Sněmovna schválila stipendia pro chudé studenty

PRAHA 26. října (ČTK) - Studenti z chudších rodin by měli od začátku příštího roku dostávat sociální stipendia. Počítá s tím

novela vysokoškolského zákona, kterou dnes velkou většinou hlasů schválila Poslanecká sněmovna. Příspěvek ve výši pravděpodobně 1600 korun měsíčně by mělo dostávat zhruba 13.000 studentů. Předlohu nyní posoudí Senát.

Sociální stipendia mají po dobu deseti měsíců v roce pobírat studenti z rodin, jejichž příjem nedosahuje 1,1násobek životního

minima. Jsou to rodiny, které již nyní dostávají přídavek na dítě ve zvýšené hodnotě 800 korun. Výši stipendií má určovat vláda.

Ministerstvo školství zatím počítá s 1600 korun. Ze státního rozpočtu by si to vyžádalo zhruba 200 milionů korun za akademický rok. Stipendia se do poslanecké novely vysokoškolského zákona dostala z popudu ministerstva školství.

Spoluautorka původní novely, lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová, již dříve uvedla, že sociální stipendia obsahuje i nyní

platný zákon. Dosud na něj ale chudí studenti nemají právní nárok, protože veřejné vysoké školy nemají dost peněz.

Stipendia dnes ve sněmovně získala širokou podporu, pro byli i občanští demokraté. Stínový ministr školství za ODS Walter

Bartoš si ale myslí, že podporu by potřebovalo dalších 40.000 studentů z rodin, jejichž příjem nepřesahuje 1,8násobek životního

minima. Celkem je podle něj 276.000 studentů.

Novelu dnes ocenil vicepremiér Martin Jahn. "Sociální stipendia přispějí ke snížení nezaměstnanosti. Povedou k větší vzdělanosti národa a většímu uplatnění lidí na trhu práce," uvedl v prohlášení, které zaslal ČTK. Očekává, že tyto příspěvky zvýší zájem o vysoké školy a umožní studium i dalším tisícovkám mladých lidí ze sociálně slabších poměrů.

Novela má ale přinést i řadu dalších novinek. Do příjmů, které rozhodují o tom, zda má rodina nárok na státní sociální dávky, se nebudou počítat příspěvky studentovi na koleje, menzy či zahraniční stáže. Podle Šojdrové předloha také ukládá školám zveřejňovat závěrečné diplomové práce, upravuje volbu akademického senátu a mění i funkční období rektorů a děkanů. Měli by být voleni na čtyři roky a zastávat funkci by mohli maximálně dvě funkční období po sobě. Nyní je volební období tříleté, omezení dvěma po sobě jdoucími mandáty platí již dnes, uvedla poslankyně.

Dodala, že novela má také zvýšit částku, kterou si školy mohou odečíst ze základu daně. Navíc by mohly nevyčerpaný příspěvek státu na činnost převádět do dalšího roku, což zatím nelze.

Jan Hrdlička hš