Jak (ne)financovat vědu a výzkum ****************************************************************************************** * Jak (ne)financovat vědu a výzkum ****************************************************************************************** Podporuji promyšlené úsilí o diferencované financování výzkumu. Diferenciace musí být zalo výkonnosti a potenciálu pracovišť, spojeném s kritickým posouzením přiměřenosti nákladů. Jak (ne)financovat vědu a výzkum Na stránkách novin se objevují vzrušené debaty o hodnocení výzkumných záměrů a o jeho dopa školy a jejich výzkumné týmy. Na výzkumné záměry škol půjde letos výrazně více prostředků některé školy si viditelně polepší. Přesto některé dobré vědecké týmy jsou zklamané, že je být financován. V této situaci se 5. ledna v HN objevil názor Jiřího Zlatušky, že Akademie věd se chystá f ústavy bez ohledu na kategorii, ve které skončily, a požadavek sjednocení standardů hodnoc resortech. Jak je to tedy s hodnocením a financováním výzkumných záměrů? Pečlivě jsme se připravili V ČR existuje dvojí systém financování výzkumu a vývoje z veřejných prostředků - instituci Institucionální financování má zajišťovat stabilitu výzkumných týmů, kontinuitu a rozvoj j Tuto podporu poskytuje poskytovatel na výzkumné záměry po jejich zhodnocení a podle předch instituce na pět až sedm let. Další institucionální podpora směřuje na výzkum na vysokých školách. Účelové financování j podporu projektů podávaných ke grantovým agenturám či v rámci vypsaných programů a probíhá soutěže. Pracoviště AV ČR, na rozdíl od škol, dostávají jedinou institucionální podporu: na svůj vý Její nepřidělení znamená zrušení pracoviště. Podpora pracovištím zpravidla zajistí jejich a pokrytí nárokových platů (zhruba tři čtvrtiny výdělku zaměstnanců). Prostředky na osobní a odměny, stejně jako na velkou část potřeb pro výzkum, musí pracoviště hledat převážně v zahraničních účelových prostředcích a v mimorozpočtových zdrojích. Předchozí víceleté výzkumné záměry byly ukončeny k 31. prosinci 2004. Akademie věd jako po institucionálních prostředků přistoupila vysoce zodpovědně ke zhodnocení výsledků výzkumu i jejich nových záměrů, zahajovaných od 1. ledna 2005. Hodnotící komise tvořili nejméně ze mimoakademičtí pracovníci. Akademie vyžadovala minimálně čtyři oponentské posudky na každý tři zahraniční) a také prezenční hodnocení na pracovištích předkladatelů záměrů za osobní hodnotících komisí a oponentů. Při přípravě návrhů výzkumných záměrů jsme důsledně respektovali střednědobý výhled výdajů rozpočtu na výzkum a vývoj. I tak jsme byli nuceni krátit požadavky pracovišť, abychom moh v minimální míře financovat všechny záměry doporučené komisemi k přijetí. Krácení bylo dif a respektovalo závěry hodnocení. U pracovišť s relativně nejnižším hodnocením už toto dife financování vede k reorganizacím a restrukturalizacím a další se připravují. Dva rozdílné přístupy Výzkumné záměry AV ČR byly hodnoceny ještě jednou v meziresortním hodnocení provedeném min školství, ve kterém byly hodnoceny i další záměry, zejména vysokých škol. Porovnám-li hodn s meziresortním, vidím podstatné rozdíly. Ne ve všech resortech byl jasně definován finanční rámec záměrů, který by vycházel z reáln rozpočtu. Požadavky některých záměrů mohly být nadhodnoceny a mohl tak vzniknout velký pře požadovaných prostředků vedoucí k posunu pojetí záměrů jako podkladu pro institucionální f formu projektové soutěže. V meziresortním hodnocení byla dána nepřiměřená váha číselnému (bodovému) vyhodnocení tří posudků, byť sofistikovanému. Ty mohly být rozdílné v závislosti na úhlu pohledu a zkušeno Chyběla interakce s oponenty, možnost porovnat jejich škály hodnocení i ohledání situace n pracovišti. Zejména se mi však zdá, že v meziresortním hodnocení a hlavně při přidělování institucioná tam, kde je poskytovatelem ministerstvo školství, byl užit přístup vhodný spíše pro podpor účelových prostředků ve veřejné soutěži. Malý rozdíl v počtu bodů nemusí vyjadřovat velký a nevím, zda poskytovatele opravňuje, aby jeden záměr financoval téměř v plné požadované v který se octne pod pomyslnou čarou, již vůbec ne - a s platností na řadu let! AV se proto institucionální podpoře pracovišť a její výši řídila závěry vlastního, zdůvodněnějšího hod spíše odpovídá zásadám pro institucionální financování. Podporuji dobře promyšlené úsilí o diferencované financování výzkumu, a tím i o efektivní Diferenciace však musí být založena na spolehlivém hodnocení výkonnosti a potenciálu praco kritickým posouzením přiměřenosti nákladů. Helena Illnerová Autorka je předsedkyní Akademie věd ČR