|
PRAHA Zájem cizinců o studium na české vysoké škole už několik let vytrvale stoupá.
Od roku 1993 se počet zahraničních studentů v Česku zdvojnásobil. Cizinci nyní tvoří v průměru čtyři procenta tuzemských vysokoškoláků. Například na Univerzitě Karlově v Praze jejich podíl představuje deset procent.
Popsaný trend urychlil vstup České republiky do Evropské unie, který výrazně zjednodušil administrativu. Mezi nejčastěji zastoupené národnosti patří Slováci, Rusové a Ukrajinci. V posledních letech ale vzrostl i počet vysokoškoláků ze západu EU. Tyto cizince do Česka přivádí především nižší poplatky za studium a menší životní náklady. "Studují u nás Španělé, Portugalci, Francouzi nebo Němci. Největší zájem mají o obory lékařství, ekonomie a informační technologie," říká Jiřina Študlarová ze studijního oddělení Západočeské univerzity v Plzni.
Cizinci, kteří studují na českých univerzitách, se dělí na dvě skupiny. Podstatnější část tvoří posluchači, kteří umějí český jazyk. Jde například o potomky českých emigrantů. Ti mají studium zdarma stejně jako Češi.
Druhou skupinu zastupují cizinci, kteří studují v angličtině. Záleží pouze na vysokých školách, kolik oborů začnou vyučovat dvojjazyčně, tedy v češtině a angličtině. Takové studium si cizinci musí zaplatit. Výše školného se pohybuje mezi dvěma až osmi tisíci eur za rok. Podle univerzit je to ale stále podstatně méně, než by za stejné studium zaplatili studenti doma.
Například na Západočeské univerzitě v Plzni zahraniční studenti platí mezi 2500 až 5000 eur ročně. Na Masarykově univerzitě v Brně je ale jeden rok na lékařské fakultě stojí osm tisíc eur.
Zahraničních studentů chodí na Masarykovu univerzitu celkem 2200 a i tady v posledních letech zaznamenali výrazný nárůst.
"Je to soubor několika záležitostí. Studium je v Česku levnější než v jiných zemích. V některých státech také například nemají dost lékařských fakult. A třetí věc je ta, že české univerzity dokážou poskytnout vzdělání na evropské úrovni a obstát v konkurenci," říká proděkanka lékařské fakulty Masarykovy univerzity Eva Táborská.
Lepší obchodní vztahy
Podle rektora ČVUT v Praze Jiřího Witzanyho je tu ale zahraničních studentů pořád málo a vysoké školy by se měly snažit jich přilákat co nejvíce. "Kromě jiného to prospívá i pozdějším obchodním vztahům. Když jednáte v zahraničí s někým, kdo tu studoval, jsou dveře otevřené," říká Witzany.
Stejný záměr, tedy přilákat co nejvíce studentů z ciziny, mají i další evropské země. Například ve Francii nyní studuje asi šest tisíc mladých Čechů. Tamní vláda chce ale tento počet v blízké době ztrojnásobit. Mladí cizinci také dokážou univerzitám přinést peníze, i když platících studentů ze zahraničí je výrazně méně než těch neplatících. Například na Karlově univerzitě v Praze letos studuje skoro pět tisíc cizinců, ale jen 736 z nich neumí česky, a musí tak platit školné. Přesto od nich třeba na zdejší lékařské fakultě každý rok vyberou až pětinu svých celkových příjmů.
Cizinci zvýšili svůj zájem o studium v Česku i kvůli tomu, že zdejší univerzity začínají přebírat evropské "zvyky". Školy upouštějí od pětiletých magisterských programů a nahrazují je tříletými bakalářskými s možností nástavby. Tak je to obvyklé ve většině zemí EU.
Zahraniční studenti na českých vysokých školách
V roce 2004 v Česku studovalo 14 200 vysokoškoláků ze zahraničí z celkového počtu kolem 300 tisíc studentů
Nárůst počtu zahraničních vysokoškoláků
2000 6100
2001 7700
2002 9950
2003 11 400
2004 14 200
* zahraniční studenti mají největší zájem o lékařství a informační technologie
* pokud v Česku studují v anglickém jazyce, platí roční školné kolem 2500 až 5000 eur
Nejčastějši národnosti
Slováci 9300
Rusové 520
Ukrajinci 440
další pořadí: Španělé, Portugalci, Němci a obyvatelé bývalého SSSR
Jana Machálková
|
ve formátu PDF
