Slovenský parlament neschválil zavedení školného ****************************************************************************************** * Slovenský parlament neschválil zavedení školného ****************************************************************************************** BRATISLAVA 17. května (zpravodaj ČTK) - Slovenští vysokoškoláci nadále nebudou platit za s parlament dnes neschválil zákon o studentských půjčkách, který počítal se zavedením školné 26.000 slovenských korun (asi 20.000 Kč) ročně. Pravicová vládní koalice byla vůbec poprvé rozhodujícím hlasování o významné reformě. Pro přijetí zákona hlasovalo 62 ze 146 přítomný Předlohu podle očekávání nepodpořila vládní Aliance nového občana (ANO). Liberální straně ministra hospodářství Pavla Ruska nevadilo ani tak školné, jako křesťansk ministr školství Martin Fronc, který nedávno čelil velké kritice za opakování písemných ma matematiky. Už avizované hlasování ANO ochladilo vztahy v koalici. Situací by se měla zabý rada, která se patrně sejde ve středu. "Hlasování ANO vnímám v rozporu s vládním programem. Je zapotřebí si uvědomit, že kdyby AN pro, zákon projde," řekl Fronc, který ale o demisi neuvažuje. Ministr zároveň potvrdil, že Dzurindy již neuskuteční jednu ze základních změn ve školství, kterou si naplánovala v pro prohlášení. V tomto volebním období totiž Fronc již reformní zákon nepředloží. Podle navrhované normy měli vysokoškoláci platit za studium od září. O výši poplatků měly Předloha dávala studentům možnost čerpat půjčky a některým posluchačům také přiznávala soc Zavedení školného naráželo na překážky od počátku. Vláda loni v únoru nejprve příslušný ná předala do parlamentu, necelý měsíc poté jej ale ze sněmovny zase stáhla. Kabinet potom ná znovu, poslanci jej ale v červnu nepustili do druhého čtení. Napotřetí Dzurindova vláda šk letos v únoru. V minulosti přitom ve sněmovně prošla řada citlivých reformních norem, jimiž se třeba zave za vyšetření u lékaře nebo se sjednotila daň z příjmů. Tehdy ale hlasovali zástupci čtyř v jednotně. Navíc se k nim přidala i značná část nezávislých, bez jejichž hlasů se menšinová sněmovně se 150 křesly neobejde. Zhruba v polovině zemí Evropské unie si musí vysokoškolské vzdělání studenti platit i na s školách, mnohde však mají různé úlevy studenti ze sociálně slabších rodin. Někde (mimo jin se na státních školách platí jen za postgraduální kurzy. V České republice se nepovedlo šk ima pto ko mik