PRAHA 2. června (ČTK) - Části strategie hospodářského růstu České republiky týkající se vysokých škol akademici převážně přijímají. Souhlasí s požadavkem na užší spolupráci univerzit s firmami, zvýšením počtu studentů v přírodovědných a technických oborech i se zavedením školného. K některým návrhům mají výtky, například k financování podle uplatnění absolventů na trhu práce. Materiál nechal vypracovat vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn.

Rektor Českého vysokého učení technického v Praze Jiří Witzany je pro zlepšení úrovně spolupráce mezi vysokými školami a firmami. Pro vzájemnou spolupráci je velký prostor a je třeba ji ze všech stran podporovat, řekl ČTK. Souhlasí s ním i rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm. S nedostačující spoluprací s firmami se podle něj ve větší či menší míře potýkají v celé Evropě, aspoň pokud jde o srovnání s USA nebo Japonskem, podotkl. "Jde o to, aby byl u nás nalezen konsensus akademické obce s představiteli státu. Stát chce preferovat podporu inženýrského výzkumu a vývoje, ale výzkumná pracoviště by měla autonomně provést taková opatření, která by postupně přeorientovala současnou strukturu výzkumné základny v Česku," myslí si.

Strategie hospodářského růstu se také zmiňuje o tom, že je v zemi málo absolventů technických a přírodovědných oborů. Podle Jahna by mohlo pomoci, pokud by školy nebyly financovány podle počtu přijatých studentů, ale podle uplatnění absolventů na trhu práce. Tento způsob financování podle Wilhelma již delší dobu navrhují představitelé akademických obcí, ale zatím naráží na technické problémy. Otázka zvýšení zájmu o přírodovědné a technické obory je podle něj velmi složitá a s jejím řešením by se mělo začít již na středních a možná i základních školách.

Witzany uvedl, že si není příliš jist efektivitou financování podle uplatnění absolventů. "Mohlo by to být jedno z kritérií pro financování, pokud by bylo jediné, mohlo by mít negativní důsledky například na kvalitu absolventů," uvedl. Myslí si také, že může být problematické zjišťovat, jak se absolventi škol na trhu práce uplatnili.

Strategie hospodářského růstu hovoří také o potřebě rozšíření nabídky vyššího odborného a bakalářského studia, protože je v zemi málo lidí s vyšším vzděláním. Tříletých vysokoškolských programů i počet jejich studentů se v posledních letech zvyšuje, a to v souvislosti se strukturací studia. Materiál považuje za potřebnou také podporu dálkových forem vzdělávání nebo rozšíření nabídky profesního vzdělávání s důrazem na jazykové znalosti a využívání výpočetní techniky. Navrhuje také rozšíření výuky cizích jazyků, zejména angličtiny, na tom již ministerstvo školství pracuje.

Petra Měšťanová kar