|
PRAHA 15. září (ČTK) - Český trh práce není stále dostatečně nasycen lidmi s vysokoškolským vzděláním. Zaměstnanci s nejvyšším vzděláním z toho těží, jsou na tom lépe než jejich kolegové v jiných evropských zemích. Při dnešní diskusi Stálé konference asociací ve vzdělávání to řekl ředitel Střediska vzdělávací politiky Jan Koucký, který vycházel z různých studií.
Uvedl, že čeští vysokoškoláci berou téměř o 70 procent víc, než je průměrná mzda v zemi, která činí přes 18.000 korun. "Česká republika se spolu s Maďarskem vymykají situaci v ostatních zemích. Například ve Skandinávii jsou mzdy vysokoškolsky vzdělaných vyšší asi o 20 až 30 procent, než je průměrný plat," uvedl. Poznamenal, že v těchto zemích je vysoký podíl lidí s nejvyšším vzděláním. Také nezaměstnanost se jich týká mnohem méně než vysokoškoláků v zahraničí.
S nedostatkem vysokoškoláků se kromě Česka potýkají také například na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Itálii nebo Portugalsku. Vzhledem k tomu, že se v posledních letech zvyšuje počet studentů na českých vysokých školách, je třeba počítat s tím, že se jejich postavení přiblíží k průměru v Evropě, poznamenal.
V současnosti na univerzitách studuje přes 275.000 mladých lidí. Za pět let by jich mělo být podle záměru ministerstva školství 330.000. Přibývat by měli posluchači tříletých bakalářských programů, do magisterských by měla pokračovat
polovina z nich.
Koucký také uvedl, že šance studovat na vysoké škole jsou ovlivněny rodinným zázemím. Výhodu mají děti ze vzdělanějších rodin, které jsou ke studiu více motivovány. Z výzkumů vyplývá, že zhruba dvě až tři procenta dětí matek se základním vzděláním studují i po maturitě, ale u vysokoškolaček to je 80 až 90 procent potomků. Podle srovnávacích výzkumů mezi patnáctiletými žáky nejsou mezi schopnostmi dětí rodičů s různým vzděláním výrazné rozdíly, podotkl.
Petra Měšťanová hš kar
|
ve formátu PDF
