Absolventi, co děláte...

Vysoké školy se budou muset zajímat, jak si vedou jejich bývalí studenti. Kvůli penězům

Vysoké školy budou muset v budoucnu sledovat, jak si vedou jejich absolventi. Alespoň pokud chtějí i nadále dostávat dotace ze státního rozpočtu. Zatím tyto "státní peníze" získávají hlavně podle počtu aktuálně vzdělávaných, tedy těch lidí, kteří právě studují. Tento systém se pochopitelně zcela nezruší, nicméně výše dotací na "současného" studenta se nebudou valorizovat, takže jejich význam do budoucna poklesne. Na druhou stranu naopak stoupne význam již hotových absolventů.

Sledovat a finančně oceňovat se totiž bude nejen to, kolik lidí studuje, ale také to, kolik lidí skutečně studium ukončí, a v neposlední řadě i to, jestli jim studium daného oboru "k něčemu" v jejich profesním životě bylo.

Státní dotace se nejspíš budou snižovat o nezaměstnané

Právě k tomu účelu má sloužit projekt, jenž bude sledovat a vyhodnocovat uplatnění absolventů po čtyřech až pěti letech. Jmenuje se Reflex a je dokonce mezinárodní. Zúčastní se ho dvanáct zemí, většinou evropských (nikoliv však výhradně). V Evropě jej ale financuje EU.

Česká republika přistoupila "do rozjetého vlaku" jako třináctá. Pokud se vše podaří, měli bychom do roka vědět, jak si stojíme v uplatňování absolventů vysokých škol, a to nejen jako země. Vzhledem k tomu, že školy budou mít výsledky k dispozici, budou se moci porovnávat i vzájemně. Například Univerzita Karlova se Sorbonnou či vídeňskou univerzitou, Ostravská univerzita třeba s univerzitou v Klagenfurtu apod.

Bude tu i další nástroj pro financování. Zkoumat se bude hlavně nezaměstnanost absolventů. Finančně lépe by stát měl ohodnotit školu, která nezaměstnané "produkuje" co nejméně. Ale nejen to. Projekt má rovněž poskytnout i zpětný pohled absolventů na vzdělání: Připravila nás škola pro život dobře? Pomáhají nám získané informace a dovednosti v dalším vzdělávání?

Na vybraném vzorku absolventů se budou zjišťovat i pozice, které pár let po absolutoriu zastávají. Časem vznikne informační systém, který bude přístupný veřejnosti, mimo jiné i na webu. Zajímat by mohl i ty, kdo se pro vysokoškolské vzdělávání teprve rozhodují.

Dohledat absolventy není takový problém

Čtenáře pravděpodobně napadnou přinejmenším dvě pochybnosti. Zaprvé: jsou vysoké školy v Česku schopné dohledat adresy svých absolventů a navázat s nimi kontakt? Ve skutečnosti to však není takový problém, jak by se zdálo. Ženy sice mohou vedle adresy změnit po svatbě i jméno, systém však pracuje s trvalou adresou někdejších studentů, kde obvykle bydlí rodiče. Přes ty už nebývá problém potřebné kontakty navázat. Pochybnost by se mohla týkat i objektivnosti hodnocení. Je přece možné, že za nezaměstnanost nemusí být zodpovědná škola, ale ekonomická situace v regionu."Právě v tomto ohledu přichází Česká republika se svým příspěvkem k projektu Reflex," říká Jan Koucký, ředitel Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a také poradce ministryně školství. "Naše středisko navrhlo vytvoření indexu, který má problematičnost trhu práce v jednotlivých regionech zohlednit." Důležité ovšem bude sledovat, jestli jsou vysoké školy schopné kromě jiného pružně reagovat na změny na trhu práce.

Radka Kvačková