Lenka Zlámalová: Česká věda: platíme i výzkum bez výsledků ****************************************************************************************** * Lenka Zlámalová: Česká věda: platíme i výzkum bez výsledků ****************************************************************************************** Máloco ukazuje potíže s financováním zdejší vědy jako následující příběh. Už dlouhé roky č vědeckého rozpočtu Institutu zdravotnické politiky a ekonomiky v Kostelci nad Černými lesy nebylo by ani příliš divu. Hlavním vědeckým výstupem ústavu se šedesáti zaměstnanci jsou k z pera šéfa institutu Petra Hávy navrhuje rozsáhlé "postátnění" a vznikla na žádost dnes u Emmerové. Jde přesně o ty zákony, proti nimž nedávno stávkovali soukromí praktičtí lékaři. Ministryně letos Radu vlády pro vědu a výzkum požádala o dalších 45 miliónů pro Hávu z věd ekonomiku Martinem Jahnem ale její žádost zamítla s tím, že o žádnou vědu nejde. "Není to běžný servis pro ministerstvo," vysvětlil Jahn. Háva trvá na tom, že výzkumníkem je. Minis rozpočtu. V dánském exilu Existuje i příběh právě opačný. Letos na jaře věnoval věhlasný časopis Nature svou titulní dánském centru pro vývoj rakoviny odhalili výzkumníci vedení Jiřím Bartkem postup, díky ně rané stadium nemoci. Nature kvůli tomuto objevu vyšel ve speciálně zvýšeném nákladu. Bartkova kodaňská laboratoř se už léta zabývá objasňováním protinádorových mechanismů buňk Češi: Jiřina Bartková, Jiří Lukáš a Zuzana Hořejší. Do Kodaně odešli v roce 1993 po vítězném konkursu. Jiří Bartek a Jiří Lukáš - ve vědeckém zařazováni do "nobelovské" kategorie vědců. "Přála bych české vědě, aby se oba opět psali předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová. "Návrat nevylučujeme, ale je ještě brzy," odpov podmínek, jaké mají v Kodani, se totiž v Česku ještě dlouho nedočkají. Nejde jen o to, že je Dánsko téměř dvakrát bohatší než Česko a do vědy investuje výrazně v kdežto Česko 0,56 %). Peníze se navíc ve Skandinávii rozdělují podle světových měřítek. Do jako právě tým Jiřího Bartka - anebo jsou mladí a mají k nim našlápnuto. Vůbec přitom nehr proto, že výzkum tohoto českého týmu platí Dánsko, počítají se i patenty, citace a vynález nikoliv Praze. Málo peněz a méně muziky Do nových objevů se kabinet příští rok chystá investovat 18,4 miliardy korun. Je to méně, procenta HDP). V Evropské unii se řadíme pod průměr - ten činí 0,69 procenta HDP. Vědecky 1,02 procenta, Švédové 0,96 a Francouzi 0,83 % HDP. Všechny nové země s výjimkou Slovinska "V české vědě není až tak málo peněz. Zásadní problém ale je, že se velmi špatně rozdělují a výzkum na Jihočeské univerzitě. Za každý milión investovaný do vědy získáváme výrazně mé světové patenty, publikace či citace. Tak tedy ještě jednou Dánsko: v přepočtu na obyvatele investujeme do vědy třiapůlkrát méně Publikací a citací v renomovaných vědeckých časopisech sedmkrát méně. V české vědě zkrátka lepším případě provinční výsledky. Špičkoví výzkumníci naopak mají problém sehnat dostatek financí. Za každý objev na světové země. Prosincová revoluce Jak změnit poměry v české vědě, aby peníze dostávali badatelé jako Jiří Bartek, a nikoliv kvality jejich výsledků a používat přitom světová měřítka. Ve většině oborů, snad s výjimk věda", ale jen věda světová," říká předseda Akademie věd Václav Pačes, bývalý šéf úspěšnéh Oproti minulosti je to změna: dnes už jen málokterý vědec tvrdí, že by stát měl ústavům a o výsledky. Názory se však velmi rozcházejí, když dojde řeč na to, jak a podle čeho hodnot soutěžit v grantových řízeních a jakou by měli dostávat přímo na běžný provoz. Za poslední rok se v české vědě odehrály dvě důležité změny, které se dají označit za refo školství rozhodlo, že v letech 2005 až 2011 rozdělí mezi akademiky čtyři miliardy korun v co chce v příštích sedmi letech zkoumat. Při hodnocení, kdo peníze dostane, se posuzovala To by samo o sobě žádnou reformou nebylo, na grantech se peníze rozdělují již roky. Ještě tak, že by jí bezmála polovina soutěžících výzkumníků neprošla a nezískala od státu vůbec většinu ústavů dostalo. "Určitě to pomohlo oddělit ty skutečně špičkové vědce od těch opra v podstatě jakýkoliv způsob hodnocení. Uznávám, že na to mohl doplatit někdo, kdo se více Jihočeská univerzita byla spolu s Masarykovou v soutěži nejúspěšnější. Pardon, to byl omyl Ozvala se i však kritika: v soutěži totiž neuspěly některé týmy, které měly prokazatelné v Neprošli například mikrobiologové z pražské Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (v t kteří mají za posledních sedm let desítky publikací včetně poloviny všech českých citací z totiž původně žádalo projekt s velmi širokým záběrem, proto se dali dohromady experti na v fyziologie a žádali 60 miliónů korun. Jejich záměr hodnotili tři oponenti, z toho dva zahr posuzovali žádost jako běžný grant a vytkli jí příliš široký záběr. Vládní rada chybu nepřiznala. Tým mikrobiologů nakonec dostal peníze od ministerstva jako právě přes významné světové publikace. Jahn slibuje, že při příští soutěži budou podmínky minulosti budou hrát výraznější roli. Právě Jahn patří k zastáncům grantů a výzkumných záměrů. Prosazuje, aby vědci o co nejvíc "paušál". Snaží se také, aby větší část peněz mířila do aplikovaného výzkumu a na spoluprá v únoru schválila sedm oborů, do nichž by měly peníze mířit přednostně. Jsou mezi nimi bio třeba strojírenství. Kde propadne i Cambridge "Mám jiný názor. Jsem proti tomu, aby vláda vytipovávala obory, které chce přednostně podp individualitách," říká předseda Akademie věd Václav Pačes. "Každý, kdo má špičkovou věc, b přesto, že jeho obor není mezi vyvolenými." Profesor také prosazuje, aby se část peněz při projekty. Jak by ale pak odlišil špičkové od špatných vědců? "Každých pět let by instituci pozná snadno," navrhuje Pačes. Podobný názor má i senátor a bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška. I o peněz hodnocení experty z oboru. "V Británii to udělali a do nejvyšší kategorie, která zar univerzit a ústavů. V každé další kategorii pak peněz výrazně ubývalo. To funguje," říká Z vědu nezískala například fakulta architektury v Cambridge. I česká vláda se snaží rok od roku přitvrzovat. Studie pro ministerstva, jako ta Hávova, s nepovažují. Koncem září schválila Rada vlády pro vědu a výzkum hodnocení pro příští rok: r časopisy (které mají takzvaný impact faktor v databází společnosti Thomson ISI), lokální č to velký posun ke světovým měřítkům," míní prorektor Jihočeské univerzity Jan Zrzavý. "Pro se ten systém moc nehodí. Neexistují v nich patenty a v řadě oborů prostě není možné publi historii nelze tisknout v časopise s impact faktorem." Například Finsko nebo Francie vypis jazyku a kultuře (historie, regionalistka, lingvistika) speciální programy, kde se na rozd společenských věd od ekonomie přes sociologii až po psychologii a filozofii) rozdělují pen podobají spíše soutěžím o granty kulturní než vědecké. Dvaadvacet rozpočtů Vědecké peníze míří i ke špatným vědcům či úředníkům, kteří si na badatele pouze hrají, i kapitol státního rozpočtu. Vlastní vědecké peníze mají ministři zemědělství i práce a soci Každý si pak nastavuje jiná měřítka, podle nichž peníze rozděluje. Často se snaží vyhovět projektů se příliš nezabývá. "Ztrátám v naprosto nesmyslných projektech by zabránilo, poku soutěžilo by se o ně podle jasných a jednotných pravidel. Případně v několika fondech: pro je současné dělení podle resortů, kde si různé lobby navzájem přihrávají," říká Zrzavý. Vicepremiér Martin Jahn, který má vědu na starosti, se snaží pravidla a hodnocení co nejví kteří se odmítají svých "vědeckých" peněz vzdát. Země, které ve vědě udávají tón - Švýcarsko, Spojené státy či Finsko - veřejné peníze na v ale dávají je do speciálních fondů. Ty řídí správní rady, kde zasedají vedle politiků i uz vypisují speciální programy, v nichž se vědci a ústavy ucházejí o peníze. Například na int se věda platí, se dají najít nejrůznější programy: třeba i speciální projekty pro mladé ba pochlubit. Promyšlené útraty Ten, kdo má málo peněz, se musí snažit investovat výrazně promyšleněji než ten, kdo nemusí Pro začátek bychom se mohli pokusit alespoň získat za každý investovaný milión stejné výsl mít jistotu, že ve chvíli, kdy se rozhodneme dát na objevy více peněz, posíláme je lidem s nikoliv autorům ministerských koncepcí.