Klaus popřál novým profesorům, aby jim titul dodal sebevědomí Prezident Václav Klaus popřál dnes jedenadevadesáti novým vysokoškolským profesorům, aby jim titul dodal novou autoritu, nové sebevědomí a motivaci. Klaus jmenoval profesory s účinností od 1. listopadu. Jmenovací dekrety dnes převzali v pražském Karolinu z rukou prezidenta a ministryně školství Petry Buzkové. Univerzita Karlova (UK) dnes udělila čestný doktorát britskému historikovi Robertu Johnovi Westonovi Evansovi. Je profesorem moderních dějin na Oxfordské univerzitě a obecně je uznáván jako největší autorita ve světovém bádání o raně novověkých dějinách střední Evropy. V loňském roce nacházeli mladí lidé práci nejlehčeji za posledních pět let. Podíl nezaměstnaných absolventů na celkové nezaměstnanosti se meziročně snížil o čtvrtinu. Podle analýzy Národního ústavu odborného vzdělávání je pokles počtu nezaměstnaných absolventů tendencí posledních dvou let. Pro některé studenty začíná být po změně financování ubytování vysokoškoláků výhodnější bydlení v podnájmu než na koleji. Na několika vysokých školách mají i po začátku akademického roku volná místa na kolejích, i když v minulých letech musely zájemce o ubytování odmítat. Na jedné se rozhodli část kolejí uzavřít. Většina škol se ale podle zjištění ČTK potýká s opačným problémem - nedostatečnou kapacitou lůžek. Sociální nerovnost v přístupu na vysoké školy by mohlo snížit zavedení určité formy systému školného. Soudí to sociolog Petr Matějů z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy. Spolu se svými kolegy dnes představil publikaci České vysoké školství na křižovatce, které se právě sociologickými a ekonomickými aspekty investičního přístupu k financování studia zabývá. Univerzita Karlova (UK) spolupracuje s více než 170 zahraničními vysokými školami. Vzájemné dohody umožňují do partnerských škol posílat studenty, pedagogy i vědce na výměnné studijní pobyty a stáže. Na různě dlouhé stáže vyjedou díky těmto dohodám každoročně stovky akademických pracovníků a studentů. Další mohou vycestovat prostřednictvím jiných smluv nebo různých programů, sdělil ČTK mluvčí univerzity Václav Hájek. Zhruba 3500 zájemců o studium navštívilo dnes informační den Univerzity Karlovy, na kterém se v areálu Filozofické fakulty představilo všech 17 fakult. Zajímali se o to, jaké obory budou v příštím roce otevřeny, o podmínky přijímacího řízení, o kurzy, v nichž se mohou připravit k přijímacím zkouškám, o podmínky studia v zahraničí a o možnosti vzdělávání seniorů. Bývalý český prezident Václav včera odpoledne diskutoval se studenty Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Tématem debaty byl 17. listopad 1989 a současná společenská situace. O setkání projevila zájem zhruba tisícovka studentů, která přivítala Havla potleskem ve stoje. Pietní vzpomínka na odvahu studentů pražské Hlávkovy koleje v boji proti nacismu se dnes spojila i s výrazným apelem na udržení mravních hodnot národa. Účastníci shromáždění připomněli význam a cenu svobody a při pokládání věnců k pamětní desce Jana Opletala se poklonili studentským obětem boje proti fašismu v roce 1939. "Dnes bychom měli vůči nim cítit závazek a odpovědnost," řekl předseda sněmovny Lubomír Zaorálek. Česká republika vydává na vysoké školství 0,8 procent hrubého národního produktu (HDP) ročně, je to nejméně z osmi nových států Evropské unie, kde se výše této investice v průměru pohybuje kolem 1,1 procenta HDP. V relevantní věkové skupině se také na univerzity dostane pouhých 36 procent mladých lidí; například v Polsku, Slovinsku a pobaltských zemích toto číslo převyšuje 60 procent. Vyplývá to ze studie, kterou dnes v Praze zveřejnila Světová banka. Zahraniční studenti byli vždy na českých univerzitách vnímáni jako příjemná exotika. Zatímco typického "zahraničáka" před rokem 1989 trefně představoval Afričan Mireček z původní trilogie o Básnicích, dnes je situace zcela jiná. České univerzity si nejvíce oblíbili studenti ze západní Evropy a Spojených států. Členové akademických senátů se obávají, že schválení novely vysokoškolského zákona povede k omezení jejich pravomocí. Nebudou totiž moci navrhovat změny vnitřních předpisů školy. Jejich pravomoci se tak omezí pouze na schvalování návrhů rektorů nebo děkanů fakult. Po vzoru Francie, která po revoluci roku 1789 zavedla systém zvláštního vysokého školství pro zaměstnance státu, uvažuje česká vláda o zřízení speciálního vysokoškolského studia pro úřednictvo. Nápad vznikl při projednávání strategického materiálnu o podmínkách pro vzdělávání státních zaměstnanců. |
|