Málo akademiků má i Německo

Berlín, 14. 9. 2005 Německo sice ve vzdělávacím systému dělá pokroky, stále se mu ale nedaří dohnat mezinárodní konkurenci. Takový je výsledek nejnovější studie OECD.

Není to první studie, která Německo kritizuje. Již ve srovnání úrovně vzdělání patnáctiletých žáků byla země jednou z nejhorších v Evropě, což tehdy vyvolalo velkou politickou diskusi a snahu školství reformovat.

Změny, ale pomalé

Podle OECD se sice mnohé za posledních pět let změnilo, jenže jiné země se dokázaly zlepšovat rychleji. "Tím pádem jsme se více propadli," tvrdí tamní koordinátor studie Andreas Schleicher.

Problematické jsou v německém vzdělávacích systému především podprůměrné výdaje a nedostatek osob s vysokoškolským vzděláním. "To omezuje růstový potenciál, protože poptávka po vysokoškolácích roste rychleji než jejich počet. Demografický vývoj navíc situaci ještě přiostří," varuje Schleicher. Za "úctyhodný" považuje alespoň růst počtu absolventů univerzit. Jejich podíl na jednom ročníku stoupl v letech 1998 až 2003 ze 16 na 19,5 procenta. Průměrem OECD je ale téměř třicet procent ročníku, ve vedoucích zemích, jako je Finsko či Austrálie, je to dokonce každý druhý.

Úspěchem je podle odborníků také vyšší počtů školáků, kteří se rozhodli studovat. Jejich podíl na ročníku od roku 1998 stoupl z 28 na 38 procent. Důvodem je podle ministryně pro vědu Edelgard Bulmahnové reforma státní podpory studentů. Počet studentů, kteří ji pobírají, stoupl o 50 procent. Stát jim ročně vyplatí přes dvě miliardy eur.

Schleicher ale varuje, že počet nových studentů dál růst nebude. Podle něj je totiž možné, že je jejich potenciál již vyčerpán.

Strach ze školného

Podle OECD by přitom nárůst počtu akademiků v Německu mohl podpořit postupný přechod na studijní program bachelor-master.

Němečtí politici ale varují, že to tak snadné nebude. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění se totiž školáci stále více bojí zavedení studijních poplatků.

Ty chce nyní zavést několik spolkových zemí, jako například Bavorsko, Bádensko-Württembersko či Hamburk. Jejich výše by podle prvních odhadů mohla činit 500 eur za semestr, podle expertů se ale bude časem zvyšovat.

Dnes tak ve skupině 45 až 54letých osob má v Německu vysokoškolský titul zhruba 25 procent lidí, v kategorii o dvacet let mladších je to dokonce jen 22 procent. "Než dosáhneme úrovně zemí, jako je Finsko, bude to trvat třicet let," řekla Marianne Demmerová z Odborového svazu výchovy a vědy.

Německo v průměru na vzdělání dává 4,4 procenta hrubého domácího produktu, čímž se umístilo na 20. místě z celkových 28 zemí.

Ve špičkových zemích, jako je Dánsko, Švédsko či Belgie, je to více než šest procent. Odborový svaz výchovy a vědy proto požadoval navýšení na 15 miliard eur ročně.

Nerovnoměrné je také přerozdělování peněz. Německo dává málo prostředků především na základní školy. Nadprůměrně mnoho naopak dostávají například gymnázia.