PRAHA 19. října (ČTK) - České školy podle kritiků dosavadního vzdělávacího systému stále příliš kladou důraz na memorování a encyklopedické vědomosti, nevedou žáky k logickému a kritickému myšlení a komunikačním dovednostem. Přitom dobré vzdělání začalo být nejdůležitější podmínkou pro získání dobrého zaměstnání a konkurenceschopnost. Nedostatky systému by mohla napravit reforma, kterou přináší loni přijatý školský zákon, bez finanční podpory a koordinace má prý ale malou naději na úspěch.
Tvrdí to autoři publikace Na cestě ke znalostní společnosti, kterou nazývají také Bílou knihou vzdělávání. Dnes při semináři v
Senátu představili její první část, která je kritickou analýzou současné situace. V další části chtějí navrhnout kroky k řešení
problémů. Připravili ji Petr Matějů z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy, Ondřej Hausenblas z Pedagogické fakulty
Univerzity Karlovy, někdejší náměstek ministra školství Petr Roupec a bývalý rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška.
Česká škola je podle nich vzdálená skutečnému životu a potřebám žáků, poskytuje jim málo dovedností a vědomostí, které
jsou pro život skutečně důležité. "Nerozvíjí myšlenkové dovednosti ani nezávislý úsudek, a dokonce rezignovala na svoji
funkci výchovnou," uvádějí autoři.
Vzdělávání českých učitelů je podle nich zkostnatělé. "Učitelé stále spatřují své poslání v tom, aby svým žákům předali co největší množství faktických vědomostí, a připravili je tak k přijímacím zkouškám na další stupeň škol," uvedli kritici. Česká
republika podle nich stále zůstává v řadě statistik stavu a vývoje vzdělání na jednom z posledních míst mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Tvrzením například o chybějící vizi vzdělávací politiky oponovali na semináři zástupci ministerstva školství i poslankyně vládní KDU-ČSL Michaela Šojdrová. Upozornili na Národní program rozvoje vzdělávání v ČR, tedy Bílou knihu ministerstva školství z roku 2001. Šojdrová odmítla i názor, že jen malá část maturantů má přístup na vysoké školy. Podle poslankyně se může na vysoké školy hlásit až 75 procent maturantů.
mhm grd kar
|