Docent Čestmír Suchý, který zemřel 2. ledna 2005 ve věku nedožitých 84 let, byl prvním děkanem Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Když byl v roce 1990 zvolen, pomáhal při formování moderní výuky žurnalistiky, ale i dalších oborů: politologie, sociologie nebo mezinárodních vztahů. Vrátil se tak oklikou k profesi, kterou kdysi dělal jako redaktor, ať už v Rudém právu nebo v zahraniční rubrice Českého rozhlasu.

Co se zámkem bude, neví úplně jistě ani pražská Univerzita Karlova, které zámek patří. Na jeho opravu nemá univerzita peníze a vážně uvažuje o jeho prodeji. Společně s Libereckým krajem a obcí Zahrádky chce zámek nabízet jako výhodnou investici.

Město pomůže i při hledání bytů pracovníkům univerzity a renomovaným vyučujícím profesorům, s jejichž příchodem se počítá. Primátor a rektor se během středeční schůzky shodli, že univerzitu čekají během několika let rozsáhlé změny.

Na to, aby moje dítě mohlo chodit do opravdu dobré školy, bych potřeboval spoustu peněz. Tenhle názor zastává většina českých rodičů. Vyplývá to z šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které se loni v listopadu ptalo více než tisíce lidí.

K článkům o rozdělení peněz univerzitám si dovoluji sdělit, že ani jedné z fakult architektury v České republice (TU Liberec, VUT Brno, ČVUT Praha) výzkumný záměr nebyl udělen, přestože se tyto záměry netýkaly jen architektury, ale také urbanismu, územního plánování, dějin architektury, památkové péče a rekonstrukcí. Přitom je známo, že oblast územního plánování a urbanismu je v rámci péče o regionální rozvoj ve středu pozornosti Evropské unie.

Druhého ledna zemřel novinář a porevoluční děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Čestmír Suchý. Sdílel osud mnoha lidí své generace, jeho politické angažmá po válce začalo na levici. Jako mnoho lidí své generace se také snažil komunistický režim, jehož chyby poznal, napravit.

České univerzity, včetně všech regionálních, nemají být jen domy plné studoven, kam chodí tisíce žáků poslouchat poznatky profesorů, ale plnohodnotná vědecká pracoviště, kde se pracuje na náročných výzkumných projektech. A podle kvality projektů, na nichž hodlají v tomto roce pracovat, dostanou na provoz i část peněz. Ministerstvo školství chce na vědu v roce 2005 rozdělit celkem 2,4 miliardy. Odborníci předložené projekty posuzovali na sklonku roku. Ani jeden z projektů ústecké univerzity neuspěl. Z tohoto pohledu patří Univerzita Jana Evangelisty Purkyně k nejhorším v zemi.

Ústecká Univerzita J. E. Purkyně neuspěla s žádostmi o získání peněz na své výzkumné záměry. Ministerstvo školství přitom na sklonku loňského roku rozdělilo mezi vysoké školy na vědu a výzkum rekordní částku 2,4 miliardy korun. Ústecká univerzita je spolu s královéhradeckou jedinou vysokou školou, která nedostala ani korunu.

Příkladem naprostého selhání je však to, jak se ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vypořádalo s několikamiliardovým programem takzvaných Výzkumných záměrů vysokých škol. Výzkumné záměry jsou dlouhodobé (5-7 let) rámcové návrhy na institucionální podporu výzkumné činnosti zpravidla mnoha výzkumných týmů (typicky celých oborových sekcí jednotlivých fakult nebo celých ústavů), které poskytují hlavně mzdové prostředky badatelům. Takové projekty se zásadně liší od běžných "malých" grantových projektů, které se v naší zemi celkem úspěšně udělují již přes deset let.

Oborové komise, které pod gescí ministerstva školství hodnotily projekty institucionálního financování výzkumu (tzv. výzkumné záměry), ukončily v prosinci činnost. Výsledky předaly resortům, souhrnné údaje bude mít k dispozici Rada vlády pro výzkum a vývoj. Již dnes je však možné pochválit ministryni školství, že si udržela odvahu dostát slibům o podstatné diferenciaci financí podle výsledků hodnocení.

Západočeská univerzita v Plzni dostala letos od státu na vědu a výzkum 56,5 milionu korun, což je zhruba o polovinu méně, než žádala. Univerzita bude hledat jiné zdroje, ale je možné, že zejména na technických fakultách kvůli nedostatku peněz vědci ze školy odejdou. Konstatoval to rektor univerzity Josef Průša.

Zásadní změnu pocítí v letošním roce vysokoškolští studenti. Na podzim se uskuteční to, o čem se u nás léta mluvilo: Ministerstvo školství přestane dotovat lůžka na kolejích a začne finančně podporovat přímo vysokoškoláky.

Na stránkách novin se objevují vzrušené debaty o hodnocení výzkumných záměrů a o jeho dopadu na vysoké školy a jejich výzkumné týmy. Na výzkumné záměry škol půjde letos výrazně více prostředků než loni a některé školy si viditelně polepší. Přesto některé dobré vědecké týmy jsou zklamané, že jejich záměr nemá být financován. V této situaci se 5. ledna v HN objevil názor Jiřího Zlatušky, že Akademie věd se chystá financovat všechny ústavy bez ohledu na kategorii, ve které skončily, a požadavek sjednocení standardů hodnocení v různých resortech. Jak je to tedy s hodnocením a financováním výzkumných záměrů?

Unie svobody mne navrhla, ale samotná funkce je potřebná. Mám na starosti vztahy s EU v oblasti vzdělávání a především jde o čerpání evropských peněz. Po vstupu do Evropské unie bychom měli více ovlivňovat obsah programů, z nichž máme užitek.

Celkem 174 miliónů korun obdrží v letošním roce na financování jedenácti výzkumných projektů Univerzita Palackého (UP) v Olomouci.

Oproti loňskému roku bude státní podpora vědeckého výzkumu na olomoucké univerzitě skoro dvojnásobná.

Krátce DNES

Zlín

Padesát milionů korun získá na své výzkumy Univerzita T o m á š e Bati ve Zlíně z ministerstva školství. Škola z těchto peněz zaplatí dva projekty v oblasti polymerů, které zahájí příští rok. Zvýšení dotací o více než osmdesát procent umožní téměř zdvojnásobit výzkumné kapacity univerzity. „Předpokládáme, že do sedmi let přijmeme 30 až 40 výzkumných pracovníků,“ uvedl rektor univerzity Petr Sáha.

Hradecká univerzita letos nedostane od ministerstva školství žádné peníze na výzkum. Ministerští úředníci k tomu uvedli, že státní peníze obdrží jen nejkvalitnější záměry. Pro rektorku hradecké univerzity Jaroslavu Mikuleckou bylo rozhodnutí hodnotící komise obrovským zklamáním.

Velmi nízkou finanční částku pro vědecký výzkum v Ostravě schválilo ministerstvo školství. Tento fakt kritizuje jak hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský (ODS), tak rektor Vysoké školy báňské-Technické univerzity Tomáš Čermák. Podle nich velmi vážně hrozí, že vědecké kapacity začnou masově odcházet do Prahy.

Úsporná opatření jdoucí na úkor kvality studia, kapacity praskající ve švech, učitelé odcházející do USA a Británie. To jsou problémy vysokého školství v Německu.

Vláda Gerharda Schrödera hodlá změnit strukturu vysokých škol tak, aby vznikly prvotřídní univerzity a výzkumná centra schopná konkurovat nejelitnějším americkým školám. Ministryně školství Edelgard Bulmahnová (SPD) chce začít univerzity prosívat a pětici nejlepších přeměnit na německé Harvardy.

Každé z nich by stát ročně přidělil navíc 50 miliónů eur (1,6 miliardy Kč).

Jakou mám šanci na přijetí? Jedna z palčivých otázek desetitisíců uchazečů o studium na vysoké škole. Podrobnou odpověď za jednotlivé fakulty najdete v dosud nikde nepublikovaném uceleném přehledu na straně tři této mimořádné přílohy Práva.

Liberec - Peníze ze strukturálních fondů Evropské unie chce použít na svůj další rozvoj Technická univerzita v Liberci. "Čekáme na výzvu k podávání projektů," řekl prorektor Zdeněk Kůs.

Univerzita by ráda získala peníze z programu na rozvoj dalšího vzdělávání, v kterém je na letošní a příští rok celkem 750 milionů korun. Na jednotlivé projekty je přitom možnost získat dotaci až 80 procent nákladů.

Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly, praví stará moudrost. To se ukazuje i při financování vědy, nebo přesněji řečeno výzkumných záměrů, na vysokých školách. V článcích uveřejněných v Hospodářských novinách 27. prosince (Ministerstvo vybralo školy, kde podpoří vědu a Peníze univerzitám: stát hledá kvalitu) se psalo, jak bude vláda přidělovat na vysokých školách peníze na výzkum podle kvality předložených projektů.

Více než 330 miliónů korun dostane letos Masarykova univerzita na výzkum od ministerstva školství. Informovala o tom prorektorka pro vědu a výzkum Jana Musilová. Univerzita dosáhla výborného výsledku ve veřejné soutěži ministerstva školství o přiznání institucionálních prostředků na výzkumné záměry v letech 2005-2011, když téměř 70 % jejích návrhů získalo finanční podporu ministerstva.

Šance, že se uchazeči dostanou na vysokou školu, výrazně zvyšují přípravné kursy. Sice některé běží již od září a listopadu, ale na řadu z nich se lze přihlásit právě teď, v době, kdy zájemci zasílají na vysoké školy přihlášky.

Kursy organizují vysoké školy nebo vzdělávací agentury. Možnosti přímo na VŠ je dobré si zjistit přímo na daných fakultách. Stojí od několika stovek až do čtyř tisíc korun.

Jednotlivé fakulty už na začátku akademického roku zveřejní harmonogram, v němž je zkouškovému věnováno zpravidla čtyři až šest týdnů. Ty však studenti zpravidla nevyplňují jen biflováním a horečným dopisováním seminárních prací. Někteří využívají pauzy v pravidelném vyučování k brigádám nebo si naplánují dovolenou.

Rektoři vysokých škol mohou od ministerstva školství získat hodnocení a oponentní posudky svých výzkumných záměrů, na něž chtěli získat finanční podporu na pět až sedm let. Letos poprvé nezískaly peníze na výzkum všechny školy, ale jen ty, které připravily nejkvalitnější projekty. Některým představitelům škol se nelíbil způsob hodnocení, podpořeny podle nich nebyly některé kvalitní projekty a vědecké týmy.

Maturanti a zájemci o vysokoškolské studium mají ještě nejméně měsíc a půl na to, aby se rozmysleli, na jaký obor se přihlásí. Většina škol má uzávěrky přihlášek na konci února, na některé je možné poslat je ještě v březnu nebo dokonce v dubnu. Pokud mají studenti zájem o soukromé školy, pak si musí termíny pro podání přihlášek i přijímacích zkoušek zjistit.

Tábor - Úvahy vedení Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích o zrušení katedry vyvolávají mezi studenty i pedagogy otázku: Budeme se stěhovat do krajské metropole? Odpověď bude jasná až koncem února. Pokud by se z této úvahy stala realita, z druhého nejlidnatějšího jihočeského města by odešel univerzitní život čítají stovky studentů a učitelů.

„Vysoké školy mají možnost v rámci Opatření 3.2 Rozvoj dalšího vzdělávání v průběhu let 2005 a 2006 vyčerpat 750 miliónů korun. Jedná se o neinvestiční peníze spojené s výukovými a pedagogickými aktivitami. Očekáváme, že výzva k podávání projektů bude zveřejněna v průběhu ledna. Na jednotlivé projekty lze získat dotaci až ve výši 80 procent,“ vysvětlil Kůs.

Ministerstvo školství rozdělilo peníze ve veřejné soutěži, která má zajistit, aby peníze dostali jen kvalitní vědci. Šlo o částku čtyř miliard, která se v letech 2005 - 2011 bude každým rokem rozdělovat úspěšným vědeckým záměrům. Podle náměstka ministryně Petra Koláře soutěž splnila účel: "Postup je správný, jakkoli byl tvrdý," připomíná náměstek. Úřad polovinu žádostí odmítl.

Návrh novely školského zákona od ODS, který by změnil systém podávání přihlášek na střední školy, není podle ministryně školství Petry Buzkové (ČSSD) dobrý. Je v něm totiž bez sankcí zakotvena povinnost informovat o tom, že dítě už na nějakou školu bylo přijato.

O co jde: čtrnáct dní před koncem loňského roku vyhlásilo ministerstvo školství (MŠMT) na svých webových stránkách stručně výsledky soutěže českých vysokých škol o mnoho miliard korun na vědecký výzkum pro příštích pět až sedm let. Co bylo na tomto hodnocení špatně? Skoro všechno. Zaprvé: kritéria hodnocení byla chybně nastavena, protože dávají příliš malou váhu dosavadním výsledkům hodnocených týmů a příliš velkou váhu vizím a plánům do budoucna.

Je pravda, že odliv mozků Evropu oslabuje, tedy i naši ekonomiku. Zatím víc Evropanů studuje ve Spojených státech než naopak. To je evidentní od 90. let, do té doby byl trend opačný a mnohé evropské univerzity stále žijí z renomé "zašlé slávy".

Zároveň je třeba vidět, že Evropané v USA studují v širším rozsahu, často postgraduální studia, a pak mají tendenci tam zůstat. Američané naopak v Evropě studují krátce a tendence zůstat je zcela minimální. EU si tuto situaci uvědomuje a její rozhodnutí změnit ji je už evidentní

Bahnité vody výzkumu na českých vysokých školách se konečně pročistí, radují se mnozí. Stát přestane dávat peníze neschopným badatelům, a naopak výrazněji podpoří kvalitní vědecké projekty. Kritici stávající reformy však upozorňují, že zbytečně zanikne také řada nadějných a úspěšných výzkumných týmů. Hrozí, že jejich členové odejdou do zahraničí.

Mnozí studenti si dnes již nevybírají vysokou školu podle toho, zda je zdarma (veřejná), nebo za peníze (soukromá), ale podle toho, jaké vzdělání a možnosti pozdějšího uplatnění jim konkrétní škola nabídne. „A jsou ochotni za vzdělání zaplatit, protože vědí, že se jim taková investice několikanásobně vrátí,“ říká ředitel Bankovního institutu vysoké školy Miroslav Doležal.

Možnost studovat dálkově dává řadě lidí příležitost získat vzdělání nebo si zvýšit kvalifikaci při zaměstnání, na mateřské dovolené nebo při studiu druhé školy. Nejčastějšími vysokoškoláky na dálku jsou totiž právě studenti prezenčního studia na jedné vysoké škole, kteří by dvě denní studia časově neskloubili, a tak druhou školu studují dálkově, maminky na mateřské dovolené a zaměstnanci, z nichž leckteří nemají bez vyššího vzdělání šanci dosáhnout lepšího platového ohodnocení.

Po třetím ročníku studia na vysoké škole jsem si našel možnost ročního stipendia v Dánsku přes výměnný program Erasmus. Po roce pobytu jsem se rozhodl dokončit tam své vysokoškolské studium. Myšlenka, že bych se vrátil na českou školu, se mi velice příčila. Často přemýšlím, proč se toho ještě po patnácti letech od pádu komunismu na našich vysokých školách moc nezměnilo.

Dávno pryč jsou časy, kdy bylo možné na vysokých školách studovat pouze teologii, učitelství, práva či medicínu. Podíváme-li se do nabídky univerzit dnes, pomalu nechápeme, jak si dnešní studenti dokážou z nabídky oborů vybrat.

Spolu s fakultními kolegy jsme opravdu šťastní, že se nám podařilo s naším jediným výzkumným záměrem uspět a získat potřebné finanční prostředky. Můj pocit spokojenosti však kalí procedura, na základě které ministerstvo školství peníze rozdělilo. Vzalo totiž za směrodatné posudky od dvou zahraničních a jednoho domácího oponenta.

"Michael Černoušek patřil k nejvzdělanějším českým učitelům a vědcům, měl fenomenální paměť, pronikavé, originální a koncepční myšlení, byl uvážlivý v soudech a jeho přednášky nebo vystoupení na konferencích byly nejen objevné, ale byly to i nevídané rétorické výkony. Hodně publikoval a jeho knihy, ponejvíce zaměřené na tradici psychoanalytického myšlení, ke které se nikdy nepřestal hlásit - jako Psychologie životního prostředí, Sen a snění, Šílenství v zrcadle dějin nebo Sigmund Freud - dobyvatel nevědomí - jsou známé i za hranicemi oboru," stojí v nepodepsaném nekrologu na internetových stránkách Univerzity Karlovy.

Snížit počet míst pro britské studenty až o 1600 a naopak rozšířit nabídku pro studenty z ciziny se chystá slavná britská univerzita. Škola v tom vidí jedinou možnost, jak udržet krok s globální konkurencí. Za problémy může ztráta vydavatelství Oxford University Press, která narostla do výše 20 mil. liber (900 mil. Kč). Labouristé sice loni zvýšili školné pro britské studenty až na tři tisíce liber ročně (135 tisíc Kč), Oxfordští ale tvrdí, že tato částka nepokryje náklady. Chybějící peníze by měli přinést zahraniční studenti.

Co říkáte tomu, že se objevily úvahy o možném využití lokality v Letňanech k výstavbě univerzitního kampusu?

S námi o této věci nikdo nemluvil. Případné přemístění našich kolejí ze Strahova bych považoval za záminku, jak získat zdejší lukrativní pozemky.

Pokud jde o současné strahovské koleje, měli jsme jednání s předsedou Českého olympijského výboru a shodli jsme se na tom, že zde na Strahově by mohlo vzniknout vzorové sportovní zařízení. Připravujeme výstavbu několika hřišť, z nichž jedno bude univerzální.

Ministryně školství se pravidelně objevuje na čele popularity žebříčku politiků. Podle kritiků proto, že toho moc nedělá. Teď míří znovu do nejužšího vedení strany.

* Chtěla byste jít do vedení ČSSD, kdyby vás k tomu nevyzval premiér Gross a nedostal vás pod tlak? Řekla byste si o to?

Určitě ne. Já jsem naopak byla velice daleko v úvahách, že pro příští volební období s politikou úplně skončím. Byla jsem na odchodu.

Na osmi veřejných vysokých školách, které mají sídlo v Praze, studuje v současnosti téměř sto tisíc studentů v různých typech studií. Přes osm tisíc z nich jsou lidé, kteří přišli do Prahy studovat ze zahraničí. Rektoři pražských vysokých škol však s tímto poměrem nejsou spokojeni a usilují o vyšší počet zahraničních studentů. Rektor Univerzity Karlovy a předseda České konference rektorů Ivan Wilhelm říká, že jeho škola chce modernizovat svou výuku tak, aby odpovídala mezinárodně uznávaným standardům nejvyšší kvality.

Plzeň - Policisté dostali několik trestních oznámení, která se týkala hospodaření univerzity s majetkem. Část udání byla anonymních. Naprostá většina z nich přišla loni v listopadu a prosinci, tedy krátce po listopadové protestní akci studentů, kteří si stěžovali na situaci v menze a na kolejích. Na případu pracují specialisté na hospodářskou kriminalitu z krajské policejní správy. „Vyšetřování je v samém začátku. Víc informací v současné době nemůžeme poskytnout,“ řekla mluvčí západočeské policejní správy Jolana Číhová.

Článek "Vědci soupeřili o peníze" podle mého názoru nevyjadřuje podstatu toho, o co kritikům postupu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR vlastně jde. Především je nutné zdůraznit, že Výzkumné záměry jsou institucionální prostředky - tzn. že jsou to hlavně prostředky na mzdy a základní provoz. Z těchto peněz zbývá jen malá část na vlastní vědeckou činnost, která bývá podporována hlavně tzv. účelovými prostředky, což jsou granty.