Kandidát na funkci rektora Univerzity Karlovy (UK) Štěpán Svačina si myslí, že by se neměl příliš zvyšovat počet studentů školy. Pokud by se dostal do čela nejstarší univerzity ve střední Evropě, pak by byl pro nárůst počtu posluchačů o deset procent za tři roky, řekl dnes novinářům. Je také pro placení přijatelného školného.

V následujících pěti letech by se měl podle ministerstva školství stále zvyšovat počet mladých lidí, kteří se dostanou na vysokou školu. V současnosti se ke studiu poprvé zapisuje 35 procent lidí ve věku 19 a 20 let, do roku 2010 by jich mělo být asi 42 až 45 procent. Spolu s přijatými uchazeči o studium na vyšších odborných školách a dalších typech terciálního vzdělání bude po maturitě studovat 55 procent mladých Čechů. Uvádí to aktualizovaná koncepce reformy vysokých škol, kterou bude ve středu projednávat vláda.

Ministerstva školství, kultury a životního prostředí by měla mít podle vlády příští rok v rozpočtu více peněz, než jim původně chtělo dát ministerstvo financí. Úřad Petry Buzkové (ČSSD) dostal o několik miliard korun více například na zajištění reformy veřejných vysokých škol nebo na zvýšení platů pedagogů, řekla dnes ČTK mluvčí ministerstva školství Lubomíra Černá. Nesdělila ale zatím, o kolik přesně má být rozpočet úřadu vyšší.

Rektoři vysokých škol přivítali návrh rozpočtu ministerstva školství pro příští rok, který ve středu schválila vláda. Ministerstvo prosadilo navýšení o 2,8 miliardy korun ve srovnání s letošním rokem. "Pokud bude tato částka zachována, tak budeme spokojeni," řekl ČTK rektor JAMU Václav Cejpek. Rozpočet pro rok 2006 je hlavním bodem dvoudenního jednání České konference rektorů (ČKR), které ode dneška hostí Janáčkova akademie muzických umění (JAMU) v Brně.

Možnost studovat aspoň jeden semestr v zahraničí by měli mít do pěti let všichni vysokoškoláci, kteří budou mít potřebné předpoklady a zájem. Podle plánů ministerstva školství by takovou šanci mohla dostat až polovina všech studentů, kterých by mělo v roce 2010 být zhruba 330.000. Zvýšit by se měl i počet zahraničních studentů na českých školách. Vyplývá to z dlouhodobého záměru vysokého školství, který dnes novinářům představila ministryně Petra Buzková (ČSSD).

Ministerstvo školství má mít podle vlády v příštím roce o šest miliard korun vyšší rozpočet než ten, který původně navrhovalo ministerstvo financí. Vyšší rozpočet umožní zvýšit platy učitelů o šest procent a mít pro vysoké školy o 2,8 miliardy korun více, řekla dnes novinářům ministryně školství Petra Buzková.

Nejdříve za 30 let může podle rektorů Česká republika dostihnout státy Evropské unie (EU) v počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí. Zatímco v České republice je nyní 12 procent vysokoškoláků, v zemích EU je jich v průměru 35 procent, řekl dnes ČTK po zasedání České konference rektorů v Brně její předseda a rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm.

Co se týká vzdělávání, Česká republika má dobře nakročeno na to stát se moderní zemí. Všechno ale závisí na tom, jak rychle se odstraní "škody" napáchané v minulosti. A samozřejmě také na penězích. Zatím se ale zdá, že s oběma těmito nástroji se Česko zatím spíše seznamuje.

Německo sice ve vzdělávacím systému dělá pokroky, stále se mu ale nedaří dohnat mezinárodní konkurenci. Takový je výsledek nejnovější studie OECD.

Není to první studie, která Německo kritizuje. Již ve srovnání úrovně vzdělání patnáctiletých žáků byla země jednou z nejhorších v Evropě, což tehdy vyvolalo velkou politickou diskusi a snahu školství reformovat.

Počet vysokoškolských studentů by se měl zvýšit ze současných 276 tisíc na zhruba 330 tisíc v roce 2010. Alespoň to tak plánuje ministryně školství Petra Buzková ve své koncepci reformy vysokých škol, kterou včera schválila vláda.

Český trh práce není stále dostatečně nasycen lidmi s vysokoškolským vzděláním. Zaměstnanci s nejvyšším vzděláním z toho těží, jsou na tom lépe než jejich kolegové v jiných evropských zemích. Při dnešní diskusi Stálé konference asociací ve vzdělávání to řekl ředitel Střediska vzdělávací politiky Jan Koucký, který vycházel z různých studií.

Školní rok na mnohých univerzitách začíná chaoticky. Stále totiž není jasné, kdy studenti dostanou od státu peníze na bydlení. A kolejné se přitom výrazně zvýší. Podle ministerstva školy zbytečně panikaří.

Počet absolventů vysokých škol se v Evropské unii od roku 1998 zvýšil téměř o třetinu. Zatímco před sedmi lety vyšlo z vysokých škol necelých 2,4 milionu lidí, v roce 2003 to bylo již 3,1 milionu absolventů, uvedl v nové studii o vzdělávání v Evropě statistický úřad Eurostat.

Pokutou 40.000 korun potrestal Úřad pro ochranu osobních údajů Právnickou fakultu Univerzity Karlovy za způsob zpracování osobních dat uchazečů o studium. Škola se podle ochránců soukromí provinila proti zákonu mimo jiné tím, že zjišťovala v přihláškách pro loňský akademický rok nadbytečné osobní údaje o uchazečích.

Získat místo na koleji, i když ji student nedostal oficiálně přidělenou, není nemožné. Řada vysokoškoláků přepouští své místo na studentské ubytovně svým kolegům. Za 3000 měsíčně mohou bydlet, pravé kolejné bývá přitom nižší. Je to pro ně způsob, jak přijít snadno k penězům. Vysoké školy o tomto problému ví, dělají kontroly, občas nějaké studenty za porušení pravidel z kolejí vyloučí.

I když tuzemské vysoké školy dnes přijímají téměř polovinu daného populačního ročníku, na trhu práce je diplomovaných absolventů stále nedostatek. Díky tomu se těší výhodám, jež jsou dnes už v Evropě ojedinělé: oproti méně vzdělaným občanům mají zdaleka nejnižší vyhlídky na nezaměstnanost, pobírají vysoce nadprůměrné platy a práci si mohou vybírat.

Nedávno zveřejněná prestižní mezinárodní studie Education At A Glance, kterou každoročně připravuje OECD, ukázala nejen to, že je v Česku málo vysokoškoláků - ale také, že na počet studentů vychází ze škol málo těch, kteří je dokončí.

Diskuse o evropské integraci, demokracii nebo lidských právech čekají vysokoškoláky v rámci mezinárodní konference evropské studentské organizace AEGEE. Do Prahy se na ni sjelo přes 300 mladých lidí z více než dvou desítek zemí. Konference byla dnes slavnostně zahájena v Senátu a potrvá do neděle.

Evropská komise do výměnného studentského programu Erasmus Mundus dnes zařadila dalších 21 magisterských kurzů, pořádaných konsorcii evropských univerzit, mezi nimiž uspěly i dvě české - Univerzita Palackého v Olomouci a pražská Vysoké škola ekonomická. Kurzy, které komise vybrala ze 150 návrhů, se rozběhnou od příštího akademického roku.

Usilujete o vzdělání, které je vstupenkou k lukrativnímu místu a vysoké životní úrovni kdekoliv na světě? V Česku zatím není až na výjimky k mání a musíte za ním vyrazit za hranice. Nejlépe do Spojených států nebo alespoň na britské ostrovy.

Hostem diskusního pořadu Křeslo pro Fausta bude děkan Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy Ludvík Armbruster, který více než čtyři desítky let prožil v Japonsku. Hovořit bude o své činnosti a působení ve funkci děkana Katolické teologické fakulty UK, působení v pražském sídle Tovaryšstva Ježíšova a o současných aktuálních otázkách.

O funkci rektora Univerzity Karlovy (UK) usilují tři kandidáti, všichni reprezentují pražské lékařské fakulty. O přízeň akademického senátu se budou ucházet bývalý děkan 1. lékařské fakulty Štěpán Svačina, proděkan 3. lékařské fakulty Michal Anděl a bývalý předseda Akademického senátu univerzity Václav Hampl, který působí na 2. lékařské fakultě. Informují o tom stránky UK. Uzávěrka přihlášek byla dnes.

Evropská komise se dnes rozhodla investovat více než 30 milionů eur do projektů zaměřených na vzdělávání dospělých, jako cesty ke zvyšování evropské konkurenceschopnosti. Až dosud ve výuce dospělých patří Česko k nejhorším státům v Evropské unii, alespoň podle údajů unijního statistického úřadu.

České vysoké školy by se měly snažit přilákat více zahraničních studentů. Zatím jich na většině univerzit studuje mezi třemi a deseti procenty, ve světě se jejich počty pohybují kolem 20 procent, řekl dnes na slavnostním zahájení nového akademického roku v pražské Betlémské kapli premiér Jiří Paroubek.

Nově zvolený děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, představil směr, jímž by se měla podle jeho názoru v dalších letech ubírat výuka na této škole. Mezi nejdůležitější body staví upravení podstaty studijních programů tak, aby byly v souladu s výukou na předních evropských lékařských fakultách.

Stínový ministr školství Walter Bartoš (ODS) představí svou koncepci školství, která je alternativou současnému systému vzdělávání. Akce se zúčastní vysokoškolští studenti, kteří budou diskutovat o problémech kolem fungování vysokých škol.

Přestože ubytování na kolejích proti minulému akademickému roku podražilo, je o ně mezi studenty nadále velký zájem. Například v Liberci studenti zaplatí za ubytování až trojnásobek a hlouběji do peněženek musejí sáhnout i jejich kolegové v ostatních městech.

Ministerstvo školství chce zavést sociální stipendia pro chudší studenty vysokých škol. Podle předpokladů by na něj mělo mít nárok přibližně 10.000 mladých lidí. Úřad by na vyplácení příspěvku potřeboval 300 milionů korun ročně, řekl dnes ČTK ředitel odboru vysokých škol Josef Beneš.

Slovenské univerzity dnes zahájily nový akademický rok, který bude podle ministra školství Martina Fronce "rokem kvality". Jak uvedl Fronc na půdě Technické univerzity v Košicích, letos se bude hodnotit kvalita výuky slovenských vysokých škol a univerzit a bude se posuzovat jejich konkurenceschopnost ve srovnání s ostatními vysokými školami v Evropě.

Vysokoškolští studenti, kteří napíšou práci na téma Spojené státy, mohou získat 10.000 korun. Soutěž, jejímž cílem je podpořit talentované české studenty, vyhlásilo americké velvyslanectví a Fulbrightova komise ve spolupráci s Mezinárodním politologickým ústavem Masarykovy univerzity v Brně.

Univerzita Karlova (UK) připravila i letos pro zájemce o studium Informační den. Dozvědí se o otevíraných oborech, možnostech studia zdravotně postižených nebo o celoživotním vzdělávání. Akce se uskuteční v sobotu 12. listopadu od 09:00 do 15:00 v Celetné ulici 20 v Praze 1, informoval ČTK mluvčí univerzity Václav Hájek.

Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium, Národohospodářský ústav (CERGE-EI) získalo trvalou americkou akreditaci pro svůj doktorský studijní program v oboru ekonomie. Dosud o ni musela vždy po několika letech znovu žádat. Udělila ji Rada regentů pro oblast vzdělávání státu New York rozhodující o akreditacích mimo USA, informovali dnes novináře zástupci centra.

Vysoké školy budou muset v budoucnu sledovat, jak si vedou jejich absolventi. Alespoň pokud chtějí i nadále dostávat dotace ze státního rozpočtu. Zatím tyto "státní peníze" získávají hlavně podle počtu aktuálně vzdělávaných, tedy těch lidí, kteří právě studují.

Peníze, které díky tomu, že dotace na studenty nebudou navyšovány, v rozpočtu školství zbydou, se budou rozdělovat podle počtu absolventů. Do budoucna se počítá i s rozdělováním podle počtu úspěšně zaměstnaných absolventů. Letos by zbylá částka měla činit přibližně půl miliardy korun.

Ne každý maturant má jasno v tom, kam se po ukončení střední školy vydat. A tak stále více absolventů místo do zaměstnání jde zkusit štěstí u přijímacích zkoušek na některou z českých univerzit či vyšších odborných škol. Mnoho fakult domácích univerzit jako hlavní podmínku pro přijetí nepožaduje úspěšné složení přijímací zkoušky, ale stačí jim dobrý prospěch z profilových předmětů.