Evropu oslabuje odliv mozků ****************************************************************************************** * Evropu oslabuje odliv mozků ****************************************************************************************** KOMISAŘ PRO ŠKOLSTVÍ, VZDĚLÁVÁNÍ A KULTURU JÁN FIGEĽ: * Evropa touží stát se nejkonkurenceschopnější ekonomikou do roku 2010, chce být neporazit vzdělávání. Spousta nadaných Evropanů ale raději studuje na prestižních univerzitách v USA odlivu mozků z Evropy. Je z toho vůbec cesta ven? Je pravda, že odliv mozků Evropu oslabuje, tedy i naši ekonomiku. Zatím víc Evropanů studu státech než naopak. To je evidentní od 90. let, do té doby byl trend opačný a mnohé evrops stále žijí z renomé "zašlé slávy". Zároveň je třeba vidět, že Evropané v USA studují v širším rozsahu, často postgraduální st tendenci tam zůstat. Američané naopak v Evropě studují krátce a tendence zůstat je zcela m tuto situaci uvědomuje a její rozhodnutí změnit ji je už evidentní. * Čím chcete začít? Evropské země byly dosud pro příliv mozků značně uzavřené. To sužuje všechny státy Unie: p Británie, Německo, Francie. A samozřejmě s mnohem většími se potýkají i Česká republika a Hovoříme tedy o společných problémech a společných řešeních, ale jejich hloubka a souvislo jednotlivých státech velmi odlišné. Nicméně jedno je společné: je prostě třeba se otevřít. Pokud se nám podaří vytvořit fungující evropský prostor vyššího vzdělání, otevřeme Evropu Unie, ale bude i mnohem atraktivnější pro ty zvenčí. * Od záměru k realizaci ale vede obvykle delší cesta. Už Brusel podniká potřebné kroky, ne jen u představ a přání? (Pokračování na str. 8) (Pokračování ze str. 1) V srpnu jsme nastartovali nový program, který velmi připomíná americké Fulbrightovo stipen Erasmus Mundus a je zaměřen na všechny země mimo EU. Už teď víme, že je o něj velký zájem. Do Evropy láká ty nejlepší talenty, studenty i profe jeho základě budou moci s podporou EK působit na kontinentě. * V tomto programu ale chybějí české univerzity, Česko z něj tudíž vypadává. Nepoškozuje t školství? Tak bych se na to nedíval, ale je to určitě výzva. Program přeje připraveným, ale zároveň problémem pro nepřipravené. A proto je tato situace výzvou, aby jednotlivé státy a vzděláv byly aktivnější, angažovanější a schopnější v tomto prostředí nabízet a obstát. Na Slovens programu stala univerzita v Nitře. Je dobré, že se alespoň někdo účastní. Do budoucna je n instituci, jak dokáže splnit kritéria a najít partnery, kteří by pro daný program vytvořil partnerství. * Jestli vám dobře rozumím, tak to prostě znamená, že české univerzity nejsou na program p V dalším kole se možná české univerzity objeví. Nedávno jsem se setkal s rektory několika a jejich zájem o evropskou problematiku je evidentní. Vždy je to ale věc jednotlivých univ jsou schopné se účastnit společných evropských programů. České školství prochází postupně reformami, je stále více podporováno i rozpočtem. Jsem př ozdravná opatření přinesou ovoce. * Řada zemí Unie se potýká i se začleněním etnických menšin do škol. Narážím tím například "šátkový zákon". Máte nějakou celoevropskou strategii, jak tyto problémy řešit? Sociální integrace je důležitá nejen na evropské úrovni, ale mnohem více na nižších úrovní - rodinou počínaje. Komise podporuje sociální začlenění, například prostřednictvím Evropsk fondu. Nicméně kompetence jsou národní. My pouze můžeme a chceme povzbuzovat větší koordin * Do popředí se v současnosti dostávají informační technologie i takzvaný e-learning. Chyt směru Evropa dech? Rozvoj informačních a komunikačních technologií je velmi moderní a potřebné téma. Chce ho lucemburské, ale hlavně potom britské předsednictví. Neměl by to být úkol jen pro úzké sku ale pro velmi široké prostředí. Dnes je již jasné, že digitální gramotnost je faktorem na Unie si je toho dobře vědoma. Proto bude všechny iniciativy v této oblasti podporovat. Jed měly šířit informační technologie a umět je využívat. Budou totiž ovlivňovat i mezinárodní které začaly využívat tento nový způsob přenosu informací, jsou zároveň mnohem konkurences *** Slovenský diplomat Ján Figeľ (44) má v Evropské komisi na starosti školství, vzdělávání, k multilingvistiku. Před přijetím SR do Unie byl hlavním vyjednavačem země s Bruselem. Je že děti.