Studie: Na české univerzity má přístup jen malý počet studentů

PRAHA 16. listopadu (ČTK) - Česká republika vydává na vysoké školství 0,8 procent hrubého národního produktu (HDP) ročně, je to nejméně z osmi nových států Evropské unie, kde se výše této investice v průměru pohybuje kolem 1,1 procenta HDP. V relevantní věkové skupině se také na univerzity dostane pouhých 36 procent mladých lidí; například v Polsku, Slovinsku a pobaltských zemích toto číslo převyšuje 60 procent. Vyplývá to ze studie, kterou dnes v Praze zveřejnila Světová banka.

Jen 12 procent populace mezi 25 a 64 lety má v České republice vysokoškolské vzdělání. V ostatních přistoupivších zemích střední Evropy a v Pobaltí je to průměrně 16 procent. V porovnání s jinými stupni vzdělání vydělávají nejvíce maďarští a čeští vysokoškoláci. Nejhůře jsou na tom naopak Litevci, mezi kterými je zároveň jeden z největších poměrů absolventů univerzit.

Reálné veřejné výdaje na vzdělání v České republice mezi lety 1995 a 2001 klesly o jedno procento, zatímco v ostatních nových zemích EU ze střední Evropy a Pobaltí stouply v průměru o jednu čtvrtinu. Investice vysokých škol v Česku na vědu a výzkum jsou však větší než u ostatních zkoumaných zemí. Podle studie by to mohlo naznačovat, že "ze studentského pohledu tak mohla být vyměněna dostupnost univerzitního vzdělání za vyšší kvalitu."

Více než 14 procent mladých studuje v soukromých vysokoškolských institucích pouze v Estonsku, Maďarsku, Lotyšsku a Polsku. Naopak v Česku, Slovensku, Slovinsku a v Litvě je toto procento zanedbatelné. V rámci zkoumaných zemí také české univerzity spolu s polskými a lotyšskými požívají největší nezávislosti.

grd veb