Odborníci se liší v názoru na rozdělení peněz na výzkumné záměry

PRAHA 10. ledna (ČTK) - Odborníci se liší v názoru na způsob rozdělení peněz na výzkumné záměry, které ministerstvu školství předložily vysoké školy. Letos poprvé nezískaly peníze na výzkum všechny školy, ale jen ty, které připravily nejkvalitnější projekty. To vyvolalo nevoli zejména mezi školami, které ve srovnání s minulými lety získaly jen část prostředků nebo žádné. Poprvé se peníze na výzkumné záměry přidělovaly podle kvality projektů, kterou posuzovala meziresortní komise. Ta také určovala, který projekt peníze dostane, řekla ČTK mluvčí ministerstva školství Lubomíra Černá. Kritéria byla podle ní možná přísnější než dřív, ale spravedlivá. Dodala, že úřad už nechce, aby se peníze rozmělnily mezi všechny projekty. Podle děkana fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně Jiřího Zlatušky a místopředsedy Akademie věd Vladimíra Nekvasila je pozitivním krokem odklon od plošného financování. V pohledu na způsob hodnocení záměrů se ale liší. Podle Nekvasila bylo částečně formální. Oponenti záměry známkovali a jejich hodnocení bylo bráno jako absolutní, známky nikdo nesrovnával, řekl ČTK. Někteří zástupci vysokých škol považují postup ministerstva za likvidační vůči některým pracovištím. Toto tvrzení Zlatuška odmítá. Podle něj může být problém v tom, že si některé školy myslely, že mají automaticky na podporu nárok, třeba kvůli tomu, že je v jejich týmu významný odborník. Poznamenal, že školy mohou peníze na své projekty získat i z jiných zdrojů. Předseda Rady vysokých škol František Ježek si myslí, že se při hodnocení projektů vyskytly určité chyby. Podle něj nedostalo podporu několik pracovišť, která patří mezi nejlepší. Poznamenal, že ministerstvo bude zřejmě ochotno některá pochybení napravit. Neúspěšní kandidáti se možná budou moci odvolat, dodal. Peníze na projekty nezískala například Univerzita Hradec Králové (UHK). Její rektorka Jaroslava Mikulecká ČTK řekla, že je to pro ní obrovské zklamání. Myslí si, že škola doplatila na zaměření svých výzkumných záměrů. Ministerstvo totiž podpořilo jen minimum výzkumů z oblasti pedagogiky, ekonomie a managementu, na něž se škola soustředí. "Kdyby předem řekli, že nemají zájem o ekonomicko-manažerský a pedagogický výzkum, mohli jsme si ušetřit spoustu práce," uvedla. Myslí si, že měla být stanovena jasná kritéria, aby žadatelé věděli, jestli mají šanci uspět. Ministerstvu školství přišlo přes 270 výzkumných záměrů. Hodnotící komise je rozdělila podle kvality do čtyř kategorií A až D. V nejvyšší kategorii A je 44 výzkumných záměrů. Všechny ministerstvo podpoří, řekl Václav Hanke z ministerstva. V druhé skupině je 83 projektů, peníze dostane 90 procent z nich. Na výzkumné záměry vysokých škol ministerstvo letos dá 2,4 miliardy korun, zhruba o 800 milionů víc než loni. Zhruba třetinu prostředků získá Univerzita Karlova (UK), téměř 15 procent pak Masarykova univerzita v Brně a České vysoké učení technické v Praze. "Univerzita Karlova podala celkem 46 výzkumných záměrů, uspělo jich přes 60 procent," řekl ČTK mluvčí UK Václav Hájek. Žádné peníze kromě UHK nezískaly Janáčkova akademie múzických umění v Brně a Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Petra Měšťanová mal