Absolventů přibývá. Budou se mít hůř ****************************************************************************************** * Absolventů přibývá. Budou se mít hůř ****************************************************************************************** Praha/Ústí nad Labem, 22. 9. 2005 Českým vysokoškolákům mohou v západní Evropě závidět: zažívají zlatou éru. I když tuzemské vysoké školy dnes přijímají téměř polovinu daného populačního ročníku, na nedostatek. Díky tomu se těší výhodám, jež jsou dnes už v Evropě ojedinělé: oproti méně vz na nezaměstnanost, pobírají vysoce nadprůměrné platy a práci si mohou vybírat. Z čerstvé studie, kterou vypracoval Jan Koucký, člen Výboru pro vzdělání OECD a poradce mi že ve vyspělých evropských zemích tomu tak není. "Podobné je to pouze v dalších státech bývalého východní bloku, například v Maďarsku, na S Středisko vzdělávací politiky při Univerzitě Karlově. "Příčinou tohoto jevu je rychlý rozv vysokoškoláků." Být nad průměrem Analýza ukazuje, že tuzemští vysokoškoláci pobírají o 70 procent vyšší mzdu, než je celore vyšší než průměr jen o necelých 20 procent, jen o 23 procent lépe než "většina" jsou na to dánské, tak norské vysoké školství ovšem nezažilo "hubená léta" jako české školy v období přijmout pouhých 27 tisíc studentů. Pro srovnání - loni už to bylo přes 70 tisíc uchazečů. Ministerstvo školství má navíc na stole čerstvě přijatý Dlouhodobý záměr rozvoje vysokých studentů - a peněz - pro tuto oblast. Plán, který má redakce k dispozici, klade důraz na v opouštět větší množství bakalářů. "Do roku 2010 by v terciárním sektoru - tedy na vyšších mladých lidí," říká náměstek ministryně pro oblast vysokých škol Petr Kolář. V absolutních tisíc studentů vysokých škol, dnes je to 276 tisíc. Výhoda na 20 let S tím, jak bude s titulem odcházet ze škol více lidí, se zároveň postavení vysokoškoláků j Nebude to rychlý pád. "Ročně se obměňuje jen kolem dvou procent pracovníků - tedy lidí, kt nahrazováni těmi, kdo na pracovní trh nově přicházejí. Za deset let se tedy obmění jen asi upozorňuje Koucký.Přestože tedy podíl vysokoškoláků razantně stoupne, stejně potrvá deset nasycen. Dnes tak mají na trhu práce oproti českému průměru až o osmdesát procent lepší vy Ministerstva práce a sociálních věcí ukazují, že bez zaměstnání jsou zhruba jen dvě procen výrazně nemění. "Trochu se mění složení nezaměstnaných vysokoškoláků podle oborů, ale procento je víceméně vedoucí oddělení rekvalifikací Úřadu práce v Ústí nad Labem.Ke 20. září měli na Ústecku, k nad celorepublikovým průměrem, v evidenci pouze 187 vysokoškoláků bez práce. "Pokud mám zkušenost, s výjimkou uchazečů o zaměstnání nad padesát let věku, nemají u nás sehnat práci," soudí Jaroslav Lejček. "Většinou ji seženou přímo v oboru, který studovali, Ony necelé dvě stovky vysokoškoláků bez práce přičítá zejména nevhodné personální politice uchazečům. Snažíme se tomu čelit rekvalifikačními kursy, v nichž zájemce o práci starší pa Podobná situace je i v Jeseníku; tamní úřad práce eviduje nyní jen 2,2 procenta diplomovan "Jsou mezi nimi lidé, kteří budou odcházet do důchodu. A pak absolventi oborů, které jsou historické vědy, knihovnictví a podobně," vypočítává Zdeněk Vrtný, vedoucí odboru trhu prá Kdo koho vytlačí Zhruba za zmíněných dvacet let nastane situace, známá už v současnosti ve většině zemí OEC nezbytnou, ale zdaleka ne postačující podmínkou pro dobré uplatnění na trhu práce," říká e další důležité dovednosti - aktivně ovládat cizí jazyky, práci s počítačem, umět řídit lid A také se budou muset smířit s tím, že se jim výběr - pro koho budou pracovat - rapidně sn která dříve běžně zastávali středoškoláci. "Z některých profesí už dnes vysokoškoláci středoškoláky vytlačují. Nastupují do různých r asistenti, poradci...," dokládá Koucký. "Z vývoje zemí OECD je zjevné, že tento trend bude Simona Holecová