Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze bude v závěru roku volit nového děkana.Kandidáty mohou až do 8. listopadu navrhovat členové akademické obce. Přihlášku musí doručit akademickému senátu, sdělila ČTK mluvčí fakulty Michaela Dombrovská.

Ministerstvo školství ve spolupráci s vicepremiérem Martinem Jahnem připravilo návrh na zavedení sociálních stipendií. Ta by se mohla rozdělovat již od ledna. Ve sněmovně je totiž před schválením novela vysokoškolského zákona, k níž poslanci ČSSD plán "přišpendlili" jako pozměňovací návrh.

Za posledních patnáct let se více než zdvojnásobily počty míst na vysokých školách. Ale tato místa "navíc" nepřipadla jen té nadanější části studentů. Ještě důležitějším klíčem než studijní předpoklady se k cestě za vzděláním stal původ studentů.

Šance podobně nadaných dětí studovat vysokou školu se liší nejen ekonomickou situací jejich rodiny a vzděláním jejich rodičů, ale i výběrem střední školy. Naposledy na to upozornil tým sociologů z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy ISEA, který před dvěma lety vydal publikaci "Vyšší vzdělání jen pro elitu?".

Nerovnosti v přístupu ke vzdělání jsou pro sociologa Petra Matějů, který řídí Oddělení sociální stratifikace Sociologického ústavu Akademie věd, velkým tématem. "Z různých studií víme, že vyjma peněz není mnoho způsobů, jak dítě nevzdělaných rodičů motivovat, aby studovalo," říká.

* Šest let jste působil na postu děkana UK - 1. lékařské fakulty. Co se vám za tu dobu povedlo?

Podařilo se nám rozšířit počet fakultních pracovišť a výrazně stouply počty studentů zejména doktorského studia. Rozpočet fakulty se zdvojnásobil.

Na českých vysokých školách studuje stále více cizinců a českým vysokoškolákům i uchazečům, kteří by se na univerzity rádi dostali, to začíná vadit. Tvrdí, že jim cizinci obsazují nejen studijní místa, ale i lůžka na kolejích.

Zájem zahraničních studentů o studium na vysoké škole představuje významný a celkem spolehlivý ukazatel kvality každé vysoké školy. Absolvování a získání diplomu na uznávané a prestižní univerzitě je tím nejlepším doporučením pro získání výhodného místa a postavení v zaměstnání.

Komu by se nelíbilo platit nižší daně, mít levnější účet v bance, chodit na oběd za třicet korun a kulturu si užívat za polovic co ostatní. Takové možnosti mají studenti středních nebo vysokých škol. Každý měsíc dá podle posledního šetření statistického úřadu rodina studenta staršího 18 let za jeho živobytí 9000 korun.

Na koho v minulosti nezbyla vysokoškolská kolej, měl prostě smůlu. Za náhradní ubytování musel platit tržní nájemné, nebo do školy každý den složitě dojíždět. S tím je teď konec. Nové stipendium rozděluje prostředky i mezi ty, kteří žijí mimo kolej. Výsledek? Až trojnásobné zdražení kolejného.

Hromadné školní stravování zná snad každý. Nekonečná fronta k okénku, pak univerzální hnědá omáčka a na závěr barel s horským čajem. V čem se liší vysokoškolské menzy od jídelen na základních a středních školách? Menzy studentům nevaří jen obědy, ale ty, které jsou součástí kolejí, připravují i večeře a snídaně.

Univerzita Karlova (UK) připravila i letos pro zájemce o studium Informační den. Koná se v sobotu 12. listopadu od devíti do patnácti hodin v Celetné ulici 20 hned vedle pražského Staroměstského náměstí. Zájemci se dozvědí o otevíraných oborech, možnostech studia zdravotně postižených nebo o celoživotním vzdělávání.

Čeština se vyučuje na Vídeňské univerzitě již 230 let. V Českém centru v rakouské metropoli si dnes profesoři, někteří současní i bývalí žáci a další hosté připomněli kulaté výročí bohemistiky na této vysoké škole a rovněž rostoucí význam češtiny v alpské republice po loňském vstupu Česka do Evropské unie. .

Slovenský ministr spravedlnosti Daniel Lipšic bude ve čtvrtek přednášet na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (PFUK). Ministr přijede na pozvání studentského spolku Common Law Society při PFUK a tématem přednášky budou reformy ve slovenské justici po roce 1998.

Pohledy ODS a vládní sociální demokracie na školskou politiku se v některých bodech shodují, liší se však způsoby, jakým chtějí svých cílů dosáhnout. Zásadně se rozcházejí v názoru na zavedení poplatku za studium na

vysokých školách.

V současné době je u nás přibližně 12 % vysokoškolsky vzdělaných lidí a podle doporučení EU musíme dosáhnout toho, aby aspoň 30 % ekonomicky aktivních obyvatel ČR mělo vysokoškolské vzdělání. To logicky povede k degradaci vysokoškolského diplomu, o středním vzdělání ani nemluvě.

Mluví se o tom v poslední době skoro pořád: Česká republika má ve své populaci pořád příliš málo vysokoškolsky vzdělaných lidí. Přesněji řečeno má méně lidí, kteří úspěšně absolvovali nějakou formu terciárního vzdělávání, než vyspělé západní země, v nichž došlo během posledních tří desetiletí ke skutečně obrovskému nárůstu těchto výukových kapacit.

Vysoké školy opět přijaly do prvních ročníků více studentů než minulý rok. V přijímacím řízení uspělo podle odhadů Ústavu pro informace ve vzdělávání zhruba 82.100 zájemců, minulý akademický rok bylo přijato 75.600 studentů. Několik tisíc mladých lidí se ale k zápisu vůbec nedostaví. Pracovníci ústavu odhadují, že se nezapsalo zhruba 3700 lidí.

Pokud by byla novela trestního zákoníku schválena v současné podobě, jakou má před třetím čtením ve sněmovně, ocitla by se mimo zákon řada vědců a programátorů. Novela má totiž trestat každého, kdo se nabourá do počítačového systému nebo analyzuje počítačové viry. Tato činnost se přitom běžně vyučuje a vědecky zkoumá, informovala dnes televize Nova.

Vysokoškoláci se letos, co se týká bydlení, začali poprvé chovat jako normální zákazníci. A koleje se tomu diví. V uplynulých letech koleje trápil nedostatek míst, a musely tak tisíce zájemců odmítat. Letos mají problém všechny volné postele vůbec zaplnit.

Lidovci nabízejí nástroj, jak by v budoucnu bylo možné hradit náklady spojené s vysokoškolským studiem - a to již fungující stavební spoření. Stavební spořitelny by podle KDU-ČSL mohly v budoucnu poskytovat úvěry

nejen na bydlení, ale i právě na financování ubytování a stravování studentů, nákupu školních pomůcek, případně školného - pokud by bylo na veřejných univerzitách někdy zavedeno.

Více než polovina Čechů si myslí, že každý má možnost dosáhnout takového vzdělání, které odpovídá jeho schopnostem. Vyplývá to ze zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), kterého se zúčastnilo 1072 lidí.

Univerzita Karlova (UK) má v plánu rozšířit svá pracoviště mimo Prahu, Plzeň a Hradec Králové, kde má v současnosti své fakulty. V různých částech republiky by tak mohla mít výzkumná pracoviště nebo pobočky fakult. Škola už začíná pracovat na konkrétních projektech, řekl dnes ČTK a deníku Právo rektor Ivan Wilhelm.

Plzeňská lékařská fakulta Univerzity Karlovy (UK) chce vybudovat novou moderní budovu, která by navazovala na fakultní nemocnici. Škola již od svého vzniku před 60 lety funguje v budovách, které prý byly již od počátku nevyhovující. Není možné je ani úpravami změnit tak, aby odpovídaly potřebám výuky a vědecké práce, řekl dnes novinářům  v Praze děkan fakulty Jaroslav Koutenský.

Máloco ukazuje potíže s financováním zdejší vědy jako následující příběh. Už dlouhé roky český stát platí desítky miliónů korun z vědeckého rozpočtu Institutu zdravotnické politiky a ekonomiky v Kostelci nad Černými lesy. Pokud jste o něm ještě nikdy neslyšeli, nebylo by ani příliš divu. Hlavním vědeckým výstupem ústavu se šedesáti zaměstnanci jsou koncepce reformy zdravotnictví.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy zažívá menší vzpouru. Její učitel Martin Putna obvinil děkana Jaroslava Vacka, že zničil centrum komparatistiky a zbavil se také Centra pro studia rodu (gender). Z toho důvodu odmítl Putna také vypomoci na rusistice. Děkanovi napsal: Máte ve svých rukou moc, ale nemáte morální autoritu. Děkan a indolog Jaroslav Vacek odpověděl v té souvislosti LN na několik otázek.

Od roku 1993 se počet zahraničních studentů v Česku zdvojnásobil. Cizinci nyní tvoří v průměru čtyři procenta tuzemských vysokoškoláků. Například na Univerzitě Karlově v Praze jejich podíl představuje deset procent.

Již téměř 90 procent ze čtyř tisícovek vysokých škol v 31 evropských státech se zapojilo do programu Evropské unie Erasmus, který napomáhá výměnám studentů a pedagogů. Oznámila to dnes Evropská komise s připomínkou, že příležitost připojit se v letošním akademickém roce uplyne 1. listopadu.

Ministryně školství Petra Buzková je totiž chce prosadit do poslanecké novely vysokoškolského zákona, který nyní projednává sněmovna. Šlo by pravděpodobně o 1600 korun měsíčně a mělo by na ně mít nárok zhruba 12 800 studentů ze sociálně nejslabších rodin včetně těch, kteří studují na soukromých vysokých školách.

České školy podle kritiků dosavadního vzdělávacího systému stále příliš kladou důraz na memorování a encyklopedické vědomosti, nevedou žáky k logickému a kritickému myšlení a komunikačním dovednostem. Přitom dobré vzdělání začalo být nejdůležitější podmínkou pro získání dobrého zaměstnání a konkurenceschopnost.

Řada převážně romských hudebníků a kapel si připomene na dvou koncertech 25. a 26. listopadu v pražském klubu Roxy památku nedávno zesnulé přední české romistky a zakladatelky romistických studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Mileny Hübschmannové. Koncerty uspořádají její studenti, řekl dnes ČTK pořadatel Tomáš Habart.

Akademický senát dnes zvolil novým rektorem Univerzity Karlovy svého bývalého předsedu Václava Hampla, který působil na 2. lékařské fakultě. V únoru po jmenování prezidentem republiky by měl v čele největší a nejstarší české univerzity vystřídat fyzika Ivana Wilhelma, který je rektorem už druhé tříleté funkční období.

Základní biografické údaje o Václavu Hamplovi, kterého dnes Akademický senát Univerzity Karlovy zvolil rektorem. Datum a místo narození: 1. července 1962 v Praze. Vzdělání: Přírodovědecká fakulta UK (1985), interní aspirant na Fakultě dětského lékařství UK (1985 až 1989), kandidát věd (1990), docent (1998), doktor věd (2001), profesor (2002).

Studenti z chudších rodin by měli od začátku příštího roku dostávat sociální stipendia. Počítá s tím

novela vysokoškolského zákona, kterou dnes velkou většinou hlasů schválila Poslanecká sněmovna. Příspěvek ve výši pravděpodobně 1600 korun měsíčně by mělo dostávat zhruba 13.000 studentů. Předlohu nyní posoudí Senát.

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy má nového děkana. Do funkce byl dnes v pražském Karolinu po Pavlu Filipim na tři roky uveden Martin Prudký, dosavadní proděkan, vedoucí katedry Starého zákona a

tajemník Centra biblických studií.

Nejstarší česká univerzita má po šesti letech nového rektora. Fyziolog Václav Hampl, který včera vyhrál volby, je ve svých třiačtyřiceti letech nejmladším „šéfem“ univerzity nejméně od roku 1945. Profesora druhé lékařské fakulty zvolil akademický senát ve třetím kole. „Chci prosadit lepší spolupráci mezi fakultami, víc pobytů v zahraničí pro studenty a rozvoj vědecké práce,“ řekl MF DNES krátce po svém zvolení.

Nejstarší česká univerzita vymění po šesti letech jiného rektora. Nástupcem Ivana Wilhelma, který vedl Univerzitu Karlovu ve dvou tříletých obdobích, byl zvolen profesor 2. lékařské fakulty Václav Hampl.

Vysokoškoláci z méně majetných rodin budou od ledna příštího roku dostávat sociální stipendia a to nejspíše ve výši 1600 korun.Ministerstvo školství však zvažuje i částku 2400 korun měsíčně. Novelu vysokoškolského zákona, která stipendia zavádí, včera Sněmovna odsouhlasila velkou většinou hlasů.

Stane se jím 43letý fyziolog Václav Hampl, který bude zřejmě vůbec nejmladším rektorem Karlovy univerzity v historii. "Ještě to musí ověřit naši historici, ale zřejmě je to opravdu tak," řekl mluvčí UK Václav Hájek. Hampl v čele univerzity střídá fyzika Ivana Wilhelma. Hampl začne příští rok v únoru, kdy Wilhelmovi končí funkční období.

Studentská komora Rady vysokých škol má výhrady k podobě zákona o sociálních stipendiích. Podle studentů novela vysokoškolského zákona, kterou ve středu schválili poslanci, mimo jiné zachovává věkovou diskriminaci. Na sociální stipendium totiž nebudou mít nárok studenti starší 26 let.