„Univerzita nemá co nabídnout“

Tak tvrdě ohodnotilo ministerstvo vědu a výzkum v Ústí. Univerzita zatím neprotestuje

Ústí nad Labem - České univerzity, včetně všech regionálních, nemají být jen domy plné studoven, kam chodí tisíce žáků poslouchat poznatky profesorů, ale plnohodnotná vědecká pracoviště, kde se pracuje na náročných výzkumných projektech. A podle kvality projektů, na nichž hodlají v tomto roce pracovat, dostanou na provoz i část peněz. Ministerstvo školství chce na vědu v roce 2005 rozdělit celkem 2,4 miliardy. Odborníci předložené projekty posuzovali na sklonku roku. Ani jeden z projektů ústecké univerzity neuspěl. Z tohoto pohledu patří Univerzita Jana Evangelisty Purkyně k nejhorším v zemi.

Univerzita předložila čtyři návrhy výzkumných záměrů. Ani jeden komisí neprošel. „Hodnocení bylo možná přísnější, ale spravedlivé. Ústecká univerzita v podstatě nemá co nabídnout,“ zhodnotil tvrdě kvalitu ústecké školy vedoucí odboru programů výzkumu a vývoje na ministerstvu školství Václav Hanke. Vedle Ústí neuspěla s jedinou žádostí ani hradecká vysoká škola.

Naopak největší balík - rovnou třetinu - utrhla z peněz na výzkum Karlova univerzita, Masarykova univerzita v Brně pak získala čtvrtinu. Odborníci nejlépe ohodnotili výzkumy v oblasti zdravotnictví, naopak méně peněz poslali na podle nich slabší projekty technické a společenskovědní. Ústecká škola stojí přitom převážně na pedagogické fakultě. Transformace, která by to měla změnit, byla odložena na jaro.

Některé univerzity se proti novému systému rozdělování peněz na výzkum bouří. Rada vysokých škol dokonce vyzvala ministryni školství Petru Buzkovou, aby pravidla změnila. Ústecká univerzita se zatím k protestům nepřipojila.

„K hodnocení námi předložených výzkumných záměrů se zatím nechceme vyjadřovat. Požádali jsme ministerstvo o jejich podrobné posudky, zatím je nemáme k dispozici,“ uvedla prorektorka pro vědu a zahraniční vztahy na ústecké univerzitě Iva Ritschelová. Největší vysoká škola v kraji dostala za posledních pět let od ministerstva na výzkum šest a půl milionu korun, což je ve srovnání s rozdělovanými miliardami minimální částka. „Samozřejmě že nás velmi mrzí, že jsme žádný výzkumný záměr nezískali. Nepřijetí našich návrhů ale nebude mít přímý dopad na řešení ostatních projektů a grantů,“ tvrdí Ritschelová.

Podle ní se nyní univerzita bude muset více zaměřit na získávání peněz na konkrétní výzkumné projekty z jiných zdrojů. „Již rok 2004 byl v porovnání s rokem předchozím pro univerzitu úspěšný, neboť se nám podařilo získané finanční prostředky na vědu a výzkum výrazně navýšit,“ říká Ritschelová. Má na mysli peníze, které putují z jiných zdrojů než ministerstva školství, tedy od sponzorů a z grantů, které získávají jednotliví pedagogové.

Univerzita loni pro všechny typy výzkumných a rozvojových programů získala zhruba 35 milionů korun a tuto částku by vedení ještě chtělo letos navýšit.