Školy nepotřebují víc peněz ****************************************************************************************** * Školy nepotřebují víc peněz ****************************************************************************************** 21.06.2005 Přijímací zkoušky na vysoké školy vrcholí. A protože k nim přicházejí ročníky, dvaceti lety, podíl přijatých gymnazistů se zvedá. Navzdory tomu výrazně neroste procento 25 procent, hluboko pod cílem vládní Bílé knihy, jež jako cíl stanovila 50 procent. Část p předsudek o omezené potřebě všeobecného vzdělání a neúměrně brzo nastupuje specializace. P Co chtějí vysoké školy Vysoké školy se v posledních letech zaštiťují potřebou reformy, jež podpoří kvalitu, nikol nikoli skutečná snaha o zlepšení na úroveň běžnou v zahraničí. Zástupci vysokých škol vola především po „snížení dynamiky růstu počtu studentů“ a zvýšení finanční částky, kterou na rozparceluje předpokládaná částka na nově přijímané studenty. Mezi školami tak téměř nevzn studentů v Česku jsou způsobeny nedostatkem peněz. Důsledkem toho je, že ministerstvo škol vysoké školy schopny přijmout - loni tento rozdíl činil 1400 nepřijatých uchazečů. Na někt kvót uplatňovat i dovnitř školy - se stejnýmcílem nevystavit své fakulty vzájemné konkuren Veřejnost často slýchá o potřebě zvýšit prostředky na terciární vzdělávání v poměru HDP, z počtu studentů. V poměru HDP na obyvatele patří Česko mezi země OECD, které ve své kategor 37 procenty HDP na hlavu a studenta sneseme srovnání například s Finskem (42 procent) nebo Irsko (34). Problémem je efektivita Skutečným problémem vysokých škol, který brání v přijímání větších počtů studentů, je jeji Česku hlásí nejvyšší počty studentů - v roce 2004 na ně mířila více než polovina všech 119 Karlovu (23 635) a Univerzitu Palackého (13 956), zarazí na první pohled rozdíl v efektivi Univerzitě Palackého 13,7 a na Univerzitě Karlově pouhých 10,4 studenta na akademického pr což dobře vyplyne z porovnání s poměry na špičkových univerzitách v zahraničí. Velká Britá Evropě, z Česka se žádná vysoká škola nekvalifikovala ani do nejlepší padesátky. Nejlepší na to, že mají 38,6 a 31,5 studenta na akademického pracovníka - poměr, kterého nedosahuje (čtvrtá v Evropě) je se svými 17,6 studenta na akademického pracovníka s českými vysokými Science and Technology, pátá nejlepší škola v Evropě, má 27 studentů na akademického praco ČVUT. Reforma ano, ale uvnitř Není pochyb, že české vysoké školy potřebují reformovat. Nejzásadnější část této reformy v náročnosti uvnitř vysokých škol. České vysoké školy neprošly v tomto smyslu žádným extenzi tak, aby parametry výkonnosti zajistily slušné platové podmínky svým pracovníkům, většinu Jiří Zlatuška (senátor a děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity)