Málo akademiků má i Německo ****************************************************************************************** * Málo akademiků má i Německo ****************************************************************************************** Berlín, 14. 9. 2005 Německo sice ve vzdělávacím systému dělá pokroky, stále se mu ale neda mezinárodní konkurenci. Takový je výsledek nejnovější studie OECD. Není to první studie, která Německo kritizuje. Již ve srovnání úrovně vzdělání patnáctilet byla země jednou z nejhorších v Evropě, což tehdy vyvolalo velkou politickou diskusi a sna reformovat. Změny, ale pomalé Podle OECD se sice mnohé za posledních pět let změnilo, jenže jiné země se dokázaly zlepšo "Tím pádem jsme se více propadli," tvrdí tamní koordinátor studie Andreas Schleicher. Problematické jsou v německém vzdělávacích systému především podprůměrné výdaje a nedostat vysokoškolským vzděláním. "To omezuje růstový potenciál, protože poptávka po vysokoškolácí než jejich počet. Demografický vývoj navíc situaci ještě přiostří," varuje Schleicher. Za považuje alespoň růst počtu absolventů univerzit. Jejich podíl na jednom ročníku stoupl v 2003 ze 16 na 19,5 procenta. Průměrem OECD je ale téměř třicet procent ročníku, ve vedoucí je Finsko či Austrálie, je to dokonce každý druhý. Úspěchem je podle odborníků také vyšší počtů školáků, kteří se rozhodli studovat. Jejich p od roku 1998 stoupl z 28 na 38 procent. Důvodem je podle ministryně pro vědu Edelgard Bulm státní podpory studentů. Počet studentů, kteří ji pobírají, stoupl o 50 procent. Stát jim přes dvě miliardy eur. Schleicher ale varuje, že počet nových studentů dál růst nebude. Podle něj je totiž možné, potenciál již vyčerpán. Strach ze školného Podle OECD by přitom nárůst počtu akademiků v Německu mohl podpořit postupný přechod na st bachelor-master. Němečtí politici ale varují, že to tak snadné nebude. Podle nejnovějších průzkumů veřejnéh školáci stále více bojí zavedení studijních poplatků. Ty chce nyní zavést několik spolkových zemí, jako například Bavorsko, Bádensko-Württembers Jejich výše by podle prvních odhadů mohla činit 500 eur za semestr, podle expertů se ale b zvyšovat. Dnes tak ve skupině 45 až 54letých osob má v Německu vysokoškolský titul zhruba 25 procent kategorii o dvacet let mladších je to dokonce jen 22 procent. "Než dosáhneme úrovně zemí, bude to trvat třicet let," řekla Marianne Demmerová z Odborového svazu výchovy a vědy. Německo v průměru na vzdělání dává 4,4 procenta hrubého domácího produktu, čímž se umístil celkových 28 zemí. Ve špičkových zemích, jako je Dánsko, Švédsko či Belgie, je to více než šest procent. Odbo a vědy proto požadoval navýšení na 15 miliard eur ročně. Nerovnoměrné je také přerozdělování peněz. Německo dává málo prostředků především na zákla Nadprůměrně mnoho naopak dostávají například gymnázia.