Vysokým školám hrozí pokles kvality ****************************************************************************************** * Vysokým školám hrozí pokles kvality ****************************************************************************************** Vysoké školy to nepopírají: fakt, že jim stát posílá peníze podle počtu zapsaných studentů nabírat co nejvíce mladých lidí. Zatím se žádná z nich nespecializuje spíše na bakaláře či špičkové doktorandy. V zahraničí to tak funguje: zatímco v Česku získá titul "Bc." zhruba čtvrtina populace, v projde tříletým studiem zaměřeným na praktické poznatky v průměru 40 procent populace. Nab počet škol, ty nejprestižnější si pak vybírají nejlepší mozky. "V Česku zatím vysoké školy vyučují všechny jakoby stejně. Což by se mělo změnit, bylo by vysokých a vyšších škol mnohem více rozrůznit," soudí školský expert OECD Jan Koucký. I proto, že mnohé univerzity, donedávna zvyklé vyučovat v pětiletých magisterských program slevit z nároků na studenty. A to ani v situaci, kdy do ročníků nabírají méně kvalitní uch jaké byly zvyklé. Drazí odpadlíci Někdy pak školy nehrají fér. "Čísla, která ukazují, kolik lidí v Česku nedostuduje, jsou poměrně dramatická," potvrdil 6 rektor ČVUT Jiří Witzany. "Je to 40 procent, na technice až 60 procent." Za procenty se skrývají jednak studenti, kteří se dostali na školu, kterou vlastně studova roce či dvou uspějí u zkoušek jinam. A pak také ti, kterých se školy zbavily samy. "Když jsem se dostala na humanitní studia, byla jsem šťastná," říká dvaadvacetiletá Petra po půl roce skončila na Západočeské univerzitě v Plzni. "U zápisu jsem však zjistila, že j rámci prodlouženého přijímacího řízení. Což jinými slovy znamenalo, že jsme museli splnit v řádných termínech. Většina pedagogů nevypsala opravné termíny, takže kdo napoprvé nezvlá skončil," tvrdí. Podobně drastické prosévání nováčků praktikují mnohé vysoké školy: "Člověk musí zvládnout je látka, o které se v hodině ani nemluvilo. Platí, že kdo přežije první půlrok, dostuduje student Vysoké školy chemicko-technologické, který si nepřál být jmenován. Nabrat více studentů a pak se části z nich zbavit je zavedená praktika, jak dostat od stát peněz a přitom umožnit těm talentovanějším z nich studovat v důstojnějších podmínkách. Už dnes je totiž počet studentů na jednoho pedagoga v Česku téměř nejvyšší z Evropy. Kapac veřejných vysokých škol jsou proto napjaté na maximum. Pro stát je tato praxe ale velmi drahá - nejen kvůli penězům, které škole na zapsané stude kolem pětatřicátého roku života má vysokoškolák v průměru vyšší úhrn životních příjmů než vzdělaný občan. Stát pak mnohem více dostává z jeho daní," podotýká František Ježek, šéf R škol. Vliv demografie Nejpozději za osm let si ovšem vysoké školy nebudou moci takové prosévání dovolit; dospějí velmi slabé ročníky. Již dnes - počínaje čtvrtými a pátými třídami - je na základních školách zhruba o dvacet a tisíc dětí méně, než bylo ještě v roce 2003. Při kapacitách vysokých škol by tak teoretick univerzitách mohla převýšit počty maturantů. Co to bude znamenat? "Především snížení standardů. Nároky na bakaláře se pochopitelně přiz uchazečů. Některé školy se zaměří právě na ně, jiné si však postaví náročnější programy pr studenty a doktorandy. K tomu je však dnešní způsob financování nijak nevede. Je třeba to Koucký. Chybí pobídky pro firmy, aby investovaly do výzkumu na školách; školné je proti programu v nastavený systém rozdělování státních peněz je proto přežitý. Ministerstvo školství s rekt reformu, řešení vidí ve vícezdrojovém financování - do škol by v budoucnu po vzoru vyspělý peníze na výzkum z privátního sektoru. Koncept se však teprve chystá, a tak představitelé univerzit zatím hledají klíč k demograf jinde - totiž v cizině. "Zahraničí se pro nás stane v budoucnu dalším významným zdrojem studentů," potvrzuje napří Univerzity Karlovy v Praze Ivan Wilhelm. "Nejde jen o státy EU, ale o studenty odkudkoli z současnosti studuje asi osm procent zahraničních studentů, u prestižních univerzit je to k Simona Holecová