Na zdejších vysokých školách přibývá cizinců

Na českých vysokých školách studuje stále více cizinců a českým vysokoškolákům i uchazečům, kteří by se na univerzity rádi dostali, to začíná vadit. Tvrdí, že jim cizinci obsazují nejen studijní místa, ale i lůžka na kolejích.

Ze Slovenska nebo třeba z Ukrajiny je to na naše vysoké školy přece jen dál než z českých krajů, a tak lidé odsud mají podle našich studentů výhodu.

Zahraniční posluchači, kteří studují v češtině, mají stejná práva jako čeští posluchači. Nemusí tedy za studium platit, mají nárok na prospěchové stipendium, mohou se stravovat v menze a na některých vysokých školách získávají ubytování na koleji.

Na Vysokou školu ekonomickou v Praze letos přišlo celkem 17 650 přihlášek (mnozí uchazeči dávali přihlášku na několik fakult najednou, rekord je šest), přijato pro akademický rok 2005/06 bylo 5958 lidí. Slováků se hlásilo 1167 a vzali jich 429, uchazeči z jiných zemí poslali 1229 přihlášek a přijato jich bylo nakonec 504.

„Většina z cizinců u nás studuje bezplatně. Těch, kteří platí, je tak do desítky,“ informovala vedoucí pedagogického oddělení VŠE Anna Fryčová. Na škole je podle ní velký počet lidí ze zemí bývalého Sovětského svazu, například z Ukrajiny, Ruska, Kazachstánu či Běloruska.

Zahraniční uchazeči podle ní dělají stejné zkoušky jako Češi, musí se ale také podrobit zkoušce z češtiny. „Pokud přijímací řízení včetně češtiny zvládnou a získají víc bodů než český uchazeč, dostanou zkrátka přednost. Nemůžeme cizince diskriminovat a nebrat je do českých programů,“ komentuje to Fryčová. Přijatí posluchači pak mají všechny výhody jako čeští. Za studium neplatí, mohou dostat prospěchové stipendium a stravovat se v menze. Výjimkou jsou na VŠE koleje. O ty si mohou žádat jen cizinci ze zemí Evropské unie.

Cizinců rok od roku přibývá i na Univerzitě Karlově, a to jak těch, kteří mají status českého studenta, i cizinců samoplátců. Kolik jich je celkem v novém akademickém roce, ještě není jasné. UK podle mluvčího Václava Hájka nemá zatím celkové údaje o přihlášených a přijatých.

„Univerzita Karlova je mezinárodní univerzitou, otevřenou Evropě i celému světu, nemůže se tedy a ani nechce uzavírat zahraničním studentům, kteří mají zájem na ní studovat,“ zdůraznil mluvčí.

Potvrdil, že zahraniční posluchači v českých programech neplatí za studium, mohou se stravovat v menze, ale i bydlet na koleji. „Při udělování lůžka na koleji už ale časová dojezdnost dávno není rozhodujícím kritériem. Tím je například prospěch studenta. A navíc, od počtu 200 minut se již body, potřebné pro získání koleje, nenačítají,“ tvrdí mluvčí.

Podle ředitele odboru vysokých škol ministerstva školství Josefa Beneše na českých vysokých školách studuje celkem zhruba 276 tisíc lidí, z toho na soukromých zhruba 20 tisíc. Na veřejných školách je kolem 10 tisíc Slováků a na soukromých pod dva tisíce. Cizinců z ostatních zemí je u nás kolem 5500, z toho zhruba tisícovka si za svá studia platí.

„Zahraničních studentů stále přibývá, například u Slováků předpokládáme, že počet v tomto akademickém roce vzroste o tisíc až dva tisíce,“ říká ředitel Beneš. Nemyslí si ale, že by rovné podmínky pro české i cizí studenty v českých programech byly vůči našim posluchačům nefér.

„Studium by se mělo dostat těm, kteří jsou dostatečně připraveni. Cizí studenti budou u pohovorů vždy handicapováni češtinou, nemohou nikdy rozumět tak dobře jako naši. Takže když pak celkově obstojí, znamená to, že musí být odborně velmi dobří,“ tvrdí Beneš.

Zdeňka La Sala