Slovenský parlament neschválil zavedení školného

BRATISLAVA 17. května (zpravodaj ČTK) - Slovenští vysokoškoláci nadále nebudou platit za studium - parlament dnes neschválil zákon o studentských půjčkách, který počítal se zavedením školného až do výše 26.000 slovenských korun (asi 20.000 Kč) ročně. Pravicová vládní koalice byla vůbec poprvé nejednotná při rozhodujícím hlasování o významné reformě. Pro přijetí zákona hlasovalo 62 ze 146 přítomných poslanců. Předlohu podle očekávání nepodpořila vládní Aliance nového občana (ANO).

Liberální straně ministra hospodářství Pavla Ruska nevadilo ani tak školné, jako křesťanskodemokratický ministr školství Martin Fronc, který nedávno čelil velké kritice za opakování písemných maturit z matematiky. Už avizované hlasování ANO ochladilo vztahy v koalici. Situací by se měla zabývat koaliční rada, která se patrně sejde ve středu.

"Hlasování ANO vnímám v rozporu s vládním programem. Je zapotřebí si uvědomit, že kdyby ANO hlasovala pro, zákon projde," řekl Fronc, který ale o demisi neuvažuje. Ministr zároveň potvrdil, že vláda Mikuláše Dzurindy již neuskuteční jednu ze základních změn ve školství, kterou si naplánovala v programovém prohlášení. V tomto volebním období totiž Fronc již reformní zákon nepředloží.

Podle navrhované normy měli vysokoškoláci platit za studium od září. O výši poplatků měly rozhodovat školy. Předloha dávala studentům možnost čerpat půjčky a některým posluchačům také přiznávala sociální stipendia.

Zavedení školného naráželo na překážky od počátku. Vláda loni v únoru nejprve příslušný návrh zákona předala do parlamentu, necelý měsíc poté jej ale ze sněmovny zase stáhla. Kabinet potom návrh projednal znovu, poslanci jej ale v červnu nepustili do druhého čtení. Napotřetí Dzurindova vláda školné posvětila letos v únoru.

V minulosti přitom ve sněmovně prošla řada citlivých reformních norem, jimiž se třeba zavedly poplatky za vyšetření u lékaře nebo se sjednotila daň z příjmů. Tehdy ale hlasovali zástupci čtyř vládních stran jednotně. Navíc se k nim přidala i značná část nezávislých, bez jejichž hlasů se menšinová koalice ve sněmovně se 150 křesly neobejde.

Zhruba v polovině zemí Evropské unie si musí vysokoškolské vzdělání studenti platit i na státních vysokých školách, mnohde však mají různé úlevy studenti ze sociálně slabších rodin. Někde (mimo jiné v Lucembursku) se na státních školách platí jen za postgraduální kurzy. V České republice se nepovedlo školné prosadit.

ima pto ko mik