Ztrácí vzdělání svoji váhu? ****************************************************************************************** * Ztrácí vzdělání svoji váhu? ****************************************************************************************** Lidí s vysokoškolským vzděláním bude čím dále víc. Zaplatíme je vůbec? Mluví se o tom v poslední době skoro pořád: Česká republika má ve své populaci pořád příli řečeno má méně lidí, kteří úspěšně absolvovali nějakou formu terciárního vzdělávání, než v posledních tří desetiletí ke skutečně obrovskému nárůstu těchto výukových kapacit. Není ovšem pochyb, že i v České republice se počet vysokoškoláků v nejbližší době poměrně zvyšuje, jen se to ještě nestačilo dostatečně projevit v oněch zmiňovaných ve světě sledov Skoro polovina maturantů bude studovat dál Vždyť oproti roku 1990 máme na vysokých školách dvaapůlkrát víc studentů. A je reálné, že ale i představitelé státu či ministerstva školství, proklamují: že totiž téměř polovina ml vysokou nebo alespoň vyšší odbornou školu (tento typ studia je rovněž zahrnován do terciár Slyší-li člověk takovou informaci, musí ho ovšem napadnout přinejmenším alespoň dvě otázky Zaprvé, jestli na to polovina populace intelektuálně opravdu má, a za druhé, jestli s vyšš nepoklesne nejen jejich prestiž, ale případně i odměňování. Jestli se diplom nestane jen " pohovorech nijak přihlížet. Odpověď na první otázku je poměrně snadná: Věc se vyřešísama n Lze tedy stručně říct, že i nadále zůstanou prestižní školy poskytující vrcholové vzdělává pracovníků či odborníků v daných oborech. Vedle toho však bude existovat i podstatně širší považovány za stejně prestižní. Tato nabídka zahrne například kratší studium a dále třeba studium zaměřené více profesně n se dá samozřejmě předpokládat, že kromě náročných škol se v této skupině objeví právě i šk Nejmenší výhody mají studovaní v severských zemích Složitější je to s prestiží takto vzdělaných lidí. Pokud chceme hledat odpověď na to, zda společenského hodnocení, eventuálně odměny, jako v dřívějších dobách, měli bychom se podív absolventů terciárního studia již mají. Srovnáváme-li ale jejich mzdy s tamní průměrnou mzdou, dojdeme ke zjištění, že běžně nevyd průměr, někdy jsou právě jen na tomto průměru. Jak před nedávnem upozornil ředitel Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univ výhody mají vysokoškoláci ve skandinávských zemích. Tedy tam, kde je je jich podíl ve spol Česká republika spolu s Maďarskem naopak patří k zemím, kde jsou mzdy vysokoškolsky vzděla Hlavní budou schopnosti, nikoliv vzdělání Je nutné rovněž počítat s tím, že zvyšování počtu studentů, tedy kvantitativní expanze, kt samotných vysokoškoláků, ale i absolventů dalších forem terciárního studia. Je to ostatně přirozené. V dobách našich dědečků byli za vzdělance považováni i maturanti. služby dokonce automaticky počítalo s vyššími hodnostmi. Vysokoškolská studia tehdy absolv zatímco dnes dosáhne na maturitu více než sedmdesát procent populace a přes třicet procent Budeme-li mít pětačtyřicet či osmačtyřicet procent absolventů terciárního studia, jako v n že budou muset na pracovním trhu prokázat především svoje skutečné schopnosti nejen vzdělá považováno za naprosto samozřejmé. *** Česko versus OECD V zemích OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) má terciární vzdělání v prů polovině z nich je to dokonce více než 32 procent. V České republice dosáhlo v roce 2002/3 stejné věkové kategorie. Od té doby se tento podíl zvyšuje, avšak pozdější oficiální čísla Na druhé straně má Česká republika jeden z nejvyšších podílů středoškolsky vzdělané popula nebo odbornou přípravu ve středním odborném učilišti. Tento podíl činí u obyvatel mezi 25. OECD činí 75 procent.