|
Sociálně slabí vysokoškoláci mají vyhlídky na vůbec první systematickou podporu státu při svých studiích.
Ministerstvo školství ve spolupráci s vicepremiérem Martinem Jahnem připravilo návrh na zavedení sociálních stipendií. Ta by se mohla rozdělovat již od ledna. Ve sněmovně je totiž před schválením novela vysokoškolského zákona, k níž poslanci ČSSD plán "přišpendlili" jako pozměňovací návrh.
Úřad Petry Buzkové k takovému kroku přiměly dnes již nezpochybnitelné studie, které poukazují, že pro nemajetné rodiny je vysoká škola - byť státní, a tudíž zadarmo - příliš drahá. Průměrné životní náklady vysokoškoláka činí přes tři a půl tisíce korun měsíčně. Sociální stipendia by pak mohla změnit i to, že z přibývajících míst na univerzitách těží především děti vysokoškoláků a středoškoláků s maturitou.
"Šance dětí rodičů vyučených nebo ještě méně vzdělaných se navzdory jejich talentu nepodařilo vyrovnat. Promarňujeme tak nezanedbatelnou část lidských zdrojů," upozorňuje člen Výboru pro vzdělání OECD a poradce ministryně školství Jan Koucký. Stipendia by měla být určena mladým, jejichž rodiny mají příjmy pod hranicí 1,1násobku životního minima a kteří mají nárok na přídavek na dítě ve zvýšené výměře podle zvláštních právních předpisů.
"Tento přídavek činí zhruba osm set korun. Stipendium bude v rozmezí dvoj- až trojnásobku přídavku," říká školská expertka KDU-ČSL Michaela Šojdrová. Stipendia by se měla vyplácet tak, že rodičům zůstane "tradiční" přídavek, peníze "nad" získá prostřednictvím vysoké školy přímo student.
Za deset měsíců akademického roku by tak rodina mohla získat až 40 tisíc korun. "Pro tuto chvíli víme - z dat ministerstva práce - že by letos na stipendia dosáhlo přes dvanáct a půl tisíce studentů," řekl ředitel odboru vysokých škol Josef Beneš.
Ministerstvo školství má předběžně slíbeno od resortu financí 300 miliónů korun, které by stipendia ročně spolykala. Experti, kteří se zabývají nerovnostmi v přístupu ke vzdělání, však částku považují za nízkou.
(sim)
|
ve formátu PDF
