Figeľ nabádá státy EU, aby více podporovaly vysoké školství












            ******************************************************************************************

            * Figeľ nabádá státy EU, aby více podporovaly vysoké školství
            ******************************************************************************************
            BRUSEL 20. dubna (zpravodaj ČTK) - Pouze 21 procent obyvatelstva Evropské unie v aktivním 

            vysokoškolského vzdělání, ve srovnání se 38 procenty ve Spojených státech či 36 procenty v
            zpoždění je třeba odstraňovat zejména nyní, když se EU pokouší stát nejvýkonnější světovou
            založenou na vzdělání, řekl dnes slovenský komisař pro školství a kulturu Ján Figeľ.

            EK z jeho popudu schválila návod pro členské státy, jak postupovat. Radí jim, že mají zlep
            k vysokému školství pro mladé lidi, lépe ho orientovat na měnící se potřeby společnosti a 
            propojovat se soukromým sektorem. Zejména by však do něj měly víc investovat nebo investic

            vysoké školství zatím spotřebovává v EU 1,1 procenta jejího HDP, zatímco v USA to je 2,7 p
            Figeľa by bylo záhodno, aby do vysokých škol proudila dvě procenta HDP, tedy o 150 miliard

            než dnes. Česko do svých vysokých škol investuje přibližně 21 miliard korun, což je asi 0,
            Za stávající situace má Evropa sice relativně dobré univerzity, které však pokulhávají ve 
            konkurenci, pokud jde o špičkový výzkum, prvotřídní vědecké publikace, počty patentů, příp

            vědců odměněných Nobelovou cenou. Komise nabádá členské státy, aby usilovaly o zvyšování k
            dbaly o lepší řízení a správu univerzit, lépe je financovaly, nebo zajišťovaly spolufinanc
            soukromých zdrojů.

            Figeľ na tiskové konferenci, která byla jeho první od nástupu do funkce v listopadu, uznal
            pravomoc EK v této oblasti. Nehodlá se například vměšovat do debaty, zda mají státy připou
            univerzitách školné nebo ne. Přesto si myslí, že lze z Bruselu metodicky podněcovat účinno

            konkurenceschopnost absolventů.
            Ze statistik vyplývá, že lidé s ukončeným vysokoškolským vzděláním čelí o polovinu menšímu
            nezaměstnanosti než ti, kteří mají jen nižší střední školy. Mohou se zároveň těšit na více

            mzdy. Evropská komise tvrdí, že každý další rok vzdělávání má v celkovém součtu výrazně po
            produktivitu ekonomiky, a tudíž na hospodářský růst.
            EK dnes také podpořila návrh na program postdoktorandských studií předložený Evropským uni

            institutem ve Florencii. Jeho cílem je vychovávat vysokoškolské učitele a vědce pro země E
            oblasti sociálních věd, a bránit tak jejich masovému odchodu do Spojených států.
            Rektor institutu Yves Méry upozornil, že evropské vzdělávací systémy jsou zaměřeny na stud

            doktorským titulem. Tohoto stupně vzdělání dosáhne ročně v EU přes 80.000 mladých lidí, je
            v USA. Americké univerzity však přilákají každý rok 72.000 takto vybavených absolventů, kt
            studovat a vesměs se připravují na akademickou dráhu. V Evropě nic takového zatím není.

            Oblast školství normálně spadá do výlučné pravomoci členských zemí a úloha EU je v ní omez
            komise se převážně stará o evropské vzdělávací programy, zaměřené v oblasti vysokého škols
            studentů a učitelů. Na programu Erasmus se podílí 2200 škol v 31 zemích. Od roku 1987 ho v

            studijním pobytů v cizině 1,2 milionu studentů. Jeho loňský rozpočet činil 187,5 milionu e
            bar ik mik