Akademické senáty se bojí omezení svých pravomocí

PRAHA 30. listopadu (ČTK) - Členové akademických senátů se obávají, že schválení novely vysokoškolského zákona povede k omezení jejich pravomocí. Nebudou totiž moci navrhovat změny vnitřních předpisů školy. Jejich pravomoci se tak omezí pouze na schvalování návrhů rektorů nebo děkanů fakult. "Možnost vlastní legislativní iniciativy akademických senátů tím vlastně zaniká," řekl ČTK předsedající Akademického senátu Fakulty elektrotechnické ČVUT Petr Šlegr.

Akademické senáty fungují na úrovni jednotlivých fakult a také celé univerzity. Jsou složeny ze zástupců studentů a akademických pracovníků. Kromě schvalování vnitřních předpisů, volí například děkany a rektory, potvrzují i rozpočty fakult. Novelou vysokoškolského zákona podle jejích odpůrců ztratí studenti i učitelé například možnost aktivně ovlivňovat pravidla konání zkoušek a zápočtů nebo výše prospěchových stipendií. "O podobě návrhů bude rozhodovat pouze jediná osoba, a nikoli senát jako zastupitelský orgán volený akademickou obcí," uvedl Šlegr.

Zástupci senátů z různých univerzit se proto rozhodli uspořádat petici. Předají ji senátorům, kteří by se nyní měli novelou zabývat.

Novela vysokoškolského zákona přináší i další novinky. Zavádí například sociální stipendia, mění i funkční období rektorů a děkanů. Měli by být voleni na čtyři roky a zastávat funkci by mohli maximálně dvě funkční období po sobě. V říjnu ji schválila sněmovna.

grd kš