Eurostat: Počet absolventů VŠ vzrostl v EU od roku 1998 o třetinu

BRUSEL 21. září (zpravodaj ČTK) - Počet absolventů vysokých škol se v Evropské unii od roku 1998 zvýšil téměř o třetinu. Zatímco před sedmi lety vyšlo z vysokých škol necelých 2,4 milionu lidí, v roce 2003 to bylo již 3,1 milionu absolventů, uvedl v nové studii o vzdělávání v Evropě statistický úřad Eurostat.

Vývoj počtu absolventů v ČR statistici neuvedli, české údaje nicméně teto trend potvrzují. Podle českého Ústavu pro informace ve vzdělávání studuje na vysokých školách v ČR kolem 270.000 lidí, zatímco před šesti lety jich bylo jen 180.000.

Přestože počet vysokoškoláků roste v EU ve všech oblastech vzdělání, mírně klesá podíl absolventů technologických univerzit. Ještě před sedmi lety tvořili 25,3 procenta absolventů, předloni to bylo již jen 24,1 procenta. Více než třetinu vysokoškoláků produkují ekonomické, právní a sociální obory. Ze středních škol hlásí Česká republika a Slovensko nejvyšší podíl odborného vzdělávání ze všech zemí EU. Všeobecné obory zde podle Eurostatu studuje jen čtvrtina žáků, přičemž průměr EU je 55 procent.

Statistiky také ukazují, že čtvrtina osmnáctiletých v EU již nestuduje. Toto číslo je však ovlivněné i zákonnou délkou školní docházky v jednotlivých zemích. Například na Kypru mají čerstvě plnoletí již obvykle hotovou střední školu, podobně jako tomu bylo v ČR při osmileté základní školní docházce. Nyní v ČR nestuduje jen asi desetina osmnáctiletých.

Ve dvanácti státech unie včetně České republiky se děti na prvním stupni základní školy obvykle neučí vůbec žádný cizí

jazyk. Na druhém stupni to bývá obvykle jedna cizí řeč a na středních školách jeden až dva jazyky. V Lucembursku, Finsku, Dánsku, Estonsku nebo na Maltě je běžná výuka dvou nebo tří řečí.

Poměrně rozšířené jsou v Evropské unii školky. V ČR do nich chodí téměř 70 procent dětí, na Slovensku téměř 60 procent. V Itálii, Francii, Belgii a Španělsku navštěvují předškolní zařízení v podstatě všechny děti od tří let, naopak ve Švýcarsku

a Irsku to je méně než deset procent.

Poměrně značné rozdíly panují mezi evropskými zeměmi i v celkových veřejných výdajích na vzdělání. Zatímco v Rumunsku nebo Bulharsku to je kolem 3,5 procenta hrubého domácího produktu, v Norsku, Finsku a Dánsku více než sedm procent. V České republice a na Slovensku směřují do školství necelá 4,5 procenta výkonu ekonomiky. Soukromé zdroje se na financování školství v EU podílejí asi deseti procenty.

ptj ank