Rektoři se mohou dozvědět, jak komise hodnotily výzkumné záměry

Rektoři vysokých škol mohou od ministerstva školství získat hodnocení a oponentní posudky svých výzkumných záměrů, na něž chtěli získat finanční podporu na pět až sedm let. Letos poprvé nezískaly peníze na výzkum všechny školy, ale jen ty, které připravily nejkvalitnější projekty. Některým představitelům škol se nelíbil způsob hodnocení, podpořeny podle nich nebyly některé kvalitní projekty a vědecké týmy.

Materiál již má rektor Západočeské univerzity v Plzni Josef Průša, jehož škola získala víc peněz než v minulém období. Výsledky bude chtít znát i Univerzita Hradec Králové, jejíž projekty peníze nezískaly. Informace si vyžádá i České vysoké učení technické v Praze (ČVUT).

Průša uvedl, že komise ve svých materiálech doporučily financování všech jejich 14 záměrů, peníze získalo pět. Uspět podle něj měl například i záměr z oblasti kybernetiky. Dva ze tří oponentů jej hodnotili velmi dobře, třetí mu vytkl, že tým spolupracuje s pracovišti v USA a Japonsku, ale ne v Británii, proto mu za tuto oblast přidělil nízké hodnocení, uvedl. Pražská technika uspěla s polovinou ze 30 svých výzkumných záměrů a získala o třetinu víc peněz než v minulém období.

"Budeme se chtít seznámit jako jiné vysoké školy s hodnocením všech výzkumných záměrů," řekl ČTK rektor Jiří Witzany. Pokud bude objektivně doložitelné, že peníze nezískal kvalitní projekt, který navazuje například na předchozí záměr, budou hledat cesty, jak získat finanční prostředky na jeho podporu.

Podle rektora je třeba najít peníze na kvalitní projekty, které byly zařazeny do kategorie C, a to jak v rozpočtu ministerstva, tak i samotných škol. Podporu získaly všechny projekty zařazené do kategorie A a 90 procent záměrů z kategorie B, projekty v dalších dvou na ni nárok nemají. "Vysoké školy by samy měly hledat cesty, jak podpořit projekty, které považují za kvalitní," míní rektor. Na ČVUT by tak měl vzniknout fond na podporu vědeckých týmů, jenž by měl zabránit odchodu především mladých vědců.

Přechod z plošného financování výzkumných záměrů považuje rektor za krok správným směrem. Myslí si ale, že by vysoké školy měly mít podstatně více peněz na výzkum od státu. Další peníze by měly získat z jiných zdrojů. Výzkum je nedílnou součástí činnosti vysokých škol, a proto je třeba, aby byla zajištěna kontinuita badatelské a výzkumné činnosti, dodal Witzany.

Kancléř Univerzity Hradec Králové Ondřej Tikovský uvedl, že budou chtít vědět, jak byli hodnoceni. "Budeme se chtít dozvědět, proč jsme skončili až v kategorii D," řekl ČTK. Domnívají se, že některé jejich záměry jsou srovnatelné s těmi, které skončily ve vyšších kategoriích.

Vysoká škola chemicko-technologická patřila mezi úspěšné, podala jen sedm projektů a získala podporu na šest z nich. "Velká úspěšnost byla způsobena jak dosavadní úspěšností školy ve vědeckovýzkumných projektech, v dlouhodobé spolupráci s průmyslem, ale i pečlivým výběrem přihlašovaných záměrů na fakultní a celoškolské úrovni," řekla mluvčí VŠCHT Petra Karnetová.

Ministerstvu školství přišlo přes 270 výzkumných záměrů, podporu získala zhruba polovina. Na jejich financování úřad letos dá 2,4 miliardy korun, zhruba o 800 milionů víc než loni.

Petra Měšťanová mal