeba odborných Radě pro výzkum a vývoj? Závěry naší komise (živá příroda) byly naprosto jednoznačné a stá udělování záměrů jsme označili jako nevhodný. Je třeba všechny organizace účastnící se jak jednotně porovnat. (Samozřejmě nebudeme srovnávat filozofii a chemii!) Záměr (nebo grant) kteří prokázali, že v minulém období (obvykle 5-7 let) dosáhli významných výsledků. Ještě dělá v celém světě! Kolář: Podpora není poskytována za minulé zásluhy, ale na výzkumný záměr, tedy do budoucno Jestliže někdo za poslední léta nic nevymyslel a neudělal, tak samozřejmě také nic neudělá EVA BOBŮRKOVÁ, FRANTIŠEK HOUDEK