Lenka Zlámalová: Kdy se dočkáme českých Oxfordů ****************************************************************************************** * Lenka Zlámalová: Kdy se dočkáme českých Oxfordů ****************************************************************************************** Usilujete o vzdělání, které je vstupenkou k lukrativnímu místu a vysoké životní úrovni kde výjimky k mání a musíte za ním vyrazit za hranice. Nejlépe do Spojených států nebo alespoň Kvalitní univerzity jsou během na dlouhou trať a budují se desítky let. Až na výjimky (kdy či Bill Gates vloží skutečně velké peníze) se nedají postavit za pár měsíců na zelené louc Proto není příliš překvapivé, že šestnáct let po pádu totality nemáme školy, které se vejd profesoři mají mnohem méně uznávaných publikací a citací než jejich kolegové z vyspělých z Nobelovu cenu za fyziku či ekonomii. Stavíme však zvolna krok za krokem školy, které časem Akademické Tatrovky Vědci a profesoři, kteří mají zkušenosti z britských či amerických univerzit, jsou přesvěd ani sami akademici. "Je to jako Tatra Kopřivnice před patnácti lety. Špatná je organizace stěžují, že je málo peněz. Kdyby se ale do škol okamžitě nalily miliardy navíc, nepřinesou okamžitě najal rektora Harvardu a nechal mu řídit Karlovu univerzitu," říká Ondřej Schneid Karlovy, který studoval v Cambridge a byl na stážích na dalších zahraničních univerzitách. Je to srozumitelný příklad: Do kopřivnické automobilky v devadesátých letech politici lili přivedli i americké manažery, nákladním autům z Kopřivnice to však úspěch nepřineslo. Firm socialistického střihu. Kde jsou hráze? Jaké jsou největší brzdy rozvoje škol? Peníze jsou klíčové, ale horší úroveň a slabší výko jen na ně. Je pravda, že do vědy a vysokoškolského vzdělání investujeme výrazně méně než v studenta dosahují podle nejnovější studie OECD Education at a Glance 6236 dolarů. To není nejvyspělejší: Švýcaři (24 tisíc dolarů) a Američané (20,5 tisíce dolarů). Ekonomové srovn rozhodující, že obě zmíněné země jsou nesrovnatelně bohatší. Na vysokoškolské vzdělání dáváme jen 0,8 procenta HDP, na vědu a výzkum pouhých 0,56 proce veřejných financí dvakrát více. Tajemství úspěchu však ani zdaleka není jen ve vysokých investicích. Významnou roli hraje, amerických univerzit je v organizaci. To mohou ostatní země poměrně snadno okopírovat. Neb závisejí především na státu," míní britský týdeník The Economist. Americká vláda hraje jen velmi omezenou roli, nemá žádné centrální plány ani koncepce pro a vědci nejsou státní zaměstnanci placení podle tabulek a "věkových automatů" (čím víc let ohledu na profesionální kvality). Parkinsonovy školy Co nejvíc chybí českým univerzitám? Silní vůdci v čele, větší svoboda v nakládání s penězi "Univerzity neřídí lidé, kteří mají vizi a vědí, kam a proč ty školy chtějí vést," říká se Jiří Zlatuška. Právě on je již řadu let považován za toho, kdo českou univerzitu dokázal n "Takoví vůdci se do vedení univerzit jen stěží dostávají. Rektory i děkany volí akademický Hlasy nedají vizionáři, ale tomu, kdo jim zaručí jistotu a zakonzervuje poměry." Samosprávu dal univerzitám vysokoškolský zákon v roce 1990, a staly se tak v podstatě zamě a výrazně to blokuje změny. Teď se na Masarykově univerzitě zdražily o šest korun obědy pr Myslíte, že pak ve volbách dají hlas rektorovi, který jim zdražil stravenky? A to je banal velké rozdíly v platech mezi těmi, kdo mají publikace a výsledky a ostatními, rozhodně pop Zlatuška. Řízení škol samotnými profesory není českou specialitou. Je to historická zvyklost, která Profesorům na Oxfordu či Cambrid-ge se také často díky zákulisním tlakům podaří zabránit n jejich klidný akademický život. Základ změny: dělba moci Na amerických i britských univerzitách však na rozdíl od těch českých existuje dělba moci. zasedají vlastníci univerzit, vlivní dárci, úspěšní absolventi či podnikatelé z regionu, k ty veřejné -, jsou financovány z více zdrojů: státními penězi, dary sponzorů, příjmy ze šk kdo dávají peníze, takže logicky žádají, aby škola dosahovala co nejlepších výsledků," řík v USA. Model, podle nějž se vybírají osobnosti do správních rad, se výrazně liší, stát nij Továrna na vzdělání V domácích poměrech podobný protihráč, který by vyvažoval moc akademiků, chybí. "Přitom by v postkomunistické zemi, kde řada lidí pracuje na stejných místech už z dob před rokem 198 schopni obstát na otevřeném mezinárodním trhu. Proto tvrdě hájí status quo," upozorňuje Zl řady univerzitních studentů a z vysokých škol se stávají "továrny na znalosti". V mnohém v kamenné univerzity, které byly exkluzívním hájemstvím pro pár desítek vzdělanců. Ti je zár Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman je přesvědčen, že v budoucnu se řízení u Absolutní samospráva akademiků bude totiž podle něj přinášet stále slabší výsledky: "Akade zabezpečení." Peníze s visačkou I když si však náhodou některá škola dobrého rektora vybere, v současném systému nedostane diktuje, za co můžou peníze, které jim dává, utratit. "Na každé koruně je mašlička, na kte počítač či časopisy, ale už ji nemůžete vyplatit třeba na mzdách nebo cestovném. Spoustu č granty, aby se dalo všechno zaplatit a člověk přitom neporušil strnulé předpisy o nakládan Přestože univerzity jsou samostatné, stát jim přesně - podobně jako úřadům, dodá rozpočtov může utratit. Rektor pak není nápaditým manažerem, ale spíš svědomitým úředníkem. Změna přišla, ale malá Ministerstvo školství loni poprvé nedalo vysokým školám peníze na vědu automaticky a plošn se snaží jít i vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn při rozdělování peněz na výzkum pro i akademické komunity se ozývá řada nespokojených hlasů a lobbuje se za změkčování kritérií. se počítají i ty, které nemají světový, ale pouze lokální význam. "Právě na soutěži o vědecké peníze by přitom bylo potřeba vyostřit konkurenci. Zdaleka ne vědu dělaly. To málo peněz, které stát dá, je potřeba soustředit na kvalitní výzkumné univ studenty," říká Zlatuška. V Americe či Británii se výzkumu a doktorandskému studiu věnují magisterské a bakalářské programy. Studenti a klienti Těmi hlavními hráči, kteří vytvářejí zdravé konkurenční prostředí mezi univerzitami i uvni studenti. Snadné je to v zemích, kde se platí školné a kde je dostatek míst na univerzitác prospělo už jen proto, že by ze studentů udělalo klienty. Už by nemuseli být tak jako dnes dostanou. Kdyby si za vzdělání platili, považovali by ho za hodnotu a v žádném případě by nudným memorováním. Tím by se změnily i poměry na školách a nekvalitní učitelé by byli nuc let zakládal v Praze ekonomický institut CERGE. Ten je součástí Univerzity Karlovy i akade americké univerzity. Izolace od zahraničí V domácích poměrech zatím není běžné ani hodnocení studentů, které by výrazně promlouvalo i příchod zahraničních profesorů. Nevidím jediný důvod, proč by se většina předmětů - krom kulturou - neučila anglicky. V takové konkurenci by se školy velmi rychle zbavily lidí, kt Zlatuška. Konkurence je ale slabá i proto, že studenti-zákazníci nemají v rukou mnoho seriózních inf od Spojených států či Velké Británie neexistují žebříčky, které by je srovnávaly podle nej profesorů po platy absolventů. Jedinou školou, která pravidelně dělá průzkumy příjmů a pra univerzita. Jasnou a promyšlenou představu, jak v Česku "postavit" elitní univerzity, zatím nezformulo vymýšlet koncepce, na nichž pracují desítky úředníků ministerstva školství, by bylo dát ak by zaměstnance zbavily absolutní moci; a dát jim také větší volnost. Země, kde stojí nejle "Americký systém vysokých škol je nejlepší na světě právě proto, že to žádný systém není," studii s titulkem Tajemství úspěchu. Vymýšlet dávno vymyšlené je ztráta času. Stačí osvědč lenka.zlamalova@economia.cz První český (ekonomický) rating Profesor František Turnovec z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy sestavil pr zařadil ekonomické fakulty a instituty. Hodnotil je pouze podle počtu vědeckých publikací, mezinárodně stanovená kritéria, tzv. impact faktory. Zahraniční žebříčky jsou většinou ses platů a kariérních úspěchů absolventů. Výkon je přepočten na jednoho zaměstnance. 1. CERGE-EI 2. Institut ekonomických studií FSV Univerzity Karlovy 3. Vysoká škola ekonomie a managementu, centrum ekonomických studií 4. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 5. Česká národní banka 6. Newton College 7. Vysoká škola ekonomická, Fakulta národohospodářská 8. Vysoká škola ekonomická, Fakulta financí a účetnictví 9. Vysoká škola ekonomická, Fakulta mezinárodních vztahů 10. Vysoká škola ekonomická, Fakulta informatiky a statistiky 11. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta 12. Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta 13. Univerzita Hradec Králové, Fakulta ekonomiky a managementu 14. Technická univerzita Liberec, Hospodářská fakulta 15. Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta 16. Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní Poznámka: Jde o první pracovní verzi žebříčku, který se ještě dopracovává. Šest ekonomický