|
VÍDEŇ 5. října (zpravodaj ČTK) - Čeština se vyučuje na Vídeňské univerzitě již 230 let. V Českém centru v rakouské metropoli si dnes profesoři, někteří současní i bývalí žáci a další hosté připomněli kulaté výročí bohemistiky na této vysoké
škole a rovněž rostoucí význam češtiny v alpské republice po loňském vstupu Česka do Evropské unie. Podle dostupných informací se češtinu v Rakousku na rozličných úrovních učí přibližně 40.000 lidí.
"Rakousko je u nás (v České republice) třetím největším investorem. Je proto logické, že firmy mají zájem na tom, aby se jejich pracovníci v dané zemi také dorozuměli," přiblížil český velvyslanec v Rakousku Rudolf Jindrák stoupající zájem o překonání jazykové bariéry. "Čeština sice zdaleka není ve Vídni nejfrekventovanějším jazykem, ale její obliba stále roste," dodal.
Výuka češtiny neprobíhá jen na Vídeňské univerzitě a v Komenského škole ve třetím vídeňském obvodu, ale také v dalších zařízeních, především v hraničních regionech v Horních a Dolních Rakousích. Právě v Dolních Rakousích, rozlohou největší spolkové zemi Rakouska, se lze český jazyk od letošního roku poprvé úředně učit i v mateřských školách. V hlavním městě navíc po vstupu Česka do EU otevřela svoje brány rovněž škola Ahoj Europa Neu zaměřená na východní jazyky a speciálně na češtinu.
Počátky výuky češtiny v srdci monarchie se datují k 7. říjnu 1775, kdy tehdejší c. k. studijní dvorní komise jmenovala Moravana Josefa Valentina Zlobického prvním "učitelem českého jazyka na univerzitě ve Vídni". Stalo se tak téměř 20 let před zavedením češtiny na Karlově univerzitě v Praze (v roce 1793). A dokonce prý i Marie Terezie byla kdysi toho názoru, že čeština je jakýmsi esperantem, kterým se dorozumívají slovanské národy. Na vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě byla čeština zavedena jako povinný předmět v roce 1851.
Vídeňská bohemistika je dnes považována za největší ze všech v cizině a čeština zaujímá v rámci Ústavu slavistiky na univerzitě v rakouské metropoli tradičně druhé místo hned po ruštině. Loni navštěvovalo výuku českého jazyka kolem 150
studentů. V Ústavu slavistiky lze studovat také polštinu, slovenštinu, bulharštinu, ukrajinštinu a jazyky národů bývalé
Jugoslávie.
Další prohloubení jazykových znalostí u jižních sousedů podporuje například i české ministerstvo zahraničí, které loni financovalo nákup tří stovek nových knih - románů, básní a novel - českých autorů v jejich mateřském jazyce. Do fondu cizojazyčné literatury hlavní knihovny v rakouské metropoli je odevzdal tehdejší český velvyslanec v Rakousku a prezident mezinárodního PEN-klubu Jiří Gruša.
"Pořád je tady 20.000 lidí, kteří se k nám hlásí a doma mluví česky," poznamenal tehdy Gruša. Za potřebné ale označil především zprostředkování většího počtu překladů, jež si mohou najít více zájemců z řad čtenářů. O netradiční úvod dnešního slavnostního večera se postarala skupina studentů, kteří se věnují bohemistice na Vídeňské
univerzitě teprve rok. Rakouskou hymnu zazpívali v češtině a českou zase v němčině.
Miroslav Malý ik mik
|
ve formátu PDF
