Studenti v EU si většinou vysokoškolské vzdělání platí

PRAHA 17. května (ČTK) - Zhruba v polovině zemí Evropské unie si musí vysokoškolské vzdělání studenti platit i na státních vysokých školách, mnohde však mají různé úlevy studenti ze sociálně slabších rodin. Někde (mimo jiné v Lucembursku) se na státních školách platí jen za postgraduální kurzy.

Školné i na státních vysokých školách platí studenti v Irsku, Británii, Rakousku, Itálii, Nizozemsku, Portugalsku, Španělsku, Polsku, Kypru a Belgii, kde se sice nazývá zápisné, má ale výši i funkci školného. Také ve Francii se na státních školách platí zápisné, které každoročně stanovuje ministerstvo školství (magisterské studium stálo letos 190 eur - téměř 6000 Kč). V Estonsku, Litvě a Lotyšsku mají státní vysoké školy určitý počet státem financovaných míst, o něž se studenti ucházejí konkurzem. Také v Maďarsku mohou studenti získat státem placené místo, pokud získají v přijímacím řízení na vysokou školu určitý počet bodů.

V některých zemích platí studenti jen za postgraduální kurzy, například v Lucembursku. I ve státech, kde je studium zdarma, se ale nevyplatí vysokoškolská léta příliš prodlužovat. Stejně jako v ČR požadují například i v některých německých spolkových zemích úhradu školného za dobu, která překračuje normální délku studia. Za doktorandský titul Němci ani Češi neplatí.

Výše školného je v EU velmi různorodá a odvíjí se od typu studia. Zatímco roční školné v Portugalsku stojí 300 eur, na magisterském studiu vyjde rok na 1000 až 2500 eur. V Belgii platí studenti státních vysokých škol 400 až 700 eur za rok, ve Španělsku 600 až 1200 eur ročně a Holandsku 1450 až 2300 eur.

Nejdražší vysoké školy jsou v Irsku (3000 až 5000 eur ročně), v případě prvního bakalářského studia ale studenti neplatí školné, jen poplatky za registraci a zkoušky. Zhruba stejně drahé je studium v Británii (3000 až 4500 eur ročně), kde ovšem mohou studenti žádat o snížení či úplné osvobození od školného, a to podle ročního příjmu rodičů.

Šárka Nobilisová sat šeb